Návrh zákona o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy

Důvodem pro zpracování předloženého návrhu zákona je povinnost zajistit implementaci nařízení EU v oblasti dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011). Návrh vymezuje institucionální uspořádání dozoru nad trhem včetně vymezení orgánů dozoru a jejich působnosti ve vztahu k jednotlivým právním předpisům uvedeným v příloze I přímo použitelného předpisu, dále určuje ústřední styčný úřad pro zajištění komunikace s EK a ostatními členskými státy EU. Návrh zákona vymezuje některé pravomoci orgánů dozoru ve vztahu k vymáhání povinností stanovených v harmonizačních právních předpisech, které nejsou ve vnitrostátním právu, především v kontrolním řádu, zakotveny. Stanovuje se i soubor opatření, která orgány dozoru budou přijímat v případě zjištěného porušení právních předpisů.

Nařízení o dozoru se stane použitelným dnem 16. července 2021. Výjimku představují články 29, 30, 31, 32, 33 a 36 (jedná se o ustanovení týkající se zřízení a fungování sítě EU pro soulad výrobků a ustanovení týkající se financování činností ze strany EK), které se stanou použitelnými dříve, a to již od 1. ledna 2021.

Orgány dozoru

Orgány dozoru příslušnými k uplatňování přímo použitelného předpisu a postupu podle tohoto zákona jsou:

• Česká obchodní inspekce,
• Český báňský úřad,
• Státní energetická inspekce,
• Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
• Český telekomunikační úřad,
• Ministerstvo dopravy,
• Drážní úřad,
• krajské hygienické stanice,
• Státní ústav pro kontrolu léčiv,
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
• Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
• Česká inspekce životního prostředí,
• Ministerstvo vnitra,
• Státní úřad inspekce práce,
• Ministerstvo obrany.

Základní právní rámec pro dozor nad trhem a pro kontrolu výrobků vstupujících na jednotný trh Evropské unie (dále jen „EU“) upravilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (dále jen „nařízení (ES) č. 765/2008“), jež se stalo použitelným od 1. ledna 2010.

Cílem nařízení (ES) č. 765/2008 bylo zajistit rovnocenné a důsledné prosazování harmonizačních právních předpisů EU (dříve Společenství) v rámci jednotného trhu a vymezit minimální požadavky v oblasti dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry, dále vymezit rámec správní spolupráce a výměnu informací mezi členskými státy EU, pokud jde o oblast dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry. Nařízení (ES) č. 765/2008 stanovilo rovněž rámec pro kontrolu výrobků vstupujících na jednotný trh, tedy pro celní kontroly, a zakotvilo požadavek na výměnu informací a spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a orgány celní správy.

Rámec pro dozor nad trhem vytvořený nařízením (ES) č. 765/2008 doplnil a posílil ustanovení v harmonizačních právních předpisech EU týkajících se dozoru nad trhem a prosazování požadavků stanovených harmonizačními právními předpisy. Nařízení (ES) č. 765/2008 se používá v případě, že v jiných harmonizačních právních předpisech EU neexistují konkrétní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem.

Dosud účinné nařízení (ES) č. 765/2008 stanoví vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem povinnost proaktivně kontrolovat výrobky uváděné na trh, organizovat kontroly a zajišťovat vzájemnou koordinaci dozorových činností na vnitrostátní úrovni a spolupracovat na úrovni EU. Evropská komise (dále jen „EK“) je odpovědná za usnadnění výměny informací o vnitrostátních programech dozoru nad trhem, za zpracování metodik pro posuzování rizik atd., a to s cílem, aby dozor nad trhem probíhal v celé EU pokud možno jednotným způsobem a aby členské státy EU mohly využívat stejné nástroje a koordinovat svoje aktivity.

