a podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti
Vláda České republiky nařizuje podle § 23 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví
a) jaká tlaková zařízení se považují za vyhrazená a jejich zařazení do tříd,
b) požadavky kladené na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených tlakových zařízení, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených tlakových zařízeních a bezpečnost jejich provozu,
c) požadavky kladené na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeních,
d) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilost
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) nádobou těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným tlakovým zařízením; nádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru,
b) tlakovou nádobu stabilní nádoba, která neslouží k dopravě plynů,
- neměnící své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlaku,
- přenosná, převozná, nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena trvale,
- přenosná, převozná, nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena při plnění nebo vyprazdňování obsahu plynem nebo plyn slouží jako ochranná atmosféra,
c) nádobou k dopravě plynů (dále jen „nádoba na plyny“) nádoba sloužící k dopravě plynů od zdroje na místo spotřeby, u plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž je při teplotě + 50 °C absolutní tlak (tenze) par vyšší než 3 bar,
d) jednoduchou tlakovou nádobou nádoba vyráběná sériově podle nařízení vlády o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh[1]), svařovaná, uzpůsobená pro vystavení vnitřnímu přetlaku většímu než 0,5 bar, určená k jímání vzduchu nebo dusíku, která není vystavována působení plamene, jejíž části a celky mající vliv na pevnost nádoby pod tlakem jsou vyrobeny z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku nebo z nevytvrzených slitin hliníku, a která se skládá z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí nebo ze dvou souosých klenutých den; nejvyšší dovolený tlak jednoduché tlakové nádoby není větší než 30 bar a součin tohoto tlaku a objemu nádoby (dále jen „součin PS.V“) není větší než 10 000 bar a nejnižší dovolená teplota není nižší než -50 °C a nejvyšší dovolená teplota není vyšší než 300 °C u nádob z oceli nebo 100 °C u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku,
e) bezpečnostní výstrojí zařízení určená k ochraně vyhrazeného tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí; bezpečnostní výstroj zahrnuje zařízení jak pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová průtržná pojistná zařízení, řízené pojistné systémy, tak omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost regulační zařízení, nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a bezpečnostní měřicí, řídicí a regulační systémy související s bezpečností,
f) tlakovou výstrojí zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno vnitřnímu tlaku,
g) tlakem tlak vztažený k atmosférickému tlaku (přetlak), proto se podtlak vyjadřuje zápornou hodnotou,
h) nejvyšším pracovním tlakem nejvyšší dovolený tlak (PS) udaný výrobcem, pro který je vyhrazené tlakové zařízení navrženo; je definován pro určité místo udané výrobcem, na které jsou obvykle připojena ochranná nebo omezující zařízení,
i) objemem (V) je vnitřní objem tlakového prostoru v litrech, včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemu trvale zabudovaných vnitřních částí tlakového celku,
j) bezpečnostním součinem (PS x V) součin nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech,
k) kotlem se rozumí konstrukčně ucelená sestava vystavená působení plamene nebo jinak vytápěná s nebezpečím přehřátí teplosměnných ploch sloužící k výrobě a odběru páry a horké vody případně jiné kapaliny,
l) zkouškou zkouška tlaková, těsnostní a zkoušky po opravách (stavební a tlaková),
m) sestavou několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku a alespoň jedno zařízení vystavené riziku tlaku je vyhrazené tlakové zařízení,
n) tekutinou plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutina může obsahovat suspensi pevných látek.
§ 3
Pro účely tohoto nařízení se tekutiny dělí na dvě skupiny. Skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny podle jiného právního předpisu[2]) a skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.
§ 4
Vyhrazená tlaková zařízení
(1) Za vyhrazená tlaková zařízení se považují nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to
a) parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní látky převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní látky,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“) jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar,
c) nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.
(2) Za vyhrazená tlaková zařízení se nepovažují
a) kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřesahuje 100,
b) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřevyšuje 100,
c) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
d) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné, jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D je menší 3d),
e) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle jiného právního předpisu[3]), kterými jsou jakékoli obaly, neurčené pro opětovné použití, vyrobené z kovu – do obsahu 1000 ml; ze skla s plastovým opláštěním nebo trvale chráněné – do obsahu 220 ml; ze skla bez ochrany nebo z plastu – do obsahu 150 ml a obsahující plyn stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem s kapalinou, pastou nebo práškem nebo bez nich a opatřený uvolňovacím zařízením umožňujícím vypuštění obsahu,
f) tlaková zařízení určená pro motorová vozidla podle jiného právního předpisu[4]), jako zejména vzduchojemy brzdového systému a vzduchových tlumičů, nádoby na LPG a CNG, jež jsou nedílnou součástí automobilu (vyjma nástaveb a nádob pro přepravu tekutin a materiálů),
g) tlaková zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo a vojenský materiál,
h) tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity,
i) zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří zejména:
- motory, včetně turbín a spalovacích motorů,
- parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení,
j) vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů vzduchu, odlučovačů prachu a plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů,
k) skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje,
l) pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, např. elektrických silových kabelů a telefonních kabelů a pláště kabelů,
m) lodě, rakety, letadla a mobilní mimo pevninská zařízení a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu,
n) tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, např. pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení,
o) tlumiče výfuku a sání,
p) sudy, láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené k jednorázovému použití,
q) tlakové obaly pro zkapalněné uhlovodíkové plyny a jejich směsi určené k jednorázovému použití,
r) tlaková zařízení podléhající mezinárodnímu kódu o námořní přepravě nebezpečného zboží (IMDG) a jiným právním předpisům ADR a RID[5]),
s) otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů,
t) nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar s teplotou do 110° C,
u) tlaková zařízení obsahující kapalinu zařazenou podle § 3 do skupiny 2 bez ohledu na tlak, pokud její nejvyšší pracovní teplota nepřekročí teplotu jejího bodu varu při tlaku 0,5 bar.
