Ing. Miroslav Brotánek
BTK Praha s.r.o.
Praha
V současné době není práce dnešního revizního technika není příliš jednoduchá. Pracovník, který se rozhodne dělat revizního technika, se musí začít hodně vzdělávat, a přitom po složení zkoušek nemá téměř žádné pravomoci, pouze velkou odpovědnost. Dnes mají revizní technici s ohledem na uvádění do provozu montážními organizacemi a to i s platným oprávněním, což je u tlakových nádob a plynovodů v nízkotlakých kotelnách v mnoha případech problém, lepší situace je u větších kotelen, kde montážní činnosti a uvádění do provozu provádějí zkušenější organizace.
Při uvádění tlakových nádob stabilních a to včetně jednoduchých tlakových nádob, které montují topenářské a instalatérské firmy a to zcela běžně bez výchozích revizí a prvních provozních revizí.
Oblast bezpečnosti provozu technických zařízení je dosti problematická, neboť je upravena řadou právních předpisů. Některé jsou relativně nové a jiné téměř čtyřicet let staré. Již jen z tohoto důvodu je značný nesoulad mezi požadavky v jednotlivých oblastech bezpečnosti provozu technických zařízení.
Nový zákon k bezpečnosti technických zařízení, je již schválen jako zákon č. 250/2021 Sb. ze dne 9. června 2021 o bezpečností práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, s účinností 1. července 2022.
Tento zákon zařazuje vyhrazená technická zařízení podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají. Ale zde pro nás revizní techniky vzniká nový problém posuzování rizik stanovených provozovatelem, kde jak jistě všichni víte je již dne s dosti problémové, jak je uváděno v zákoně č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který stanoví osoby odborně způsobilé právě pro hodnocení rizik.
Zaměstnavatel by měl mít seznam všech technických zařízení ve své společnosti. Ke každému zařízení by měl mít průvodní a provozní dokumentaci v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb. a dalšími předpisy (návod výrobce, prohlášení o shodě, analýzu rizik záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole atd.). Seznam, jenž musí odpovídat aktuálnímu stavu, a dokumentace mu slouží k stanovení pravidel pro řádnou údržbu, kontroly a revize ve smyslu § 4 zákona č. 309/2006 Sb. a pro vytvoření plánu údržby nebo jinak nazvaného dokumentu řešícího zajištění údržby technických zařízení ve firmě nebo společnosti, včetně jejich kontrol a revizí, v souladu s harmonogramem revizí a údržby. Každé zařízení má mít jednoznačný identifikátor, který umožní jeho přiřazení k příslušné provozní dokumentaci.
Zaměstnavatel by měl mít ustanoveny osoby odpovědné za zajištění bezpečnosti technického provozu.
Pro zaměstnavatele platí § 102 zákoníku práce č. 262/2006 Sb., který požaduje – „zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP; a harmonogram revizí. Plán mu slouží jako podklad k naplnění jeho povinnosti stanovené mu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. – stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Tedy je důležitým podkladem k provádění průběžné údržby těchto zařízení, včetně zajišťování pravidelných prohlídek, zkoušek a revizí u zařízení, u kterých je to předepsáno.
Povinností revizního technika je provést revizi technického zařízení a o zjištěném stavu zpracovat revizní zprávu, jež mimo jiné obsahuje zjištěné nedostatky. Tato zpráva, která je zprávou o aktuální úrovni bezpečnosti technického zařízení, není platná do následující revizní zprávy téhož technického zařízení, ale jen ke dni ukončení revize! K tomuto dni je za její obsah revizní technik odpovědný.