K zamezení uvádění na trh nevyhovujících nebo nebezpečných výrobků v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 členské státy EU musí:

• správně provádět ustanovení příslušných právních předpisů a umožnit uložení sankcí úměrných porušení právních předpisů,
• kontrolovat výrobky uváděné na trh nebo do oběhu bez ohledu na jejich původ, aby se zajistilo, že byly podrobeny nezbytným postupům posouzení, zkoušení nebo ověřování, že byly dodrženy požadavky na označování a dokumentaci a že výrobky byly navrženy a jsou v souladu s požadavky harmonizačních právních předpisů EU,
• organizovat dozor nad trhem podle stejných (minimálních) požadavků, jako jsou jmenování příslušných orgánů dozoru, poskytnutí odpovídajících zdrojů pro výkon dozoru, zpracování programů dozoru nad trhem, zajištění provádění hodnocení dozoru nad trhem atd.,
• spolupracovat s orgány dozoru v jiných členských státech EU sdílením informací o kontrolovaných výrobcích a kontrolních činnostech, zejména za využití společné komunikační a informační platformy (ICSMS) a účastí v systému rychlého varování Safety Gate – RAPEX pro výrobky představující vážné riziko.

Novým nařízením o dozoru se stanoví zejména:

• další povinnosti hospodářských subjektů v souvislosti s výrobky, např. povinnost uvádět na trh EU výrobky pouze v případě, že existuje hospodářský subjekt usazený v EU,
• povinnost hospodářských subjektů spolupracovat s orgány dozoru,
• požadavky na činnost orgánů dozoru nad trhem s výrobky, jejich minimální pravomoci a opatření vč. určitých procesních pravidel,
• postupy a oprávnění orgánů dozoru v případě přeshraniční spolupráce mezi orgány dozoru jednotlivých členských států EU,
• užší spolupráce orgánů dozoru prostřednictvím ústředních styčných úřadů,
• sdílení informací o šetřeních a nelegálních výrobcích prostřednictvím IT nástrojů,
• posílení dozoru na vnějších hranicích EU a posílení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a orgány celní správy,
• zřízení sítě EU pro shodu výrobků.

Nařízení o dozoru pokrývá dozor nad výrobky spadajícími do harmonizované sféry, a to v rozsahu právních předpisů uvedených v příloze I tohoto nařízení. V případě kontrol výrobků vstupujících na jednotný trh EU, tedy v případě kontrol vykonávaných na vnějších hranicích EU, se nařízení vztahuje na celou výrobkovou sféru. Nařízení o dozoru je provázáno s nařízením (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008, a to v oblasti povinnosti členského státu poskytovat informace hospodářským subjektům o požadavcích na uvedení výrobku na trh.

Návrh zákona bude mít dopad na podnikatelské prostředí, nicméně tento dopad nelze považovat za negativní. Zákon bude uvádět orgány dozoru a jejich působnost, bude vytvořen předpoklad k jednotnému postupu při výkonu dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry a k jednotnému posuzování stejné nebo obdobné situace porušení požadavků právních předpisů. Zlepšená spolupráce v oblasti dozoru nad  trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, povede k lepšímu vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty, což by mělo vést k eliminaci některých nepříznivých dopadů všeobecných nesrovnalostí ve vymáhání práva, s nimiž se hospodářské subjekty v současné době potýkají. Bude zajištěna spolupráce orgánů dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry, a to prostřednictvím ústředního styčného úřadu, který může sloužit nejen jako spojovací článek mezi všemi orgány dozoru, ale také směrem k hospodářským subjektům, a který bude zajišťovat přenos informací nebo požadavků hospodářských subjektů k orgánům dozoru.