§ 5
Zařazení vyhrazených tlakových zařízení do tříd
(1) Vyhrazená tlaková zařízení se dělí do tříd, kdy je vždy I. třída nejnebezpečnější.
(2) Parní a kapalinové kotle s objemem větším než 10 litrů a bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahuje 100, se člení do čtyř tříd, a to
a) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h jsou zařazeny do I. třídy,
b) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW jsou zařazeny do II. třídy,
c) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně) jsou zařazeny do III. třídy,
d) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové jsou zařazeny do IV. třídy
(3) Tlakové nádoby se člení do tříd podle nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a podle bezpečnostního součinu nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech, a to na
a) tlakové nádoby zařazené do I. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,5 bar, objemem větším než 10 litru a bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahujícím 100, vyjma třídy II. – jednoduché tlakové nádoby (JTN), a
b) jednoduché tlakové nádoby (nádoby vyráběné sériově) zařazené do třídy II.
(4) Nádoby na plyny uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) se jako vyhrazená tlaková zařízení dále do tříd nezařazují. Periodické zkoušky nádob na plyny se provádí v rozsahu a v intervalech stanovených v oddílu 1.8.7 a kapitole 6.2 a 6.8 mezinárodních úmluv o přepravě nebezpečných věcí (ADR a RID) a též v nařízení vlády č. 208/2011 Sb.
(3) Součástí vyhrazených tlakových zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstroj.
§ 6
Montáž a opravy
(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba s oprávněním podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení k montáži a opravám vyhrazených tlakových zařízení vyhledává a vyhodnocuje nebezpečí, která z důvodu tlaku přicházejí u vyhrazených tlakových zařízení v úvahu, a činí opatření nezbytná k zajištění toho, aby vyhrazené tlakové zařízení, na kterém byla prováděna činnost v rozsahu oprávnění, splňovalo požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se na ně vztahují, a aby bylo vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno, a mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škody na majetku.
(2) Vyhrazené tlakové zařízení musí být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škody na majetku. Výrobce nebo dodavatel musí poskytnout provozovateli informace, které mu umožní posoudit obvyklé nebo předvídatelné nebezpečí spojené s provozování a užíváním vyhrazeného tlakového zařízení.
§ 7
Požadavky na umístění vyhrazených tlakových zařízení
(1) Kotel určený pro instalaci ve stavebním objektu se umísťuje ve zvlášť k tomu účelu určené místnosti s účinným větráním, vybavené funkčním osvětlením. Na vstupu do této místnosti se umístí výstražné zákazové tabulky.
(2) Při umístění tlakové nádoby je nutno dodržet požadavky s právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci[6]) a zohlednit nejvyšší, popřípadě nejnižší pracovní teplotu, pro kterou je tlaková nádoba navržena. Pokud není zapuštěna v zemině, lze nádobu umístit jen tak, aby k ní byl umožněn bezpečný přístup, především k její bezpečnostní výstroji.
(3) Tlaková nádoba může být umístěna jen na patkách, podstavcích nebo podpěrách, avšak vždy jen na základech nebo podlahách, které jsou dimenzovány i pro zatížení při tlakové zkoušce. Tlakovou nádobu je nutné uzemnit a ukotvit; tlakovou nádobu umístěnou v zemině je nutné také chránit před účinky bludných proudů. Při jejím uložení v zemině musí být ukotvena nebo stabilně uchycena i s ohledem na dilataci nádoby.
(4) Při přepravě nesmí být tlaková nádoba pod tlakem, pokud pro takovou přepravu není konstruována a vybavena.
§ 8
Uvedení do provozu a provoz vyhrazených tlakových zařízení
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvádějící vyhrazené tlakové zařízení do provozu a dále též provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení vyhledává a vyhodnocuje nebezpečí (rizika) vyplývající z provozu vyhrazeného tlakového zařízení a provede opatření nezbytná k zajištění toho, aby bylo v daném prostředí vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno, a mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škody na majetku.
(2) Tam, kde nelze plně zajistit, aby vyhrazené tlakové zařízení mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škody na majetku, učiní provozovatel opatření k minimalizaci těchto rizik.
(3) Aniž by byla dotčena ustanovení odstavců 1 a 2, mohou být uváděna do provozu a provozována vyhrazená tlaková zařízení, která splňují požadavky
a) ustanovení účinných právních předpisů, které se na ně vztahují nebo se na ně vztahovaly před nabytím účinnosti tohoto nařízení,
b) uvedené v příloze č. 1 nebo příloze č. 3 k tomuto nařízení, pokud se na ně nevztahují právní předpisy podle písmena a) nebo se vztahují jen částečně.
