Adolf Chvojka, revizní technik kotlů a TNS

Na základě zkušeností s prováděním revizí kotlů bylo ověřeno, že pozornost je nutno věnovat již přípravě na revize kotlů. Při přípravě je nutno přihlédnout k tomu jaké zařízení a jaké kotle mají být revidovány, jaká revize má být prováděna, zda se jedná o revizi provozní nebo vnitřní.

Příprava na provozní revizi
V praxi se proto ukázalo jako účelné a potřebné, aby před započetím provádění vlastních revizí byl s dostatečným předstihem kontaktován a informován příslušný pracovník odpovědný za provoz kotlů, aby mohl připravit zařízení pro provedení příslušné revize a zajistit dostupnost dokumentace kotle a provozní dokumentace. V praxi se pak vyhneme tomu, že při záměru provést provozní revizi kotle zjistíme, že kotel ještě nebyl najet, nebo byl např. neplánovaně odstaven.Na odstaveném kotli pak pochopitelně nelze provést provozní revizi a to reviznímu technikovi může zkomplikovat situaci. Stejně tak nelze provést vnitřní revizi, pokud kotel není včas odstaven a připraven pro provedení revize.Z výše uvedených důvodů bývá praktické si ještě před vlastní revizí ověřit aktuální připravenost technického zařízení pro provedení revize.

Provozní revize smí být prováděna na kotli se stabilizovanými parametry, kdy nehrozí např. pulsace přetlaku v kotli, při kterých dochází ke zhoršení pracovního prostředí na revidovaném kotli a nelze vyloučit ani ohrožení revizního technika.
Pro provedení revizí by měl být revizní technik vhodně vybaven a oblečen.Samozřejmostí by mělo být vhodné pracovní oblečení, obuv, rukavice, přilba a účinná kapesní svítilna.
Pro zdokumentování aktuálního stavu kotle jsou do prašného prostředí důležité vhodné psací potřeby, popř. diktafon, někdy je vhodné vybavení fotoaparátem.
Revizní technik by měl mít k dispozici poslední platnou zprávu o provozní revizi.

Při vlastním provádění provozní revize je nutno se zaměřit zejména na:

důslednou vizuální kontrolu dostupných částí vnějšího povrchu kotle, včetně konstrukce kotle,
technický stav kotle se zaměřením na požadavky pro zajištění technické bezpečnosti,
dodržování stanovených podmínek provozu dle požadavku výrobce, rozpracovaných na místní provozní podmínky v MPP,
dostupnost MPP na pracovišti,
provádění preventivních činností, zaměřených na udržení technické bezpečnosti provozovaného zařízení,
Provádění pravidelných revizí a zkoušek revizním technikem kotlů a přijímání účinných a včasných opatření provozovatelem.
Provádění diagnostiky exponovaných částí kotle, např.proměřováním zbytkových tlouštěk stěn kotle, zejména s ohledem na působení abraze.
Montáž pasivních ochran proti korozi a pravidelné vyhodnocování jejich stavu.
odbornou způsobilost pracovníků, zajišťujících obsluhu posuzovaného zařízení,
vedení dokumentace o způsobu zajišťování bezpečného provozu.

Provozní revize se provádí za provozu kotle, nejpozději po třech měsících. Mělo by být přihlédnuto k druhu a konstrukci kotle, stáří kotle a provozním podmínkám kotle.Při častém najíždění a odstavování kotlů, při častějších poruchách zařízení kotlů je v kompetenci revizního technika, aby po dohodě s provozovatelem, provedl provozní revizi v kratším intervalu než 3 měsíce.
Provozní revize kotle musí být provedena rovněž po provozní přestávce delší než 2 měsíce.
Tento případ je aktuální např. u teplárenských kotlů, nebo u kotlů po rozšířených běžných opravách, kdy je nutné se při provozní revizi zaměřit mj. na vizuální kontrolu a kontrolu odposlechem v místech posledních provedených oprav. Protože v tomto případě má být provedena provozní revize i při uvádění kotle do provozu, bývá aktuální překontrolovat, zda v okolí opravovaných míst nezůstaly po opravě cizí předměty a materiál, které na kotel za provozu nepatří a které mohou ohrozit bezpečnost osob a technického zařízení. Za dobu mé praxe revizního technika jsem se setkal i s případem, kdy při najíždění kotle byla u stěny kotle v těsné blízkosti explozního průlezu plná autogenní souprava.

Výčet ověřovaných položek při provozní revizi

Celkový zevní stav kotle, včetně stavu topeniště
Vizuální kontrola konstrukce kotle, zejména se zaměřením na deformace a tepelné ovlivnění.
Zde bývá někdy zjištěno působení koroze, deformace nosníků či prasklé svary, chybějící šrouby a matice, sálání spalin skrz poškozené kotlové stěny na nosné konstrukce kotle.