Revizní technik nemá právo v revizní zprávě stanovit termín a způsob odstranění závad
jako závazný a požadovat odstavení technického zařízení z provozu z důvodu zjištění závady ohrožující život a bezpečnost obsluhy nebo jiných osob a majetku popř. výbuch , jen v omezeném rozsahu a nechat si tuto skutečnost potvrdit (že provedl odstavení plynovodu např. při velkém úniku odpovědným pracovníkem provozovatele). Může pouze k jednotlivým závadám poskytnout informaci o způsobu řešení (nikoliv do revizní zprávy). Jeho stanovisko má charakter pouze doporučení. Odpovědný je zaměstnavatel, a proto on má právo rozhodnout, zda se doporučením revizního technika bude řídit, či nikoliv. Pochopitelně za své rozhodnutí je pak plně odpovědný. Netýká se to jen stanovení periodických lhůt revizí (vyjma stanovených závaznými právními předpisy), ale i též způsobu odstranění závad zjištěných revizemi a lhůt pro jejich odstranění (čím je zaměstnavatelem stanovená lhůta delší, tím je nejen ochoten déle akceptovat nevyhovující technický stav zařízení, ale též i svou odpovědnost za následky, ke kterým z tohoto důvodu může dojít, a to včetně trestněprávních). Velmi častým nedostatkem při zajišťování BOZP bývá právě nestanovení zaměstnavatelem lhůt pro odstranění závad z revizí a neustanovení odpovědných pracovníků.
Mnoho problémů vzniká i přístupem k provádění, resp. objednávání revizní činnosti, kde lze z hlediska právního přístupu doporučit revizním technikům požadavek na písemnou objednávku revizní činnosti s přesným vymezením o jakou činnost a jaký rozsah se jedná.
Zde malý příklad či dotaz – dle zákona o zdraví musí mít lékař před zákrokem na pacientovy informovaný souhlas s jeho činnosti a u mnoha případů pacient podepisuje i třeba jen 1% souhlas se úmrtím při zákroku.
Revizní technik v souladu s platnými předpisy provádí předepsané tlakové zkoušky nádob a to přetlakem rovným 1,5 násobek pracovního přetlaku, a též provádí revize s nutností ověření stavu tlakových nádob po devíti letech provozu a nikde není stanoveno vystavit informovaný souhlas s činností, zde ale též u tlakových nádob na hraně životnosti má velké nebezpečí totální poruchy tlakové nádoby s její další nepoužitelnosti, jak je zřejmé z následujícího obrázků.
A byly již případy, kdy u předepsané jen nezkoušených pojistných ventilů, se tyto prokázaly jako nepoužitelné a od provozovatele – objednatele provedení provozních revizí a tlakových zkoušek tlakových nádob třeba i jen ústně bylo následně sděleno „před Vaší revizí vše fungovalo, uveďte do původního stavu na svůj náklad a okamžitě“
Základním problémem jsou i časové odstupy revizní činnosti např u tlakových zařízení je předepsaná výchozí revize a první provozní revize do 14 dnů, i když i tyto velice často chybí je výchozí a první provozní je až po roce, pokud je vůbec provedena. Ještě horší je situace u revizní činnosti plynových zařízení, kdy je provedena výchozí revize, ale pouze plynovodu, z důvodu nutnosti, aby byl vpuštěn plyn do rozvodu a následně jsou prováděny montážní práce, uvádění do provozu, seřizování zařízení a zkušební provoz a to vše bez provozní revize a teprve po třech letech je provedena provozní revize plynového zařízení, i když je požadováno její provedení po ukončení zkušebního provozu, tedy po předání provozovateli, ale zde bohužel kde nic tu nic a to ani roční kontroly zařízení, požadované zákony o bezpečnosti provozu jakéhokoliv technického zřízení nejenom vyhrazeného jednou za 12 měsíců.
Mezi provozní problémy patří též kvalita vody v systému nízkotlakých kotelen dle vyhl. č. 91/1993 Sb. zpracované dle zákona č. 174/1968 Sb. a taktéž dle NV č. 101/2005 Sb. zpracované dle již neplatného zákoníku práce č. 65/1965 Sb., kde není o povinnostech kvality vody zmínka a přesto oba předpisy nejsou v plánu náhradou novým zákonem o vyhrazených technických zařízení,
Přitom nekvalitní resp. neupravená vody způsobuje provozní poruchy, netěsností a plošným urychleným proreznutím ploch přicházejících s ní do styku, ale i zamezením průchodu
Norma ČSN 07 0711 sice předepisuje nutnost instalace úpravny vody pro kotle nad 60 kW výkonu, ale toto se nějak ztrácí v účinku a jsou potom problémy s ocelovými trubkami a stěnami především kotlů.