(4) Provozovatel provede opatření nezbytná k zajištění toho, aby po celou dobu provozu bylo vyhrazené tlakové zařízení udržováno ve stavu splňujícím požadavky tohoto nařízení, zajistí odborně způsobilou obsluhu, neprodleně odstraňuje závady a provádí opatření, aby se předešlo ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škody na majetku.
§ 9
Revize a zkoušky
(1) Splnění požadavků podle § 6 se ověřuje
a) stavební zkouškou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
b) tlakovou zkouškou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
c) první zkouškou.
(2) Splnění požadavků podle § 8 se ověřuje
a) výchozí revizí,
b) provozní revizí,
c) vnitřní revizí,
d) zkouškou těsnosti,
e) tlakovou zkouškou,
f) periodickou zkouškou.
(3) Lhůty revizí a zkoušek podle odstavce 2 písemně stanoví provozovatel s přihlédnutím k podmínkám uvedených v § 7, dokumentaci dodavatele vyhrazeného tlakového zařízení, provozní tekutině a provozním podmínkám. Lhůty nesmí být delší, než jsou uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Odlišný způsob provedení a odlišné lhůty revizí a zkoušek, které nejsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci výrobce, v technických předpisech nebo v technické normě, povoluje pověřená organizace.
(4) Lhůty revizí a zkoušek se počítají od předchozí revize a zkoušky a musí být provedeny do posledního dne kalendářního měsíce, na který byly stanoveny. Lhůty následných zkoušek a revizí, vyjma revizí podle odst. 2 písm. e) a f), se počítají od roku uvedení do provozu. Lhůty zkoušek podle odst. 2 písm. e) a f) se počítají od roku výroby.
(5) Revize provádí a vyhodnocuje a zkoušky řídí a vyhodnocuje revizní technik.
(6) Provedení stavebních zkoušek a tlakových zkoušek po opravách u kotlů s tlakem PS 16 bar a větším a tlakových nádob s tlakem PS 25 bar a větším bude alespoň 15 dnů předem oznámeno pověřené organizaci. Úspěšnost těchto zkoušek potvrzuje na základě odborného stanoviska pověřená organizace.
(7) Revizní technik provádějící nebo řídící a vyhodnocující revize a zkoušky zhodnotí nebezpečí (rizika) vyplývající ze stavu vyhrazeného tlakového zařízení pro jeho další provoz a navrhne opatření nezbytná k zajištění toho, aby toto zařízení bylo v daném prostředí vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno, a mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škody na majetku.
§ 10
Stavební zkouška
Stavební zkouškou se ověřuje, zda celkové provedení montáže a opravy kotle a tlakové nádoby odpovídá požadavkům tohoto nařízení, konstrukčním podkladům a podmínkám právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bližší požadavky na stavební zkoušku jsou uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 11
První zkouška
Nově vyrobené nádoby na plyny se podrobují první zkoušce. Bližší požadavky na první zkoušku jsou uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
§ 12
Výchozí revize
(1) Výchozí revize se provádí u tlakových nádob a kotlů
a) nových,
b) rekonstruovaných nebo opravených vyžadující vrtání děr, svařování, nýtování, popřípadě výrobu nových tlakových částí,
c) u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění s výjimkou nádob pojízdných, převozných a přenosných.
(2) Výchozí revize se provádí před uvedením do provozu, kterou se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízení a jeho bezpečnostní a tlakové výstroje a jeho umístění. O výsledku výchozí revize je sepsána revizní zpráva revizním technikem.
(3) Výchozí revizi zajišťuje dodavatel vyhrazeného tlakového zařízení, pokud není smluvně stanoveno jinak.
§ 13
Provozní revize
(1) Provozní revizí se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízení a jeho bezpečnostní a tlakové výstroje, dodržování podmínek provozu, vedení předepsané dokumentace podle § 19 a zajištění obsluhy vyhrazeného tlakového zařízení odborně způsobilou obsluhou podle § 23 nebo 24.
(2) Provozní revize se provede vždy při prvním uvádění do provozu
a) kotlů uvedených do provozu, po opravě a po jejich přemístění, pokud se nejedná o převozné nebo přenosné kotle,
b) tlakových nádob uvedených do provozu, po opravě, po jejich přemístění, pokud se nejedná o převozné nebo přenosné nádoby.
§ 14
Vnitřní revize
(1) Vnitřní revizí se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízení z vnitřní i z vnější strany, pokud je pro tyto úkony konstruováno.
(2) Vnitřní revize se provede vždy
a) byl-li kotel mimo provoz po dobu delší než jeden rok a tlaková nádoba po dobu delší než tři roky,
b) po jakékoliv mimořádné události, která způsobila nebo mohla způsobit poškození tlakového celku kotle nebo tlakové nádoby.
§ 15
Zkouška těsnosti
(1) Zkouškou těsnosti se ověřuje těsnost vyhrazeného tlakového zařízení a bezpečnostní a tlakové výstroje při provozním přetlaku.
