Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
Cílem navrhované úpravy je reagovat na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Je třeba bezodkladně přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky.
Návrh zákona byl zpracován v reakci na kritickou situaci na trhu s elektřinou a plynem. V oblasti plynárenství zavádí princip „use it or lose it“ (UIOLI) a zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, kterou je využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil. Účelem principu UIOLI je efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu, proto vedle pozbytí práva k nevyužité skladovací kapacitě zásobníku plynu je nezbytné upravit postup zpřístupnění nevyužité skladovací kapacity jiným subjektům na trhu.
V oblasti elektroenergetiky návrh upravuje zejména ustanovení týkající se institutu dodavatele poslední instance (DPI) a vedení Energetického regulačního úřadu. Navrhují se také opatření na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména opatření pro zjednodušení povolovacích procesů podporovaných zdrojů energie. Podpora rozvoje obnovitelných zdrojů je nezbytná mimo jiné i z důvodu snižování závislosti na dodávkách fosilních zdrojů z Ruské federace.
V návaznosti na ukončení dodávek některých dodavatelů energie v ČR a na přechod značného množství zákazníků do režimu dodavatele poslední instance jsou navrhována opatření na úpravu režimu DPI. Novelou dochází ke zkrácení režimu DPI na 3 měsíce, aby po této době ten, kdo řádně hradil platby za elektřinu nebo plyn, mohl automaticky přejít na standardní produkt u dodavatele, který mu dodával v režimu DPI. Tímto produktem bude závazek na dobu neurčitou.
Ministerstvo paralelně pracuje na přípravě nového energetického zákona, který bude obsahovat komplexní legislativní úpravu v oblasti energetiky.
Zákon č. 458/2000 Sb. nabyl účinnosti 1. ledna 2001. Tím byl vytvořen právní rámec pro podnikání v energetických odvětvích, státní správu pro energetiku vč. regulace v energetických odvětvích. Zákon tak stanovil základní pravidla, tj. práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou, plynem a v teplárenství a pro státní správu.
Zákon č. 458/2000 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, byl vytvořen a schválen v době, kdy ČR nebyla členem Evropské unie, avšak některá ustanovení původního zákona z roku 2000 již obsahovala zásady uplatňované členskými státy unie (Evropského hospodářského společenství). Od roku 2001 energetický zákon prošel celkem 34 novelami. Podstatné však z pohledu postupných změn organizace a fungování energetického trhu a naší energetiky bylo pět rozsáhlých novel, které postupně transponovaly první, druhý a třetí energetický balíček do energetického zákona. Zákony č. 670/2004 Sb., 158/2009 Sb., 211/2011 Sb., 131/2015 Sb. a 362/2021 Sb., upravily energetický zákon tak, aby pravidla trhu s elektřinou a pravidla trhu s plynem, a zásady regulace v energetických odvětvích i postavení zákazníků a ochrana spotřebitelů energie v ČR odpovídaly jednotným pravidlům platným v celé EU.
Základní principy, na nichž byl a je energetický zákon postaven, platí v zemích EU stále, ale některé z nich byly v postupně předpisy druhého a třetího energetického balíčku rozšířeny a upraveny v zájmu zavedení jednotného trhu s elektřinou a s plynem v EU. Pravidla daná směrnicemi a nařízeními EU chrání stabilitu a bezpečnost zásobování elektřinou a plynem a zajištění ochrany jednotlivých účastníků energetických trhů – zejména zákazníků – před nežádoucími vlivy.
V zákoně jsou od samého počátku uplatňovány principy platné v EU pro energetická odvětví. Jedná se zejména o:
- podnikání v elektroenergetice, plynárenství i teplárenství je možné pouze na základě licence udělované Energetickým regulačním úřadem,
- přístup třetích stran k elektroenergetickým a plynárenským sítím se uskutečňuje na principu regulovaného přístupu, kdy ceny jsou regulovány a vyhlašovány předem,
- existuje samostatný regulátor pro energetická odvětví – Energetický regulační úřad,
- trh s elektřinou je plně otevřen od 1. 1. 2006,
- trh s plynem je plně otevřen od 1. 1. 2007,
- přístup k sítím a zásobníkům plynu je zaručen pro všechny účastníky trhu s elektřinou nebo s plynem za stejných předem daných podmínek,
- transparentní a předem stanovená opatření přijímaná za stavů nouze v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství,
- řešení sporů mezi účastníky trhu nezávislým regulátorem,
- dodávku elektřiny nebo plynu v případech, kdy sjednaný dodavatel ztratí schopnost plnit své závazky (univerzální služba, dodavatel poslední instance),
- energetický regulační fond na krytí prokazatelné ztráty v oblasti teplárenství.
