Návrh vyhlášky o seznamu zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyšší odbornou dovedností, a minimální době požadované odborné praxe k doložení odborné dovednosti, je zpracován v souvislosti s přijetím zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (pozn. senátní tisk č. 84; sněmovní tisk č. 387, „novela zákona o pobytu cizinců“).
Zmocnění k vydání vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věci je upraveno v § 42i odst. 2 a § 182 odst. 3 novely zákona o pobytu cizinců, které vychází z povinnosti transponovat čl. 2 odst. 9 písm. a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES (dále jen „směrnice EU č. 2021/1883“), který odkazuje na přílohu I, kde je stanoven seznam zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi, a dále stanoví minimální dobu jejího získání.
Hodnocení dopadů regulace (RIA) není v souladu s částí I. bodu 3.8 písm. h) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace v případě této vyhlášky uplatňováno, neboť jde o návrh implementačního předpisu, kde není dána možnost diskrece a současně návrh implementačního předpisu nejde nad rámec požadavků práva EU. Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dopisem č.j. 24805/2023-UVCR ze dne 26. května 2023 podle § 76 odst. 1 a 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 3.8 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA).
Návrh vyhlášky v souladu s povinností ČR transponovat řádně a včas směrnici EU č. 2021/1883 transponuje její přílohu I.
Návrh vyhlášky v souladu s čl. 2 odst. 9 písm. a) a podle přílohy I směrnice EU č. 2021/1883 stanoví seznam zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace namísto dosaženým vysokoškolským vzděláním dokládá vyššími odbornými dovednostmi. Dále návrhem vyhlášky dochází také ke stanovení minimální doby získané odborné praxe pro uvedené účely, a to v rozsahu minimálně tři roky s tím, že tato praxe musí být zároveň uskutečněná v posledních sedmi letech před podáním žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá karta EU“).
Vstup a pobyt příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci je v souladu s požadavky práva EU upraven v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Podstatou novely zákona o pobytu cizinců je transpozice změn, které vyžaduje nová směrnice EU č. 2021/1883, kterou se zároveň ruší dřívější směrnice Rady 2009/50/ES, ze které vycházela dosavadní právní úprava týkající se tohoto typu dlouhodobého pobytu na území členských států Evropské unie a systému modrých karet EU.
Jedním z cílů směrnice EU č. 2021/1883 je zjednodušení stávajících pravidel týkajících se legální migrace a zaměstnání cizinců ze třetích zemí s vysokou kvalifikací. Toto zjednodušení by mělo být účinným nástrojem pro lákání talentů ze zemí mimo Evropskou unii. Mezi zjednodušující opatření patří i povinnost členských států uznávat jako doklad o „vyšší odborné kvalifikaci“ (čl. 2 odst. 7) v čl. 2 odst. 9 písm. a) definované „vyšší odborné dovednosti“, které jsou pro vybraná povolání doložitelná podle přílohy I této směrnice.
Česká republika, stejně jakož i ostatní členské státy EU, trpí akutním nedostatkem kvalitních odborníků z oblastí informačních a komunikačních technologií (dále také „IKT“). Aktuálně k 31. 3. 2023 je v evidenci Úřadu práce České republiky 1 885 uchazečů o zaměstnání s požadavky na zaměstnání v oblasti IKT. Zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízejí 8 409 volných pracovních míst v sektoru IKT. V rámci průzkumu mezi zaměstnavateli se však může jednat až o 20 000 pracovních pozic. Dle MPSV je do roku 2026 predikováno v odvětví Informační technologie a činnosti zvýšení počtu zaměstnaných v ČR na 177 900 pracovníků, což představuje oproti roku 2021 vzestup o 12 %. Že jde o celoevropský problém potvrzuje i zpráva Eurostatu ze dne 21. února 2020 nazvaná „Těžko obsaditelná volná místa v oblasti IKT: rostoucí výzva“. Řešením je usnadnit cizincům v odvětví informačních a komunikačních technologií vstup na trh práce tím, že jejich vyšší odborné dovednosti budou považovány za rovnocenné vysokoškolské kvalifikaci pro účely žádosti o modrou kartu EU ve vztahu k zaměstnání spadajícím pod následující kategorie ISCO-08: řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO-08 klasifikace 133) a specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO-08 klasifikace 25). Dle klasifikace CZ-ISCO tyto dva kódy odpovídají skupině 133 řídící pracovníci v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií a třídě 25 specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vzhledem k tomu, že získání bakalářského titulu trvá nejméně tři roky, měla by délka požadované odborné praxe činit alespoň tři roky. Tato délka je rovněž opodstatněná vzhledem k rychlému tempu technologického vývoje v odvětví IKT a měnícím se potřebám zaměstnavatelů.
Ministerstvo vnitra připravilo návrh implementačního předpisu, tj. novelu zákona o pobytu cizinců. V této novele, resp. v § 42i odst. 2 a § 182 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, je Ministerstvo práce a sociálních věcí zmocněno k vydání vyhlášky v návaznosti na směrnici EU č. 2021/1883. Návrh vyhlášky navrhuje stanovit i minimální dobu praxe, po kterou jsou dovednosti, znalosti a kompetence získávány.