(2) Zkouška těsnosti se provede vždy po otevření tlakového celku před uvedením vyhrazeného tlakového zařízení do provozu, pokud byla prováděna vnitřní revize nebo úkony údržby, které mohly ovlivnit těsnost tlakového celku. Provádí-li se před uvedením vyhrazeného tlakového zařízení do provozu tlaková zkouška, nemusí se zkouška těsnosti provádět.
§ 16
Tlaková zkouška
(1) Tlakovou zkouškou se ověřuje pevnost a těsnost vyhrazeného tlakového zařízení při zkušebním přetlaku po montáži a opravě tlakového celku podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, po přemístění, v případech stanovených výrobcem a právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci6), ve stanovených lhůtách při provozu podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(2) Tlaková zkouška se provádí kapalinou zařazenou do skupiny 2.
§ 17
Periodická zkouška
Každá nádoba na plyny se podrobuje periodické zkoušce. Způsob, rozsah a lhůty periodické zkoušky jsou určeny v právních předpisech pro přepravu nebezpečných věcí.
§ 18
Revizní zpráva
(1) Osoba, která prováděla a vyhodnotila revize nebo řídila a vyhodnotila zkoušky vyhrazeného tlakového zařízení podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a) až f), vyhotoví o tomto úkonu revizní zprávu.
(2) Každá revizní zpráva obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, případně identifikaci fyzické osoby, která revidované vyhrazené tlakové zařízení provozuje nebo bude provozovat,
b) popis a vymezení rozsahu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízení,
c) jméno, podpis a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních revizního technika, který revizi provedl; v případě elektronického předání revizní zprávy musí být elektronický dokument potvrzen uznávaným elektronickým podpisem[7]),
d) určení druhu revize (pravidelná, mimořádná) a/nebo zkoušky,
e) data zahájení a ukončení revize a/nebo zkoušky, datum vypracování a předání revizní zprávy,
f) soupis použitých měřících přístrojů,
g) seznam informací použitých k provedení revize a/nebo zkoušky, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech,
j) soupis provedených úkonů (prohlídka, měření a zkoušení),
i) naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škoda na majetku a/nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti,
j) soupis zjištěných závad s uvedením porušených ustanovení právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
k) slovní vyhodnocení stavu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost, vyjádřené konstatováním, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud není, pak je součástí zprávy odůvodnění tohoto konstatování,
l) návrh opatření, za kterých může být vyhrazené tlakové zařízení se závadami v provozu,
m) potvrzení o předání revizní zprávy.
(3) Osoba, která řídila a vyhodnotila zkoušku podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a) až e) potvrdí, v případě, že vyhrazené tlakové zařízení vyhovělo, kladný výsledek v revizní zprávě tak, že uvede
a) název úkonu podle § 9 a datum jeho provedení,
b) identifikační údaje vyhrazeného tlakového zařízení,
c) identifikační údaje osoby, která záznam vyhotovila (jméno, číslo osvědčení), a její podpis.
(4) Osoba, která řídila a vyhodnotila zkoušku podle § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. f) vyrazí na nádobu
a) datum provedení zkoušky,
b) otisk razidla.
§ 19
Dokumentace
(1) Provozovatel zajistí
a) zpracování místního provozního předpisu pro tlakové nádoby s pracovní tekutinou zařazenou do skupiny 1 a pro kotle do jednoho měsíce od uvedení do provozu, v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly přístupné obsluze,
b) vedení záznamů o provozu vyhrazeného tlakového zařízení,
c) po dobu provozu kotle a tlakové nádoby úschovu
- dokumentace předávané výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného tlakového zařízení, která obsahuje údaje nezbytné pro posouzení stavu nádoby při revizích, zkouškách, montážích a opravách (výkresová dokumentace, pevnostní výpočet, technické parametry a podmínky provozu),
- dokladů stanovujících lhůty revizí a zkoušek podle § 9 odst. 3,
- záznamů o revizích, opravách, zkouškách a prohlídkách,
- zápisů o prověření odborné způsobilosti k obsluze podle § 24.
(2) V místním provozním předpise jsou stanoveny s přihlédnutím k dokumentaci předané dodavatelem vyhrazeného tlakového zařízení a místním podmínkám
a) povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob,
b) způsob a rozsah obsluhy vyhrazených tlakových zařízení,
c) rozsah údajů v záznamech o provozu.
(3) Záznamy o provozu vede a podepisuje topič nebo obsluha vyhrazeného tlakového zařízení. V záznamech o provozu se zapisují
a) údaje o době provozu vyhrazených tlakových zařízení,
b) údaje o provozních parametrech v rozsahu stanoveném místním provozním předpisem,
c) údaje o mimořádných jevech nebo podmínkách provozu,
d) údaje o předání vyhrazených tlakových zařízení při směnném provozu,
e) údaje o přezkušování bezpečnostní výstroje,
f) údaje o provedených údržbářských pracích,
g) ostatní údaje související s bezpečností provozu.
§ 20
Oprávnění
(1) Provádět montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušek nádob na plyny, mohou jen právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení odpovídajícího druhu a rozsahu prováděných činností.