Provozní porucha prorezivěním spalinových trubek stářím, neboť zde byla nefunkční úpravna tvrdosti vody – Při opravě byla vyjmutá trubka z teplovodního kotle nově vložena a zavařena pouze koutovým svárem.
Kromě poruch provozními podmínkami jsou i poruchy způsobené nekvalitní montáží.
Tlakoměr bez armatury umožňující kontroly za provozu, teploměry s čidly, které nejsou v měřitelné proudící zóně, kde dodávající organizace včetně projektanta hájila, jako zcela vyhovují pro ohřev a co pojistný ventil ve stojaté poloze ne zrovna nejvhodnější s odvodem bez možnosti kontroly funkčnosti pojistného ventilu.
Nejenom tlaková zařízení mají své problémy, ale i plynová zařízení jsou ohroženy z bezpečnosti technických zařízení za provozu.
Časovanou bombou“ je plynové potrubí v prostupech
Na základě zkušeností z montáží stoupaček vody a kanalizace zjišťujeme, že stávající stoupačky plynu jsou ve velmi špatném stavu, a to i přesto, že samotné revize doposud byly bez závady. Tento stav sledujeme dokonce i u mladších domů, a přitom jejich životnost není ještě u konce.
Co je hlavním důvodem neutěšeného stavu jsou především prostupy stoupaček jednotlivými podlažími. Tento stav lze opravit a rekonstrukcí plynového potrubí preventivně předejít nebezpečným haváriím.
V čem je problém – Tyto plynové rozvody nejsou v prostupech podlažím opatřeny ochranným nátěrem a jsou ve většině případů napadeny korozí a při periodických revizích nelze zjistit stav potrubí v těchto prostupech, jelikož tam nejsou osazeny chráničky a potrubí je zabetonované.
A čsto jsou zakázané sváry i v mezistropech. V instalačních šachtách, kde jsou tyto plynovody, často dochází k promáčení těchto prostupů bez chrániček z důvodu poruch na vodovodním potrubí a odpadech. Vlivem koroze dochází k zeslabení stěn potrubí a v některých případech i úniku plynu. Životnost ocelových plynovodů se plánuje na 50 let, ale koroze stoupacích plynovodů jsou u daleko mladších domů. V některých případech jsou zjištěny neprovařené sváry na stoupacích vedení. A poškozené potrubí plynu je zjištěné až při rekonstrukci bytového jádra. Zde všichni kdo provádíme provozní revize v bytových jádrech jsme silně ohrožení revize provedené nedbale a to zejména tam, kde dochází zazdění jádra i s plynoměrem místo původního dokonale provětrávaného a tak k velkému nebezpečí nejen u našich revizí, ale především u ohrožení bezpečnosti osob a majetku.
Co se týče problematiky nedokonalého provaření svárových spojů, ať již svářeči v minulosti ale i dnes jsou svářeči bez řádné kvalifikace, neb jich je nedostatek.
Zde další pěkná ukázka svářeče nesvářeče, nebo šel na fajčairskou a již na akci zapomněl.
U potrubních rozvodů je velice nebezpečným jev bludných proudů nedodržením vzdálenosti mezi kabely a potrubím, které silně urychlují korozi až úplné proreznutí potrubí.
Jako revizní technici zabývající se touto činností jste se jistě setkali s problémy, při jejichž zhlédnutí v praxi mrazí až v zádech a říkali jste si proč já musím dělat tuto činnost. A kolikrát je toto umocněno nepřijetím Vaší revizní zprávy s negativním výsledkem se zněním „není schopno bezpečného provozu“ se zápisem s odpovědným pracovníkem, který je mnohokráte i odmítnut, jakožto i odmítnutí úhrady faktury za tuto revizní činnost.
Jediným vhodným přístupem nás revizních techniků je nutné požadovat na naší činnost řádnou a přesně specifikovanou objednávku na revizní činnost v daném rozsahu..
Nová potřebná Nařízení vlády k novému zákonu o bezpečností práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů s účinnosti od 1. července 2022 coby prováděcí předpisy jsou teprve v připomínkovém řízení