Vnější povrch kotlových stěn
Zjišťujeme případná neobvyklá zvlnění stěn.U membránových stěn může jít o utržení úchytů vedení membránových stěn, u skříňových a válcových kotlů mohou byt deformované stěny a zavodňovací trámce, netěsnosti ve stěnách tlakového celku projevující se pářením nebo vytékající vod zpod tepelných izolací

Zavěšení kotle, parovodů nebo horkovodního potrubí, zavěšení-uchycení odvodnění, odvzdušnění, odkalování, odluhování atd. Zde bývají někdy zjištěny uvolněné závěsy kotle, uvolněné nebo chybějící kontramatky závěsů, nefunkční kladkové systémy závěsů, poškozené objímky závěsů na vertikálně vedených parovodech a horkovodech, odvodňovací a odkalovací potrubí není pevně uchyceno a vedeno v objímkách, nebo je prokorodováno či utrženo.

Rovněž je nutno i všímat podcházejících armatur na systémech odvzdušnění, odvodnění a odkalení a poškozených ucpávkových systémů regulačních uzavíracích armatur, včetně armatur vstřiků.

Stav obslužných plošin a ochozů
Poškozené rošty v důsledku nedovoleného zatěžování, chybějící okopové plechy, prasklá zábradlí, chybějící řetízky na vstupech do volných prostorů pevných ocelových žebříků, nedovolené skladování materiálu a dalších předmětů na plošinách a ochozech.

Stav oplechování kotle a izolace, ochranných nátěrů, včetně spojovacího a drobného potrubí
(Popraskané, vyboulené nebo do červena rozpálené oplechování, svědčící o poškozených vyzdívkách či tepelných izolací, někdy je oplechování poškozeno v důsledku výbuchu v kotli – např.v důsledku utržení várnice či při výbuchu nespálených plynů v kotli atd.)

Dilatace tlakového celku kotle
(Tato problematika je aktuální zejména u větších, zejména elektrárenských kotlů, kdy mohou být provozem poškozena kluzná horizontální a vertikální vedení stěn kotle a kdy dochází k vyboulení a zprohýbání stěn spalovací komory o 300 – 500mm a tato poškození jsou při provozní revizi někdy obtížně zjistitelná.
Rovněž může na kotlích docházet k rozdílnému dilatování výstupních komor kotle oproti parovodům. Tím dochází k přenášení přídavného zatížení na jednotlivé části parovodů. Byly zaznamenány případy, kdy na kostkách parovodů a na tělesech pojistných ventilů byly zjištěny trhlinky.

Stav hydraulických tlumičů (pokud je jimi daný kotel vybaven)
Stav hydraulických tlumičů by měl být kontrolován zejména při BO kotle odborným pracovníkem, při provozní revizi by mohl revizní technik zjistit případný únik hydraulického oleje.

Stav hrubé armatury kotle ( funkčnost a těsnost)
V průběhu revizí mohou být zjištěny zejména nezajištěné nebo nedovřené revizní a explozní dvířka průlezů, poškozené zajišťovací segmenty dvířek.

Těsnost spalinového traktu kotle
Zde je zapotřebí se zaměřit na zjištění všech zjevných netěsností, kterými může být do kotle přisáván falešný vzduch, ovlivňující spalování a přebytek vzduchu.Vzniklými netěsnostmi může být tepelně ovlivňována konstrukce kotle. Při nestabilním podtlaku vzduchu v kotli pak takovéto závady mohou i ohrožovat obsluhující pracovníky.
Pozornost, nutno věnovat i netěsným a poškozeným kouřovodům a jejich dilatacím.

Výstroj tlakového celku kotle

Stav (vizuální kontrola ) bezpečnostní a tlakové výstroje kotle. Zde bývají časté závady jako podcházející pojistné ventily, netěsnosti na přírubách PV, chybějící plomby, tlakoměry s nevhodnými rozsahy stupnic, nevyznačeny hodnoty nejvyššího pracovního přetlaku tlakového celku na kterém je tlakoměr osazen, poškozená skla tlakoměrů, nevyhovující přesnost tlakoměru – dle čl.92 ČSN 070620 by u systémů parních kotů, přehříváků páry a horkovodních kotlů měla být přesnost přímého tlakoměru 1,6 % a vyšší.
U vodoznaků bývá zjištěna snížená průhlednost vodoznaků, někdy jsou osazeny vodoznaky, u kterých je čelní kryt dělený a hladina není sledovatelná od min. po max. hladinu.
Odváděcí potrubí od vodoznaků nebývá bezpečně odvedeno a zaústěno do výlevek s ochrannými kryty.