§ 21
Osvědčení
(1) Provádět revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušek nádob na plyny, mohou jen revizní technici podle druhu a rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Obsluhovat kotle příslušné třídy a na daný druh paliva mohou topiči v rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Držitel osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení pro revizního technika kotlů a tlakových nádob je oprávněn provádět revize a zkoušky kotlů příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení. Držitel osvědčení topiče kotlů je oprávněn obsluhovat kotle příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení.
(2) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení se nevyžaduje k obsluze kotlů
- automatických s jmenovitým množství vyráběné páry do 0,5 t/h,
- automatických horkovodních a kapalinovýchs tepelným výkonem do 0,35 MW, a
- průtočných o objemu do 100 litrů.
§ 22
Revizní technik a zkušební technik pro nádoby na plyny (TNP)
(1) Požadavky na vzdělání a délka praxe na vyhrazených tlakových zařízeních pro revizní techniky a TNP zkušební techniky
| Činnost na vyhrazeném tlakovém zařízení | Vzdělání | Praxe v oboru | |
| Revize a zkoušky | kotle I. – III. třída, tlakové nádoby I. třída | úplné střední odbornévzdělání technického směru | 3 roky |
| vysokoškolské vzdělání technického směru | 2 roky | ||
| kotle IV. třída, tlakové nádoby II. třída | úplné střední odborné technickéhosměru | 2 roky | |
| Periodické zkoušky tlakových nádob naplyny | vyučen v technické oboru | 3 roky | |
| střední odborné strojního technickéhosměru | 2 roky |
§ 23
Topiči
(1) Žadatel o osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení pro topiče musí mít zácvik v obsluze kotlů příslušné třídy a skupiny a na daný druh paliva pod dohledem topiče v délce nejméně 6 měsíců a odborný kurs alespoň v délce při obsluze kotlů
- I. třídy 50 hodin,
- II. třídy 40 hodin,
- III. třídy 30 hodin,
- IV. třídy 20 hodin.
(2) K obsluze kotlů vyšší třídy nebo kotlů na jiný druh paliva než topič s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení má, je nutno složit doplňkovou zkoušku k rozšíření osvědčení u pověřené organizace. O délce odborného zácviku a nutnosti odborného kursu rozhoduje provozovatel na základě vyjádření revizního technika, avšak odborný zácvik musí trvat nejméně dva měsíce. Při doplňkové zkoušce se postupuje podle § 21.
§ 24
Obsluha vyhrazených tlakových zařízení
(1) Obsluhovat kotle uvedené v § 21 odst. 2 mohou fyzické osoby, u kterých zajistí provozovatel přezkoušení komisí u provozovatele. Komise musí být tříčlenná, kdy předsedou komise je revizní technik kotlů splňující předpoklady odborné způsobilosti podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení splňující požadavky k řádnému zajištění činnosti v požadovaném rozsahu, kterými jsou
a) znalosti a schopnosti obsluhovat vyhrazené tlakové zařízení, které musí být ověřeno revizním technikem kotlů, o čemž je vyhotoven zápis,
b) znalost pokynů a právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci6) k provozu,
c) nejméně čtrnáctidenní praktický zácvik.
(2) Pro zajištění způsobilosti fyzické osoby k obsluze provozovatel zajistí seznámení obsluhy s potřebnými znalostmi a jeho zácvik v obsluze vyhrazeného tlakového zařízení i za předvídatelných mimořádných podmínek.
(3) Provozovatel přezkoušením fyzické osoby pro výkon obsluhy kotle podle odstavce 1 zajistí prověření odborné způsobilosti k obsluze,
a) pravidelné prověření odborné způsobilosti obsluhy nejméně každý třetí rok,
b) vyhotovení zápisů o prověření odborné způsobilosti podle písm. a) a b),
c) písemné určení osoby odpovědné za provozované vyhrazené tlakové zařízení, s určením jejích povinností a pravomocí při výkonu této činnosti.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
- 1. Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
- 2. Vyhláška č. 97/1982 Sb., kterou se mění vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
- 3. Vyhláška č. 551/1990 Sb., kterou se mění vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
§ 26
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna
2020.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č…/2019 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH
Základní požadavky se uplatňují způsobem, který bere v úvahu dosažený stav techniky a obvyklou praxi v době návrhu a výroby vyhrazeného tlakového zařízení, a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti.
1. Všeobecné POŽADAVKY PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH
1. 1. Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena a zařízení opraveno a přezkoušeno, popřípadě vystrojeno a instalováno takovým způsobem, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s informacemi podanými osobou s oprávněním podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení byla zajištěna jeho bezpečnost.
1. 2. Při výběru nejvhodnějšího řešení činností na vyhrazených tlakových zařízeních v mezích oprávnění osoba s oprávněním podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení uplatňuje tyto zásady v uvedeném pořadí:
1. v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí,
2. uplatnit vhodná ochranná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit,
3. informovat provozovatele o případném zbývajícím nebezpečí a upozornit ho na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace nebo používání.
1. 3. Je-li známa možnost nesprávného použití vyhrazeného tlakového zařízení nebo ji lze rozumně předvídat, musí být oprava vyhrazeného zařízení navržena tak, aby bylo nebezpečí plynoucímu z nesprávného použití zabráněno nebo, pokud to není možné, musí být provozovatel před takovým způsobem použití vyhrazeného zařízení vhodně varován.
