SÚIP a OIP v rámci inspekce BOZP kontrolovaly na základě své působnosti, dle zákona o inspekci práce, dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a dále také dle právních předpisů o bezpečnosti provozu VTZ. Výše uvedená kontrolní činnost v oblasti BOZP byla rozdělena mezi inspektory BOZP a inspektory VTZ. V rámci kontrolní činnosti provedli inspektoři BOZP a VTZ v roce 2021 celkem 5 234 kontrol. Z tohoto celkového počtu se jednalo o 3 654 kontrol v oblasti BOZP a 1 580 kontrol v oblasti VTZ. Za porušení právních předpisů bylo v roce 2021 v oblastech BOZP, VTZ a v oblasti ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek uloženo celkem 681 pokut ve výši 35 038 500 Kč, což je o 1 860 700 Kč více, jak v předchozím kontrolním období.

Mimo výše popsané kontrolní činnosti v oblastech BOZP a VTZ byly výše uvedenými inspektory na OIP také v roce 2021 provedeny:

v počtu 2 076 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, což je o 342 více, jak v předchozím období,
účasti na 1 053 kolaudačních řízeních, což je o 44 více, jak v předchozím období.

Kromě hlavní kontrolní činnosti bylo v rámci vedlejší činnosti provedeno také 254 kontrol, z toho
234 v oblasti BOZP, 20 kontrol v oblasti VTZ, což je o 39 více, jak v předcházejícím období.

Z provedených kontrol bylo celkem zjištěno 12 111 porušení v oblastech BOZP a VTZ. Mezi nejčastější
kontrolní zjištění patřila v oblasti BOZP:

chybějící či neúplná školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně návodů výrobců pro obsluhu daných zařízení,
chybně nebo nedostatečně vyhodnocená rizika pro pracovní činnosti (nevyhledání a nevyhodnocení rizik v rámci pracovních a technologických postupů),
neseznámení zaměstnanců s příslušnými riziky ohrožujícími život a zdraví na pracovišti,
nevhodné organizace práce ze strany zaměstnavatelů,
nebezpečné pracovní postupy tolerované zaměstnavateli,
nevhodné stavy pracovišť a pracovních prostředí vzhledem k bezpečnostním požadavkům (např. poškozené podlahy, nezajištěná místa s rizikem pádu z výšky nebo do hloubky apod.).

V oblasti VTZ se jednalo o:

zanedbané údržby používaných zařízení,
chybějící revize používaných zařízení,
nedostatečné kontroly používaných zařízení.

Stejně jako v předchozím období, tak i v roce 2021 byla kontrolní činnost prováděna především prostřednictvím stanovené kontrolní činnosti, a to dle jednotlivých specializací. V rámci ní uvedení inspektoři BOZP a VTZ kontrolovali dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce v oblastech stavebnictví, dopravy, zemědělství a potravinářského průmyslu, lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu, zpracovatelského průmyslu zahrnujícího i hutnictví a strojírenství, terciární sféry včetně manipulace s břemeny a skladování. Dále se také kontrolní činnost zaměřovala na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu VTZ, kterými jsou zařízení zdvihací, elektrická, plynová a tlaková. Kromě toho se kontrolní činnost zaměřila na dodržování bezpečné práce s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a kontroly v rámci integrované inspekce dle zák. č. 224/2015 Sb., ale také i na dodržování povinností dle zák. č. 65/2017 Sb., jenž se zabývá ochranou zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Zároveň v uvedeném období probíhaly i následné kontroly BOZP a VTZ, včetně kontrol dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti bezpečnosti práce.

V roce 2021 obdržely orgány inspekce práce v rámci činnosti BOZP celkem 676 podnětů ke kontrole, z nichž jejich převážná část se týkala bezpečnosti práce, menší zastoupení pak bezpečnosti technických zařízení, včetně těch vyhrazených.

Nedílnou součástí práce inspektorů BOZP a VTZ bylo poskytování bezúplatných základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. V roce 2021 dotazy převážně směřovaly např. do oblasti pracovnělékařských prohlídek, k naplňování povinností k poskytování ochranných prostředků dýchacích cest zaměstnancům včetně OOPP na pracovištích. Dále také na platnosti osvědčení, např. odborně způsobilé osoby (dále jen „OZO“) k zajišťování úkolů v prevenci rizik, dále koordinátorů BOZP na staveništích, OZO podle vyhl. č. 50/1978 Sb., montážních pracovníků PZ, topičů nízkotlakových kotlů, tzv. kvalifikací vyžadujících osvědčení k činnostem na VTZ vydaných Technickou inspekcí ČR (dále jen „TIČR“) v případě nemožnosti obnovení svých kvalifikací v řádném termínu z důvodu současné situace na území ČR či připuštění provozu VTZ bez platných revizí (omezení vstupu externích osob do společností) a prodlužování platností revizí.

Dotazy se také týkaly problematiky provádění práce z domova (tzv. home office), povinností zaměstnavatelů při vzniku PÚ, bezpečnosti práce a bezpečného provozu VTZ, revizních zpráv, požadovaných odborných způsobilostí k provádění údržeb, revizí, oprav a kontrol VTZ, vyjádření k požadovaným zabezpečovacím zařízení dle právních předpisů apod.

