V celé řadě zemí světa se v posledních letech překotně rozvíjejí vodíkové technologie s cílem minimalizovat emise skleníkových plynů a splnit cíle dané Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu. Vodíkové technologie jsou považovány za jeden z důležitých nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout. To bylo také deklarováno ve sdělení Komise „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu.“ Svou vodíkovou strategii představilo v uplynulém roce Německo a Francie a počátkem roku 2021 také Slovensko. Většina evropských zemí svoji vodíkovou strategii má nebo na ní pracuje. Česká republika přistoupila k tvorbě vlastní vodíkové strategie ve druhém pololetí roku 2020.
Hlavními cíli strategie jsou snižování emisí skleníkových plynů a podpora ekonomického růstu. Od těchto strategických cílů jsou odvozeny další specifické cíle. Strategie je postavena na čtyřech základních pilířích:
- výroba vodíku
- využití vodíku
- doprava a skladování vodíku
- vodíkové technologie
Strategie analyzuje jak možnosti výroby, tak potenciální efektivní využití nízkouhlíkového vodíku. Důraz je kladen na zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou vodíku v počátečních fázích. Pravděpodobnou nerovnováhu mezi výrobou a spotřebou bude v budoucnu řešit import vodíku, na který musí být připravena infrastruktura. Pozornost je také věnována perspektivním technologiím, které by mohly napomoci transformaci českého průmyslu.
V oblasti výroby vodíku se klade důraz nejen na výrobu z obnovitelných zdrojů, ale i na využití jiných alternativních možností výroby nízkouhlíkového vodíku, jako je využití zemního plynu s CCU, pyrolýza organického odpadu a výroba vodíku pomocí elektrického proudu a tepla z jaderných elektráren.
V oblasti využití vodíku je kladen důraz na hledání možností, kde je nasazení vodíku vzhledem k jeho ceně nejefektivnější. Prioritou je proto nejprve nasazení v dopravě a pak, v návaznosti na pokles ceny nízkouhlíkového vodíku, jeho využití jako chemické suroviny a zdroje tepla v průmyslu.
Česká republika, díky své geografické poloze a omezeným zdrojům sluneční a větrné energie, pravděpodobně nikdy nebude vývozcem obnovitelného vodíku. Může být ale významným hráčem na poli přepravy vodíku z jihu na sever a z východu na západ. Proto je ve strategii kladen důraz na připravenost naší plynárenské přepravní soustavy jak na přepravu vodíku ve směsi se zemním plynem, tak na přepravu čistého vodíku.
V souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií je vodíková strategie členěna na analytickou část, strategickou část a implementační část. Kromě rozsáhlých analytických příloh obsahuje karty úkolů, v nichž jsou stanoveny konkrétní úkoly pro jednotlivé resorty pro nejbližší období.
Očekává se, že Vodíková strategie ČR bude pravidelně aktualizována na základě vývoje technologií, poklesu ceny vodíku a nastavení priorit. Současně také bude docházet k synchronizaci této strategie s jinými strategickými dokumenty, jako jsou například Statní energetická koncepce ČR, Národní akční plán čisté mobility nebo Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu.
Případné finanční nároky jednotlivých opatření budou uspokojovány z existujících rozpočtových kapitol jednotlivých resortů. Nepředpokládá se tedy přímý dopad na státní rozpočet. Pro podporu vodíkových projektů se předpokládá využití stávajících rozvojových projektů, které jsou ve strategii analyzovány.
Struktura dokumentu je v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií připravenou MMR. Na začátku roku 2021 prošla strategie rozsáhlými konzultacemi, kterých se účastnila mimo MPO i další zainteresovaná ministerstva, jako je MD, MŽP a MŠMT. Obsah byl konzultován se zástupci oborných skupin, univerzit, Asociace krajů ČR, Svazu průmyslu a obchodu ČR, Svazu chemického průmyslu ČR, Českého plynárenského svazu, Hospodářské komory ČR, České vodíkové technologické platformy HYTEP, TPUE Technologické platformy „Udržitelná energetika“, SUSCHEM Česká technologická platforma pro udržitelnou chemii, Technologické agentury ČR a dalšími organizacemi.
Ministerstvo životního prostředí potvrdilo na základě prostudování zaslané verze Vodíkové strategie České republiky, že neobsahuje rámec pro budoucí povolení záměrů dle přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu § 10a odst. 1 písm. a), resp. § 10a odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a proto nepodléhá strategickému posuzovaní vlivů na životní prostředí dle výše citovaného zákona (SEA).
Z hlediska zhodnocení současného stavu a dopadů navrhované Vodíkové strategie České republiky ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen lze konstatovat, že je z tohoto pohledu neutrální a tam, kde to bylo relevantní, byly zapracovány prvky pro uplatnění podmínky genderové rovnosti a rovných příležitostí pro všechny.
K materiálu proběhlo v červnu 2021 mezirezortní připomínkové řízení. Všechny připomínky obdržené v rámci mezirezortním připomínkového řízení byly vypořádány nebo vysvětleny a materiál je tak předkládán bez rozporu.
Materiál je ke stažení zde:
Ilustrační foto: HalGatewood.com Unsplash.com