Provozní stav (vizuální kontrola) pojistných ventilů s pomocným řízením
Vizuální kontrola pojistných ventilů i tlakoměrů řídicí skříně, případně kontrola zaplombování distančních objímek ve skříních. Bývají zjištěny nefunkční nebo poškozené tlakoměry, chybějící plomby objímek.

Stav a těsnost jemné armatury kotle (regulační napájecí ventil, armatury vstřiků, tlakoměry, teploměry, zpětné klapky, parní uzávěry, dělicí armatury, armatury odvodnění, odvzdušnění, u bubnových kotlů též vodoznaky a armatury odluhu.

Při revizích bývají zjištěny zejména závažné netěsnosti ucpávkových systémů armatur, u vodoznaků poškozená skla či neprůhledná skla, chybějící či poškozené vyznačení min. a max. hladin, atd.

Stav (vizuální kontrola) pomocného zařízení
a příslušenství kotle

Zařízení pro přípravu a dopravu paliva na kotelně (zásobníky surového uhlí, uhelného přášku, uhelné mlýny).
Na tomto zařízení bývají zjištěny netěsnosti způsobující prašnost na kotelně, někdy závěje uhelného prášku, který je nejenom hořlavý, ale i výbušný.V případě uhelných mlýnů někdy bývá zjištěna zvýšená hlučnost, vibrace, někdy bývají zjištěna poškozená – probroušená místa na skříni mlýna nebo třídiče, vibrující spojka nebo motor mlýna, atd.

Zařízení pro skladování a rozvod kapalných paliv by mělo být provozováno podle místního předpisu pro olejové hospodářství.
U kotlů na plynová paliva je pak nutno si všímat stavu plynových rozvodů v okolí kotlů a plynových hořáků. Podrobný stav a bezpečnost plynových zařízení musí být pravidelně revidovány a kontrolovány revizním technikem plynových zařízení s oprávněním příslušného rozsahu ).O revizi plynového zařízení musí být u provozovatele uložena revizní zpráva.

Pokyny pro bezpečný provoz a údržbu těchto zařízení musí být provozovatelem zapracovány do místních provozních předpisů, pokud pro ně není stanoveno vypracování samostatných provozních řádů.
Obsluhy těchto zařízení by měly být ze znalostí předpisů pravidelně přezkušovány. Pracoviště musí být vybavena předepsanými hasicími prostředky – problematika musí být řešena MPP.

Stav odstruskovacího zařízení ( pokud je u daného kotle řešeno) Při revizi můžeme zjistit pouze zjevné poškození zařízení, nebo jeho nefunkčnost. Řešení tohoto stavu pak přináleží provozovateli. Revizní technik o zjištěném stavu uvědomí provozovatele a zjištěnou závadu uvede v revizní zprávě.

Stav zařízení na odlučování popílku (pokud je u daného kotle instalováno).
Revizní technik u provozních pracovníků ověří, zda je zařízení provozováno v souladu s MPP a zda je prováděno pravidelně předepsané měření.

Úprava napájecí a kotelní vody (kontrola provozní dokumentace nebo vyžádání zprávy o dodržování jakosti napájecí a kotelní vody).
U většiny provozovatelů je upravě napájecí a kotelní vody věnována náležitá pozornost a je prováděna v souladu
s ČSN 07 7401 – Voda a pára pro tepelná energetická zařízení s tlakem páry do 8MPa, resp. ČSN 07 7403 – Voda a pára pro tepelná energetická zařízení s tlakem páry 8MPa a vyšším.

Část provozovatelů kotlů, zejména kotlů 4. třídy, však této problematice nevěnuje potřebnou pozornost a tak je při provozní revizi kotle nutno ověřit, zda a jaké zařízení na úpravu vody je nainstalováno, zda je v provozu a zda jsou prováděny kontroly jakosti vody a zda je o tom vedena evidence-zápisy.
Mnohdy je zařízení nainstalováno, ale nikdy nebylo regenerováno, takže zařízení na úpravu vody je pak zcela nefunkční.
Z revizní praxe nám jsou známy případy, kdy v důsledku neprovádění úpravy vody došlo na vodní straně k nánosu silných vrstev kotelního kamene, k nepřípustnému tepelnému zatížení stěn tlakového celku kotle a následně k poškození kotle.

Při provozní revizi kotle je mj. nutno ověřit, zda je zpracován předpis pro provoz zařízení na úpravu napájecí vody, popř. zda je zapracován do provozního předpisu kotle.

Funkční schopnost bezpečnostní a tlakové výstroje (vlastní zkoušení musí být podrobně popsáno v MPP)
Při provozní revizi je nutno provést kontrolu záznamů o pravidelném ověřování bezpečnostní a tlakové výstroje. V odůvodněných případech si revizní technik vyžádá provedení ověření funkčnosti bezpečnostní a tlakové výstroje.
Odzkoušení provede obsluha za přítomnosti revizního technika a se souhlasem provozovatele.
Rovněž bývá opomíjeno zkoušení ochran a blokád kotle a revizní technik by si proto měl při provozní revizi nechat doložit podklady dokladující jejich pravidelné zkoušení.Rozsah, způsob a termíny provádění zkoušek by měl obsahovat MPP.