Původní zákon č. 458/2000 Sb. reflektoval v té době platnou směrnici Evropské rady a Evropského parlamentu 96/92/EHS, která stanovila pravidla pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice 98/30/EHS, o pravidlech vnitřního trhu s plynem. Následně Evropská rada a Evropský parlament přijaly směrnice 2003/54/ES (trh s elektřinou) a 2003/55/ES (trh s plynem) a 2004/8/ES (podpora kombinované výroby elektřiny a tepla). To znamenalo nutnost novelizace energetického zákona, a to výrazným způsobem. Novela byla přijata pod číslem 670/2004 Sb. a znamenala transpozici uvedených směrnic do energetického zákona. Tímto procesem byla energetická legislativa tehdy platná v Evropské unii plně transponována do našeho právního řádu.
Změny v energetickém zákoně vyvolala také směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Cílem přijímaných změn bylo zvýšit energetickou účinnost užití energie u konečného uživatele, podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů a řídit poptávku po energii. Na základě těchto směrnic vznikla novela energetického zákona, která byla přijata 4. června 2009 pod číslem 158/2009 Sb. a která nabyla účinnosti 4. července téhož roku. Novela obsahovala transpozici ustanovení uvedených směrnic, která souvisejí s předmětem energetického zákona. Část směrnice 2006/32/ES byla implementována v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Podle směrnic č. 2003/54/ES a 2003/55/ES obsahuje energetický zákon mj. také ustanovení o oddělení provozovatelů sítí jak v elektroenergetice, tak v plynárenství.
Od roku 2011 musí být národní legislativa v souladu s předpisy EU tzv. 3. energetického balíčku:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a o zrušení směrnice 2003/54/ES;
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
Součástí třetího energetického balíčku byla nařízení, která jsou přímo aplikovatelná.
Pravidla vnitřního trhu s elektřinou a pravidla vnitřního trhu s plynem se postupně v rámci EU vyvíjejí. Tento vývoj se odráží v u stanovení směrnic a nařízení, která byla postupně v této oblasti Evropskou Radou a Evropským Parlamentem přijímána. V těchto předpisech EU je patrná kontinuita vývoje a rozvoje trhů s elektřinou a s plynem a směřování k jednotnému trhu s elektřinou a s plynem v rámci EU. Také tzv. Zimní balíček (označován také názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“), který je souborem řady dalších směrnic a nařízení EU v oblasti energetiky přijatých v letech 2018 a 2019, obsahuje ustanovení, které je třeba implementovat do energetického zákona. Předloženým návrhem budou implementovány některé články Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.
Základním důvodem k této předložené novelizaci energetického zákona je reagovat na současnou krizi na trhu s energiemi vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině a zavést opatření ke zvýšení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky. Je třeba bezodkladně přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu. Navrhovanou úpravou by mělo také dojít ke zjednodušení rozvoje samovýroby elektrické energie urychlením a usnadněním povolovacích řízení pro obnovitelné zdroje. Podpora rozvoje obnovitelných zdrojů je významná právě z důvodu snižování závislosti na dodávkách fosilních zdrojů z Ruské federace.
V návaznosti na ukončení dodávek některých dodavatelů energie v ČR a na přechod značného množství zákazníků do režimu dodavatele poslední instance jsou navrhována opatření na úpravu režimu DPI. Návrh dále také upravuje řízení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a stanovuje možnost odvolání člena Rady, který se dopustil protiprávního jednání souvisejícího s výkonem funkce.
Hranice instalovaného výkonu pro povinnost získat licenci
Navrhovaná úprava umožňuje vyrábět elektřinu zákazníkem v odběrných místech ve výrobnách s vyšším instalovaným výkonem výrobny elektřiny než 10 kW bez potřeby licence na výrobu elektřiny jako podnikatelského oprávnění udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Původní hranice instalovaného výkonu se zvyšuje z 10 kW na 40 kW.
Požadavek licence na výrobu elektřiny způsobuje vznik celé řady právních povinností držitele licence souvisejících s udělenou licencí, ale rovněž má dopady např. do oblasti sociálního zabezpečení (držitel licence je z pohledu předpisů sociálního zabezpečení podnikatelem).
Zvýšení limitu instalovaného výkonu výrobny elektřiny, pro kterou se nevyžaduje licence na výrobu elektřiny, snižuje administrativní zátěž a zvyšuje potenciál rozvoje decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bez dodatečných administrativních požadavků.
Dynamický vývoj v sektoru obnovitelných zdrojů a rozvoj decentrální výroby elektřiny v odběrných místech zákazníků vyžadují vyšší limit oproti stávající právní úpravě. Navrhovaná úprava umožní zapojení dalších zákazníků do sektoru výroby elektřiny a do budoucna i poskytování dalších služeb bez nadbytečných administrativních požadavků.
Úprava režimu DPI
Ačkoliv záchranný mechanismus nastavený energetickým zákonem v podobě dodavatele poslední instance se osvědčil jako funkční a žádný ze zákazníků se tak neocitl v situaci bez dodávek energií, ukázalo se, že je nutné úpravu tohoto režimu v energetickém zákoně ještě dopracovat. Novelou dochází ke zkrácení režimu DPI na 3 měsíce, aby po této době ten, kdo řádně hradil platby za elektřinu nebo plyn, mohl automaticky přejít na standardní produkt u dodavatele, který mu dodával v režimu DPI. Tímto produktem bude závazek na dobu neurčitou.
Úprava řízení ERÚ a možnost odvolání člena Rady
Cílem úpravy je jasně vymezit řízení ERÚ po vzoru Českého telekomunikačního úřadu a stanovit možnost odvolání člena Rady, který se dopustil protiprávního jednání souvisejícího s výkonem funkce.
Zásobníky plynu
Události na Ukrajině plně odkrývají křehkost zásobování Evropy a nízkou diverzifikaci zdrojů zemního plynu a ropy. Evropská komise ve svém revidovaném návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 stanovila cíl naplnit všechny zásobníky zemního plynu na 80 % jejich kapacity k 1. listopadu 2022. V reakci na toto nařízení novela upravuje režim rezervace kapacity zásobníků plynu a zavádí princip „use it or lose it“ (UIOLI). Podle dosavadní právní úpravy získávala smluvní strana smlouvy o uskladnění plynu (ukladatel) právo na uskladnění plynu v zásobníku plynu, a tento ukladatel využíval skladovací kapacitu v zásadě podle své potřeby, tedy podle obchodní příležitosti. Navrhovaná úprava mění povinnosti ukladatele v tom směru, že sjednal-li smlouvu o uskladňování plynu a na jejím základě rezervoval roční skladovací kapacitu s pevným výkonem, vzniká mu smluvně nejenom právo uskladňovat plyn v zásobníku plynu v rozsahu sjednané rezervované kapacity, ale na základě zákona také povinnost využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Požadovaný rozsah bude daný prováděcím právním předpisem a bude určený minimálním požadovaným množstvím uskladněného plynu v konkrétní časové úseky stanovené prováděcím právním předpisem, k jehož vydání je zmocněno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tímto způsobem bude tedy nastavena trajektorie povinného využívání skladovací kapacity a uskladňování plynu v zásobníku plynu v souladu s připravovanou revizí výše uvedeného nařízení.
Účelem principu UIOLI je efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu, proto vedle pozbytí práva k nevyužité skladovací kapacitě zásobníku plynu je nezbytné upravit postup zpřístupnění nevyužité skladovací kapacity jiným subjektům na trhu. Navrhovaná úprava ukládá provozovateli zásobníku plynu uspořádat aukci na nevyužitou skladovací kapacitu za nulovou vyvolávací cenu.
Zahrnutí OZE do vyhrazených staveb (úprava zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon)
Obnovitelné zdroje od hodnoty 1 MW instalovaného výkonu budou zahrnuty do tzv. vyhrazených staveb (úprava stavebního zákona). Cílem této úpravy je zařadit významné výrobny energie z obnovitelných zdrojů mezi tzv. vyhrazené stavby. Vyhrazené stavby jsou vymezeny v příloze č. 3 stavebního zákona. Podle stávající úpravy jsou do této kategorie staveb zahrnuty stavby od hodnoty instalovaného výkonu 100 MW a více. To je však limit, kterého žádná výrobna energie z OZE reálně nedosáhne. Aby mohly být výrobny z OZE zahrnuty do vyhrazených staveb, je hranice instalovaného výkonu pro tuto kategorii staveb snížena na hodnotu 1MW. Tato úprava směřuje k tomu, aby i na významné projekty v oblasti obnovitelných zdrojů bylo možné aplikovat postup pro vyhrazené stavby. Reflektuje to nejen současný trend v energetice, čímž je rozvoj decentrální výroby energie, ale také úsilí o zajištění větší energetické soběstačnosti České republiky, která za současné válečné situace na Ukrajině bude nabývat stále většího významu.
Zjednodušení povolovacích procesů pro výrobny energie z OZE (úprava zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Podle § 103 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se za drobné stavby (stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení) mimo jiné považují též stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla. Tato formulace však není dostatečná pro rozvoj/podporu využívání výroben energie z obnovitelných zdrojů energie pro vlastní spotřebu. S cílem umožnit/urychlit využívání obnovitelných zdrojů energie, a to zejména v sektoru domácností a malých a středních podniků, pro které jsou právě výrobny energie z OZE možným řešení nárůstu cen energie a jistoty/stability dodávek energie, je potřeba tyto výrobny vymezit jako drobné stavby, a to až do výkonového limitu 50 kW. To představuje v případě solárních elektráren plochu cca 150 m2. Svým vlivem takové zařízení pak zhruba odpovídá ostatním drobným stavbám.
Drobné stavby nepodléhají žádnému povolovacímu procesu podle stavebního zákona. Tyto skutečnosti povedou k urychlení přípravy staveb výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem do 50 kW a možná rychlé náhradě za zdroje energie využívající fosilní paliva.
