Vyhrazená tlaková zařízení

Legislativa

Základním právním předpisem pro vyhrazená technická zařízení je zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.

Prováděcím právním předpisem řešící vyhrazená tlaková zařízení je nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Hlavní technické normy

ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla – soubor norem
ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky
ČSN 07 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů
ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla
ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla

ČSN EN 764 Tlaková zařízení
ČSN EN CEN/TS 764 Tlaková zařízení a sestavy

VYHRAZENÝMI TLAKOVÝMI ZAŘÍZENÍMI JSOU TLAKOVÉ NÁDOBY A KOTLE S NEJVYŠŠÍM PRACOVNÍM TLAKEM VYŠŠÍM NEŽ 0,5 BAR, A TO

  1. parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,
  2. tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,
  3. nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

VYHRAZENÝMI TLAKOVÝMI ZAŘÍZENÍMI NEJSOU

  1. kotle o objemu do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřesahuje 100,
  2. tlakové nádoby do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřevyšuje 100,
  3. tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm včetně bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm včetně,
  4. potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné, jejichž vnitřní průměr v označení (D) nepřesahuje vnitřní průměr v označení (d) největší připojené trubky, kdy D je menší než 3d,
  5. tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle jiného právního předpisu4,
  6. tlaková zařízení určená pro motorová vozidla podle jiného právního předpisu5, jako zejména vzduchojemy brzdového systému a vzduchových tlumičů, nádoby na
    1. zchlazené uhlovodíkové páry v označení (LPG),
    2. stlačený zemní plyn v označení (CNG),
    3. zkapalněný zemní plyn v označení (LNG),
    4. vodík v označení (H),
    které jsou nedílnou součástí motorového vozidla, s výjimkou nástaveb a nádob pro přepravu tekutin a materiálů,
  7. tlaková zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo a vojenský materiál,
  8. tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení a jejich části podle atomového zákona6,
  9. zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří zejména
    1. motory, včetně turbín a spalovacích motorů,
    2. parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení,
  10. vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů vzduchu, odlučovačů prachu a plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů,
  11. skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje,
  12. pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, například elektrických silových kabelů, telefonních kabelů a pláště kabelů,
  13. lodě, rakety, letadla a mobilní zařízení mimo pevninu7 a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu,
  14. tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, zejména pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení,
  15. tlumiče výfuku a sání,
  16. láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené k jednorázovému použití určené konečným spotřebitelům,
  17. sudy a jiné nádoby sloužící pro distribuci a spotřebu nápojů, tlakové hrnce a konvektomaty,
  18. tlakové obaly pro zkapalněné uhlovodíkové plyny a jejich směsi určené k jednorázovému použití,
  19. zařízení, na která se vztahují jiné právní předpisy8, a zařízení, na která se vztahuje předpis Mezinárodní námořní organizace pro přepravu nebezpečného zboží po moři a jiné právní předpisy9,
  20. otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů,
  21. nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar s teplotou do + 110 °C,
  22. tlaková zařízení obsahující kapalinu zařazenou podle § 3 do skupiny 2 bez ohledu na tlak, pokud její nejvyšší pracovní teplota nepřekročí teplotu jejího bodu varu při tlaku 0,5 bar,
  23. nádoby na plyny o tlakovém objemu maximálně 0,22 litru․

Na nevyhrazená tlaková zařízení se nevztahuje nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Proto se na nich musí provádět pravidelné jednoroční kontroly podle § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem a pokyny výrobce.

§ 4
(1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
(2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.4)
(3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.