Způsob provozu kotle
Ověření, zda jsou kotle a jejich pomocní zařízení přednostně provozovány v automatickém provozu, dodržování stanovených provozních parametrů a jejich trendů dle MPP a zda v důsledku jejich nedodržování nemůže vést ke změnám mechanických vlastností materiálu tlakového celku kotle.
V praxi se nedodržování provozních parametrů projeví zvýšenou poruchovostí a v ojedinělých případech dojde i k poškození či zničení kotle, nebo pomocných zařízení. Způsob vyhodnocování, nejsou-li dodržovány provozní parametry – u některých provozovatelů vyhodnocování není řešeno, nebo jen částečně. Stav se následně opět obráží ve zvýšené poruchovosti a snížení životnosti kotle.V daném případě musí být vzniklý stav v průběhu roku nejenom prokazatelně vyhodnocován, ale musí být ze strany provozovatele přijímána účinná opatření.

Odborná způsobilost osob pověřených obsluhou – kontrola topičských průkazů a jejich osvědčení, kontrola pravidelného ověřování odborné způsobilosti topiče provozovatelem 1x za 3 roky dle ČSN07 0710..
Při provozních revizích bylo zjištěno, že u části provozovatelů nejsou dostupné podklady pro ověření způsobilosti topiče, v ojedinělých případech má topič propadlý topičský průkaz, v několika případech provozovatel nahlížel na provozovaný kotel 4. tř. jako na nízkotlaký kotel a obsluha neměla topičský průkaz vůbec. To vše jsou hrubé závady, kdy obsluha není způsobilá pro obsluhu příslušného kotle a závadu jako porušení povinností provozovatele a topič je pro obsluhu kotle nepoužitelný.

Úplnost provozní dokumentace

Kontrola provozního deníku kotle a další předepsané dokumentace (rozsah vedené dokumentace musí být řešen v MPP). V praxi bývají někdy zápisy v provozním deníku kotle neúplné a nepřesné, zápisy o odzkoušení zařízení postrádají údaj, s jakým výsledkem byla kontrola či zkouška provedena (kontrola bezpečnostní výstroje, přejíždění záložních pohonů atd.).Vyskytují se i závady, kdy MPP pro kotel není vypracován v souladu s požadavky ČSN 07 0710, nebývá aktuální, nebo není vypracovaný na místní podmínky a provozovatel provozuje kotel podle předpisu výrobce kotle. V ojedinělých případech provozovatel nemá žádný předpis pro kotel.

Kontrola dostupnosti MPP

Místní provozní předpis pro kotel by měl být dostupný nejenom u osoby odpovědné za bezpečný provoz kotle, ale měl by být dostupný zejména pro obsluhujícího topiče, a to kdykoliv v průběhu směny. Při provozní revizi někdy zjišťujeme praxi, že MPP „je někde u vedoucího“ .

Výstup z provozní revize

Výstupem z provedených provozních revizí jsou revizní zprávy, které revizní technik zapíše do revizního deníku kotle, nebo vypracuje samostatnou revizní zprávu. Součástí, resp. přílohou zprávy o provozní revizi kotle mohou být, po dohodě s provozovatelem, přílohy revizní zprávy, kterými jsou např. fotodokumentace zjištěných závad, protokol o vyhodnocování chemického režimu napájecí vody atd.

V revizních zprávách někdy chybí informace o odstranění závad z minulých revizí. V případě zjištění závažných nedostatků a závad na zařízení kotle je vhodné, aby revizní technik pořídil fotodokumentaci o provozování zařízení v neshodě s platnými předpisy pro případnou potřebu dokladovat zjištěný stav při jednání provozovatelem, popř. pro jednání s pracovníky orgánu dozoru nad bezpečností technických zařízení.

Někdy se můžeme setkat s poškozenými a rozpadávajícími se revizními deníky, nebo jsou revizní zprávy psány na nahodile ložených listech bez očíslování stran. Revizní zprávy psané ručně bývají v některých revizních denících nečitelné. S ohledem na fakt, že revizní zpráva je úřední dokument, neměly by se takové nedostatky vyskytovat.

V současné době už je běžnou praxí, že vedle tištěné podoby bývá revizní zpráva dodávána i v elektronické podobě. Závěr provozní revize je nutné vždy s provozovatelem projednat. Projednání revizních zpráv s provozovatelem je možno uvést přímo na revizní zprávě, nebo např. v samostatném předávacím protokolu.