1. 4. Při navrhování, volbě materiálu a provádění oprav se postupuje podle oddílu 2. a 3. této přílohy a oddílu 5 a 7 přílohy č. 1 nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh, kde se termínem výrobce rozumí ten, kdo vykonává opravu.
2. Další POŽADAVKY PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH
2.1. Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena s ohledem na všechny příslušné činitele, aby byla zajištěna bezpečnost tohoto zařízení po celou dobu předpokládaného provozu. Do návrhu opravy vyhrazeného tlakového zařízení je nutné uplatnit činitele bezpečnosti za použití komplexních metod, o kterých je známo, že vhodným způsobem počítají s přiměřenou mírou bezpečnosti vůči všem druhům poruchy, které přicházejí v úvahu.
2.2. Návrh zabezpečující náležitou pevnost
Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena pro zatížení, které odpovídá jeho použití a dalším provozním podmínkám.
2.3. Zajištění bezpečné manipulace a provozu
2. 3. 1. Předepsaný způsob provozu vyhrazeného tlakového zařízení musí vylučovat jakékoliv rozumně předvídatelné nebezpečí v provozu tohoto zařízení. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být zvláštní pozornost věnována
a) uzávěrům a otvorům,
b) nebezpečným odfukům z pojistných armatur,
c) zařízením, která brání fyzickému vstupu, pokud je ve vyhrazeném zařízení tlak nebo vakuum,
d) povrchové teplotě s ohledem na předpokládané použití,
e) rozkladu nestabilních tekutin.
2. 3. 2. Zejména vyhrazená tlaková zařízení vybavená vstupním otvorem musí být opatřena automatickým nebo ručně ovládaným zařízením, pomocí něhož provozovatel snadno zjistí, zda je možné otvor bez nebezpečí otevřít. V případě rychlouzávěru musí být vyhrazené tlakové zařízení opatřené zařízením, jež zabrání jeho otevření, pokud tlak nebo teplota tekutiny představují nebezpečí.
2. 4. Prostředky přezkoušení
2. 4. 1. Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena a provedena tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti.
2. 4. 2. Tam, kde to je nezbytné pro zajištění bezpečného provozu, musí být provedeny vstupní otvory dovolující fyzický přístup dovnitř vyhrazeného tlakového zařízení, tak aby bylo možno ověřit jeho stav.
2. 4. 3. Lze použít i jiné prostředky k zajištění bezpečného provozu vyhrazeného tlakového zařízení
a) je-li vyhrazené tlakové zařízení příliš malé pro fyzický přístup do vnitřku tohoto zařízení,
b) jestliže by otevření vyhrazeného tlakového zařízení nepříznivě ovlivnilo jeho obsah,
c) je-li prokázáno, že obsažená látka nepůsobí škodlivě na materiál, z něhož je vyhrazené tlakové zařízení vyrobeno, a nelze rozumně předpokládat jakékoli jiné degradační mechanismy.
2.5. Zařízení pro odvodnění, odvzdušnění a přivzdušnění
Při provozu vyhrazeného tlakového zařízení musí být tam, kde to je nutné, vhodné zařízení umožňující odvodnění a odvzdušnění a přivzdušnění vyhrazeného tlakového zařízení:
a) aby se zabránilo nepříznivým účinkům, jako je vodní ráz, zborcení vlivem vakua, koroze a nekontrolované chemické reakce; je nutné vzít v úvahu všechna stadia provozu a zkoušení, zejména tlakových zkoušek,
b) aby bylo možné bezpečným způsobem provádět čištění (včetně sanitace), kontrolu a údržbu.
2.6. Koroze a jiné chemické účinky
Při provozu vyhrazeného tlakového zařízení musí být tam, kde to je nutné, zajištěny přídavky síly stěny nebo ochrana proti korozi nebo jiným chemickým účinkům, s patřičným zřetelem k zamýšlenému a rozumně předvídatelnému použití.
2.7. Opotřebení
Pokud může dojít ke značné erozi nebo otěru tlakového celku, musí být učiněna opatření, která
a) sníží tyto účinky na co nejmenší míru vhodným řešením návrhu, například zvětšením tloušťky materiálu nebo použitím výstelky či přeplátování,
b) umožní výměnu součástí, které jsou nejvíce postiženy,
c) v návodech podle bodu 3.4 upozorní na opatření k zajištění trvale bezpečného používání.
2.8. Plnění a vypouštění
Tam, kde to připadá v úvahu z hlediska konstrukčního uzpůsobení, musí být vyhrazené tlakové zařízení vybaveno příslušenstvím nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, aby bylo zajištěno bezpečné plnění a vypouštění vyhrazeného zařízení, zejména se zřetelem k nebezpečím, jakým je:
a) při plnění
1. přeplnění nebo překročení tlaku, zejména s ohledem na plnící poměr a na tlak par při odpovídající teplotě,
2. nestabilita vyhrazeného zařízení;
b) při plnění nebo vypouštění nekontrolovatelný únik tekutiny pod tlakem.
2. 9. Ochrana proti překročení dovolených mezí vyhrazeného tlakového zařízení
Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být vyhrazené tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavy.
Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci vyhrazených zařízení je nutné navrhnout se zřetelem ke specifickým vlastnostem příslušného vyhrazeného zařízení. Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují
a) bezpečnostní výstroj,
b) popřípadě vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení, která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se vyhrazené tlakové zařízení udrží v dovolených mezích.
