Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přes 40 tisíc pracovních úrazů. V posledních dvou letech bylo toto číslo kvůli pandemii covid-19 o přibližně 4-5 tisíc menší. Nejvíce pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne.

Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 10. a 11. hodinou dopoledne, a zde lze mezi možné příčiny zařadit snahu o dokončení práce před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci, menší koncentraci atd. Pracovní úrazy rozdělené podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na červen a nejméně na prosinec a letní prázdniny.

Z hlediska pracovních zkušeností jsou nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, protože nejvíce pracovních úrazů se stane v prvních 3 letech zaměstnání.

Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod.

Pracovní úraz utrpí nejčastěji zaměstnanci ve věku 21-30 let a 41-55 let. V případě první věkové skupiny patří mezi důvody nedostatečné pracovní zkušenosti či nedostatečná pozornost při práci. U druhé věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod.

Nejčastěji jsou evidovány pracovní úrazy v následujících odvětvích:

strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy),
stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků),
silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou),
potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci),
velkoobchod a maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží).