Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Cílem předkládaného návrhu zákona je zajištění vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), snížení administrativní zátěže zákonem dotčených subjektů a ulehčení práce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen „OZO v prevenci rizik“) a odborně způsobilých osob k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP“). Zajištění vyšší úrovně BOZP bude docíleno precizací některých ustanovení vedoucích např. k posílení pravomoci koordinátora BOZP na staveništi, vyšší míře podílu zadavatele stavby na zajištění BOZP nebo upravení podmínek činnosti akreditovaných osob zajišťujících kvalifikaci odborníků v oblasti BOZP apod.
Aktualizováno k 1.9.2024
Návrh zákona směřuje k zajištění konkrétních potřeb praxe, které se od poslední komplexní novelizace zákona, tedy za období od roku 2016 do současnosti, v souvislosti s aplikační praxí, ukázaly jako žádoucí a nezbytné. V tomto období došlo v oblasti BOZP k rapidnímu rozvoji nových technologií a výrobních procesů, které mohou představovat nová rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a zároveň některé technologie mohou odbourat zbytečnou administrativní zátěž zaměstnavatelů.
Současně dochází ke změnám v přístupu k BOZP jako takovému, což se projevuje tím, že je neustále kladen větší důraz na prevenci rizik obecně a vyšší kulturu BOZP u zaměstnavatele. Tento přístup reflektuje i návrh zákona, na základě kterého jsou zaměstnavatelé nepřímo motivováni k neustálému prohlubování svých znalostí prostřednictvím svých odborně způsobilých osob, v případě, že zajišťují úkoly v prevenci rizik pro své zaměstnance samy osobně. Tento požadavek vyplývá i z kontrolní činnosti prováděné orgány inspekce práce, jejímž výsledkem je opakované zjištění nedostatečné práce s riziky, která v mnoha případech vedou k pracovním úrazům.
Zákon zavádí rozšíření digitalizace agendy a rozšiřuje působnost TIČR
Navrhovanými změnami dojde také k rozšíření používání prvků digitalizace, což povede ke snížení administrativní zátěže jak odborně způsobilých osob vykonávajících svoji působnost podle tohoto zákona, tak i zaměstnavatelů. Mimo jiné lze spatřit pozitivní dopad těchto návrhů ve flexibilitě, efektivitě a rychlosti předávání informací mezi dotčenými subjekty.
Oproti původnímu znění návrhu v průběhu legislativního procesu došlo ke změně názoru a v §10 odst. 4 došlo k vypuštění věty, že je potřeba vést dokumentaci opatřenou vlastnoručním nebo digitálním podpisem. Jednou z klíčových změn zákona tak zůstává prohloubení digitalizace, a to ve vztahu k vedení dokumentace odborně způsobilými osobami. Koordinátor BOZP a OZO v prevenci rizik jsou v souvislosti s výkonem svých činností povinny vést chronologické seznamy smluv o výkonu svých činností. Předmětem navrhovaných změn je explicitní zavedení možnosti vést požadovanou dokumentaci elektronickým způsobem a odstranění povinnosti opatřovat tyto seznamy vlastnoručním podpisem. Dále v kontextu jednoznačné identifikace odborně způsobilé osoby se navrhuje uvádět číslo osvědčení. Tím se zvýší efektivita a rychlost předávání informací mezi dotčenými subjekty. Opatření povede taktéž ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů i odborně způsobilých osob a bude mít pozitivní dopad na náklady za vedení jejich administrativy.
Ve smyslu preventivního charakteru zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a současně v souladu s rapidním rozvojem nových technologií a technických zařízení se navrhuje upravit i zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Při zajištění BOZP jako takového se nemůže opomíjet problematika vyhrazených technických zařízení. Zásadní vliv na bezpečný a spolehlivý provoz těchto zařízení mají pracovníci provádějící obsluhu a práce na vyhrazených technických zařízeních, například montáž, opravy, kontrolu, údržbu nebo revize. Kvalifikace a vzdělávání pracovníků, kteří přicházejí do styku s těmito zařízeními je prioritou a veřejným zájmem. Z uvedeného důvodu se rozšiřuje působnost Technické inspekce České republiky způsobem umožňujícím provádět dobrovolnou vzdělávací činnost pro pracovníky podílející se na bezpečném a spolehlivém provozu vyhrazených technických zařízení.
V souvislosti se změnami zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byly provedeny úpravy skutkových podstat přestupků na úseku bezpečnosti práce v zákoně o inspekci práce.