2. 10. Bezpečnostní výstroj
2. 10. 1. Bezpečností výstroj
a) musí být spolehlivá a vhodná pro svou předpokládanou funkci se zohledněním požadavků na údržbu a zkoušení této výstroje,
b) neplní jiné funkce, kromě případů, kdy těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněna její bezpečnostní funkce,
c) zajišťuje vhodnou a spolehlivou ochranu.
Pro zajištění vlastností podle písm. a) až c) se provádí zálohování bezpečnostní výstroje, automatická diagnóza vlastní funkčnosti a pravidelné přezkušování její funkce.
2. 10. 2. Zařízení omezující tlak
Tato zařízení musí být navržena tak, aby nedocházelo k trvalému překračování nejvyššího pracovního tlaku PS; případné krátkodobé zvýšení tlaku nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího pracovního tlaku.
2. 10. 3. Zařízení na kontrolu teploty
Tato zařízení musí mít z bezpečnostních důvodů vhodnou dobu prodlevy v souladu s měřicí funkcí.
3. Oprava
Vyhrazené tlakové zařízení musí být po opravě podrobeno stavební a tlakové zkoušce.
3.1 Stavební zkouška
Vyhrazené tlakové zařízení se podrobuje stavební zkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentace ověří dodržení požadavků na jeho bezpečnost podle tohoto nařízení vlády. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškám provedeným během opravy. Pokud není možná prohlídka po dokončení, musí být provedena stavební zkouška příslušné části vyhrazeného zařízení v průběhu opravy.
3.2 Tlaková zkouška
Součástí konečného ověření vyhrazeného tlakového zařízení po opravě je tlaková zkouška hydraulickým tlakem při tlaku minimálně rovném tlaku stanovenému výrobcem tohoto zařízení. Pokud je nutno stanovit nové hodnoty, nesmí být hydraulický zkušební tlak menší než větší z níže uvedených hodnot
a) tlak odpovídající maximálnímu zatížení, kterému smí být tlakové zařízení vystaveno za provozu se zřetelem k nejvyššímu pracovnímu tlaku a nejvyšší pracovní teplotě tlakového zařízení, násobený koeficientem 1,25 nebo
b) nejvyšší pracovní tlak násobený koeficientem 1,43.
V technicky zdůvodněných případech, kdy nelze zkoušku hydraulickým tlakem provést nebo kdy to stanovil výrobce nebo osoba provádějící opravu v průvodní dokumentaci, mohou být provedeny jiné rovnocenné zkoušky. V případě jiných zkoušek, než je zkouška hydraulickým tlakem, je nutné před jejich provedením uskutečnit doplňková opatření, jako jsou nedestruktivní zkoušky nebo jiné rovnocenné metody.
3.3. Identifikační údaje
V průvodní technické dokumentaci musí být uvedeny tyto údaje
a) u všech vyhrazených zařízení
- název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce,
- rok výroby,
- identifikace vyhrazeného tlakového zařízení podle jeho povahy a výrobní číslo,
- základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze;
b) v závislosti na typu vyhrazeného tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky, zejména
- objem V vyhrazeného zařízení v litrech,
- zkušební tlak v barech s uvedením data zkoušky provedené po opravě,
- nastavený tlak bezpečnostní výstroje v barech,
- výkon vyhrazeného zařízení v kW, popř. parní výkon v t/h,
- napájecí napětí ve V (voltech),
- předpokládané použití,
- plnící poměr v kg/l,
- největší hmotnost obsahu v kg,
- hmotnost prázdného vyhrazeného zařízení v kg,
- skupina tekutiny;
c) kompletní svarová dokumentace s informacemi o svářečích podílející se na opravě, o specifikacích svářecích postupů WPS o nedestruktivních zkouškách NDT, o tepelném zpracování po sváření, a dokumenty kontroly základního a přídavného materiálu. Záznamový list svarů (kde bude údaj o číslování svarů s číselným označení provádějících svářeči s příslušným WPS, a NDT) a schéma svarů; informace mohou mít formu mapy svařování a NDT kontrol. Dále informace o výpočtové tloušťce včetně přídavků materiálu, a v případě změny materiálu nebo změny rozměrů i pevnostní výpočet předmětné části a její výrobní výkresy.
3.4. Návody k používání
a) Po opravě musí být, pokud to v důsledku provedení opravy připadá v úvahu, předán návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnému provozu a týkající se
1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí vyhrazeného zařízení,
2. uvádění do provozu,
3. použití,
4. údržby, včetně kontrol prováděných uživatelem,
b) návod musí obsahovat informace připojené k vyhrazenému zařízení podle bodu 3.3, s výjimkou identifikace série, popřípadě musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu,
c) popřípadě musí návod též upozorňovat na nebezpečí vyplývající z
nesprávného použití podle bodu 1.3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.1.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č…/2019 Sb.