Předpokládá se, že náklady vzniknou pouze některým hospodářským subjektům se sídlem mimo EU, které umisťují výrobky na trh EU přímo, a to v případě, že dosud nejmenovaly resp. neurčily příslušnou odpovědnou osobu usazenou v EU. V daném případě se jedná zejména o záležitost týkající se dovozců a on-line prodejců,  kterým vznikne náklad na jmenování osoby odpovědné za informace o dodržování předpisů na území EU. Pro hospodářské subjekty, které dodávají přímo spotřebitelům v členských státech EU ze zemí mimo EU, budou předpokládané náklady souviset s výběrem strany, která bude schopna plnit funkci odpovědné osoby, s uzavřením smlouvy a zajištěním podmínek pro plnění požadavků stanovených nařízením o dozoru. Tyto náklady se budou týkat pouze části hospodářských subjektů ze třetích zemí a neznamenají nerovné zacházení mezi subjekty, neboť ve skutečnosti napravují současnou nevyváženou situaci, kdy mohou být hospodářské subjekty se sídlem v EU a subjekty z některých třetích zemí s již jmenovanou odpovědnou osobou dosažitelné a případně i sankciovatelné orgány dozoru, zatímco ostatní hospodářské subjekty nikoliv.

Přestupky

Hospodářský subjekt uvedený v čl. 4 odst. 1 a 2 přímo použitelného předpisu se dopustí přestupku tím, že:
a) neověří, že bylo vypracováno EU prohlášení o shodě nebo o vlastnostech výrobku a technická dokumentace, nebo neuchová toto prohlášení o shodě nebo o vlastnostech výrobku po dobu stanovenou právním předpisem podle čl. 4 odst. 3 písm. a) přímo použitelného předpisu,
b) nezajistí zpřístupnění technické dokumentace orgánu dozoru, nebo neposkytne orgánu dozoru všechny informace a dokumentaci nutné k posouzení shody výrobku v jazyce určeném orgánem dozoru podle čl. 4 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu,
c) neinformuje orgán dozoru v případě důvodného podezření, že výrobek představuje riziko podle čl. 4 odst. 3 písm. c) přímo použitelného předpisu,
d) neujistí se o přijetí okamžitých opatření k odstranění nesouladu výrobku s požadavky právních předpisů, nebo k odstranění nebo zmírnění rizika, které výrobek představuje podle čl. 4 odst. 3 písm. d) přímo použitelného předpisu, nebo 
e) neuvede v souladu s čl. 4 odst. 4 přímo použitelného předpisu na výrobku nebo na jeho obalu, na balíku nebo v průvodním dokladu název hospodářského subjektu usazeného v Evropské unii, který odpovídá ve vztahu k tomuto výrobku za plnění úkolů stanovených v čl. 4 odst. 3 přímo použitelného předpisu.

Hospodářský subjekt uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c) přímo použitelného předpisu se dopustí přestupku tím, že neposkytne orgánu dozoru kopii pověření podle čl. 5 odst. 1 přímo použitelného předpisu.

Poskytovatel služeb informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nespolupracuje s orgánem dozoru podle čl. 7 odst. 2 přímo použitelného předpisu, nebo nesplní opatření podle § 6 odst. 2 písm. k) uložené orgánem dozoru.

Hospodářský subjekt podle čl. 3 bodu 13 přímo použitelného předpisu se dopustí přestupku tím, že:
a) nesplní opatření podle § 6 odst. 2 písm. a) až j) uložené orgánem dozoru,
b) nespolupracuje s orgánem dozoru podle čl. 7 odst. 1 přímo použitelného předpisu na opatřeních vedoucích k odstranění nebo zmírnění rizika výrobku, který dodává na trh, nebo
c) neinformuje orgán dozoru o zjednání nápravy podle § 7 odst. 5.

Sankce

Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 2,
b) 500 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 nebo 3,
c) 1 000 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odst. 4 písmene b) nebo c),
d) 50 000 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odst. 4 písmene a).

Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

§ 52 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb. a zákona č. …/2020 Sb., se zrušuje.

Změna zákona o technických požadavcích na výrobky

1. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky“ zrušují.
2. Do § 18 se doplňuje nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 18) zní:

„(6) Česká obchodní inspekce při kontrole, zda jsou stavební výrobky s označením CE uváděny a dodávány na trh v souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky, postupuje podle jiných právních předpisů.

Změna zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 3/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 13c odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:

„(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign. Při provádění dozoru Státní energetická inspekce postupuje podle zvláštního právního předpisu a přímo použitelného nařízení Evropské unie o dozoru nad trhem