Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. definuje rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, zjišťování, hodnocení zdravotního rizika, podmínky ochrany zdraví při práci, včetně stanovení minimálních opatření k ochraně zdraví a bližších požadavků na způsob organizace práce. Dále stanovuje bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, jako je například osvětlení pracovišť, větrání pracovišť, zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, požadavky na rozměry, provedení a vybavení sanitárních a pomocných zařízení a jiné.
Hlavním důvodem předložení novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je vyjádření Evropské komise ve věci EU-Pilot EUP (2023)10621, týkající se technických úprav souvisejících s implementací směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, podle jehož výsledků je nutno provést úpravu v předmětném nařízení vlády v co nejkratší době, a to v oblasti biologických činitelů a zajištění ochrany zdraví při práci s nimi. Úprava oblasti biologických činitelů bude mít za cíl narovnat nynější nedostatečnou implementaci směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES.
Dalším důvodem je skutečnost, že od 1. 1. 2024 je v účinnosti předchozí novela (nařízení vlády č. 330/2023 Sb.), jež upravuje bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště a v rámci které došlo k reflektování nových EN norem na denní a elektrické osvětlení. Nyní se rozsáhlá úprava této oblasti (§ 45, § 45a, § 45b, § 45c nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) jeví v praxi jako těžko uchopitelná a velmi obtížně aplikovatelná, což bylo zjištěno opakovanými podněty z krajských hygienických stanic, které v rámci posuzování projektových dokumentací provádějí tzv. preventivní hygienický dozor, tedy zjišťují soulad předložené dokumentace s právními předpisy, neboť jejich dodržování je nutné pro ochranu zdraví zaměstnanců na pracovištích. Dále tyto činnosti zajišťují i během běžného státního zdravotního dozoru. Úprava bude mít za cíl precizovat, upřesnit a v praxi snáze aplikovat tyto požadavky na pracoviště vyplývající z uvedených ustanovení, a to za současného zachování požadavků z technických norem.
Dalším důvodem je nutnost úpravy bezpečnostních přestávek. Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo k jejich úpravě při předchozí novele. Na základě jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců je zachována délka trvání bezpečnostních přestávek (5 až 10 min, jak je již v současném znění), doplněno však je, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Dále dochází k upřesnění, že pokud zaměstnavatel využije možnosti střídání činností (namísto bezpečnostní přestávky), nesmí zaměstnance přiřadit k práci, v rámci, které by byl znovu exponován danému faktoru zařazenému do kategorie rizikové podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který byla střídána jeho pracovní činnost.
Popsaná problematika (práce s biologickými činiteli, bezpečností přestávky a bližší hygienické požadavky na osvětlení pracovišť) je v českém právním řádu již upravena nařízením vlády č. 361/2007 Sb. a jedná se tedy o zavedené a funkční řešení.