Termíny revizí a zkoušek
| vyhrazené tlakové zařízení | třída | provozní revize | vnitřní revize | tlaková zkouška |
| nádoby stabilní | I. | 1x za rok | 1x za 5 let | 1x za 10 let |
| II. | 1x za rok | 1x za 5 let | 1x za 10 let | |
| kotle | I. | 1x za 3 měsíce | 1x za rok | 1x za 10 let |
| II. | 1x za 3 měsíce | 1x za rok | 1x za 10 let | |
| III. | 1x za 6 měsíců | 1x za rok | 1x za 10 let | |
| IV. | 1x za 6 měsíců | 1x za rok | 1x za 10 let |
Příloha č. 3 k nařízení vlády č…/2019 Sb.
- Informace nezbytné pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení
- Náplň zkoušek a revizí vyhrazených tlakových zařízení
A) Informace nezbytné pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení jsou
- průvodní a provozní dokumentace vyhrazeného tlakového zařízení,
- záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních provedených na vyhrazeném tlakovém zařízení v průběhu jeho montáže,
- doklady z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce.
B) Náplň revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení
I. Zkoušky
- Stavební zkouška kotlů a tlakových nádob
Vyhrazená tlaková zařízení jsou podrobovány stavební zkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentace ověří dodržení požadavků tohoto nařízení. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškám provedeným během výstavby nebo opravy anebo rekonstrukce vyhrazeného tlakového zařízení. Pokud není možná prohlídka po dokončení, musí být provedeno konečné posouzení (stavební zkouška) příslušné části zařízení v průběhu opravy.
- První zkouška nádob na plyny typu lahve, svazky lahví, trubkové nádoby, sudy, kryogenní nádoby se skládá z
- konečného posouzení (stavební zkoušky),
- kontroly jakosti materiálu,
- vnitřní a vnější prohlídky,
- tlakové zkoušky.
- Periodická zkouška nádob na plyny se skládá z
- kontroly vnějšího a vnitřního stavu nádoby,
- tlakové zkoušky.
- Zkouška těsnosti
Zkouškou těsnosti se prokazuje, zda tlakový celek kotle nebo tlakové nádoby včetně výstroje je při pracovním přetlaku těsný.
- Tlaková zkouška
Tlakovou zkouškou se ověřuje u kotle, zda je kotel včetně výstroje při zkušebním přetlaku těsný a pevný. U nádob se jí prokazuje pevnost a těsnost nádoby při zkušebním přetlaku.
II. Revize
- Provozní revize
1.1. kotlů
Provozní revize se provádí za provozu kotle a ověřuje se při ní zejména
- celkový stav kotle včetně topeniště, výstroj tlakového celku, pomocná zařízení a příslušenství kotle,
- funkční schopnost bezpečnostní výstroje a částí kontrolního zařízení,
- způsob provozu, zejména zda nejsou překračovány přípustné stavy (tlaky, teploty, hladina, výkon, hodnoty určující požadovanou kvalitu napájecí a kotelní vody, popřípadě páry apod.),
- odborná způsobilost obsluhy kotle a plnění její povinnosti.
1.2. tlakových nádob
Provozní revize se provádí za provozu tlakové nádoby, ověřuje se při ní zejména
- celkový stav nádoby, bezpečnostní výstroje, regulačních a blokovacích zařízení, měřících přístrojů a jejich signalizačních zařízení apod.,
- zda zařízení a výstroj podle bodu a) jsou udržovány a kontrolovány a zda se vede předepsaná dokumentace,
- způsob provozu, zejména zda nejsou překročeny přípustné stavy (tlaky, teploty, hladina, výkon apod.),
- čistota a pořádek v okolí nádoby, bezpečný a dostatečný přístup k nádobám,
- zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené,
- odborná způsobilost obsluhy kotle a plnění její povinnosti.
- Vnitřní revize
2. 1. kotlů
Při vnitřní revizi se zjišťuje stav dostupných stěn vnitřního a vnějšího povrchu tlakového celku kotle.
2. 2. tlakových nádob
Při vnitřní
revizi se zjišťuje stav nádoby na zevní a vnitřní straně, včetně hrdel a výstroje.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č…/2019 Sb.
Osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeních a způsob jejich označení v evidenčním čísle oprávnění a osvědčení
Oprávnění a osvědčení obsahuje pro daný účel tyto rozlišovací znaky
- V osvědčení k vykonávání činností na
tlakových zařízení
- Druh činnosti
R revize, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky provozovaných vyhrazených tlakových zařízení
Z stavební a první tlakové zkoušky vyhrazených tlakových zařízení u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která zařízení vyrobila, provedla montáž nebo opravu
O obsluha tlakových zařízení – kotlů
- Specifikace příslušného zařízení
NI; NII tlakové nádoby, podle třídy
NP nádoby na plyny
K1, K2, K3, K4 parní a kapalinové kotle
- V oprávnění k vykonávání činností
na vyhrazených tlakových zařízení
- Druh činnosti
M montáž
O opravy a rekonstrukce
PZ periodické zkoušky nádob na plyny
- Specifikace příslušného zařízení
NI; NII tlakové nádoby, podle třídy
NP nádoby na plyny
K1, K2, K3, K4 parní a kapalinové kotle
[1]) Nařízení vlády č.119/2016 Sb. o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh.
[2]) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Text s významem pro EHP).
[3]) Nařízení vlády č.194/2001Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů.
[4]) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
[5]) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, Příloha č. I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
[6]) § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
[7]) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