Mezi činnosti inspektorů BOZP a VTZ patřily v roce 2021 také prověrky systému řízení BOZP zavedeného u zaměstnavatelů, kteří jsou zapojeni do programu Bezpečný podnik. V rámci tohoto programu bylo v daném roce prověřeno celkem 24 právních subjektů, ve kterých inspektoři vykonali 149 prověrek, zjistili 24 nedostatků či neshod s tímto programem a vydali 69 doporučení na zlepšení stavu BOZP a VTZ.

Pracovní úrazovost v roce 2021

Výskyt a postupné změny ve vývoji virového onemocnění COVID-19 na území ČR svým způsobem měly vliv i na počet PÚ v roce 2021, které se staly na různých pracovištích zaměstnavatelů a OSVČ. Pokud se zaměříme na jednotlivé druhy těchto PÚ evidovaných v informačním systému SÚIP, tak v roce 2021 došlo celkem k 88 smrtelným PÚ (poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnance nejpozději do 1 roku zemřel), 770 závažným PÚ (poškození zdraví, trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů) a 35 541 ostatním PÚ (poškození zdraví, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny).

V rámci srovnání počtu PÚ s předchozím rokem 2020, kdy hodnoty byly 106 smrtelných PÚ, 819 závažných PÚ a 33 665 ostatních PÚ, bylo v roce 2021 patrné snížení hodnot u smrtelných a závažných PÚ. Jednotlivé přehledy vývoje pracovní úrazovosti v ČR z dat SÚIP nám nabízí za rozmezí let 2019–2021 níže uvedené tabulky.

Z počtu 88 smrtelných PÚ v roce 2021 se jednalo o 10 případů ve spojitosti s dopravní nehodou. Oblast stavebnictví opět patřila mezi odvětví s vysokým počtem PÚ, zvláště pak závažných PÚ a smrtelných PÚ. Na staveništích se setkáváme s různými pracovními činnostmi, které obsahují rizika z mnoha odvětví a ke zvýšené pracovní úrazovosti přispívá i rozdílná praktická zkušenost a kvalita služeb zhotovitelů staveb a OSVČ. Nejvyšší počet smrtelných PÚ a závažných PÚ byly a stále jsou ve spojitosti s pracemi ve výškách, kde je nejčastějším zdrojem PÚ pád z výšky nebo do hloubky, a to např. propadnutím střešní krytinou, nebo sesutím z volného okraje střechy.

K výše uvedeným počtům PÚ za rok 2021 je nutné zdůraznit, že se nejedná o konečné hodnoty k PÚ v ČR v roce 2021. Ty budou následně uvedeny ve Zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021 včetně PÚ u subjektů podléhajících výkonu vrchního dozoru Českého báňského úřadu (dále jen „ČBÚ“). Tato zpráva bude dostupná na oficiálních internetových stránkách SÚIP.

Inspektoři BOZP a VTZ z OIP, a to s ohledem na mimořádnou epidemiologickou situaci, prováděli v roce 2021 také kontroly příčin a okolností smrtelných, závažných a případně i ostatních PÚ. Ani tato mimořádná situace počet těchto kontrol výrazně nesnížila. Celkem bylo roce 2021 provedeno 572 kontrol příčin a okolností PÚ. Z uvedeného počtu mělo největší zastoupení v kategorii kontrol příčin a okolností závažných PÚ (512), dále pak smrtelných PÚ (43) a nakonec i ostatních PÚ (17). Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem 908 porušení.

Mezi nejčastější porušení patřila:

chybně nebo nedostatečně vyhodnocená rizika pro pracovní činnosti (nevyhledání a nevyhodnocení rizik v rámci pracovních a technologických postupů),
neseznámení zaměstnanců s příslušnými riziky ohrožujícími život a zdraví na pracovišti a chybějící či neúplné školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně návodů výrobců pro obsluhu daných zařízení,
nevhodné stavy používaných technických zařízení (údržby, revize, kontroly),
používání nebezpečných pracovních postupů tolerovaných zaměstnavatelem.

Za závažná porušení právních předpisů, která byla zjištěna při provádění kontrol příčin a okolností PÚ, bylo orgány inspekce práce v roce 2021 uloženo celkem 77 pokut v celkové výši 5 416 000 Kč.

Elektrická zařízení

Kontroly byly výhradně zaměřeny na subjekty, které provádějí provoz a údržbu veřejného osvětlení (včetně instalace a demontáže sezonní světelné výzdoby měst a obcí, např. vánoční výzdoby atd.).

V minulých letech měly tyto práce přímou i nepřímou souvislost s několika závažnými i smrtelnými PÚ. A to nejen v souvislosti s pádem zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, ale i v přímé souvislosti s prací pod napětím a v blízkosti živých částí pod napětím.
Záměrem kontrolní činnosti v oblasti EZ bylo v souvislosti s provozem a údržbou pouličního osvětlení u zaměstnavatelů ověřit, jakým způsobem byly stanoveny pracovní postupy a zajišťovány samotné kontroly, revize a údržby těchto EZ. Dále byla kontrolována odborná způsobilost zaměstnanců provádějících činnost na EZ, zajištění OOPP, pracovní postupy (práce pod napětím, práce ve výškách apod.), rozsah kontrol a revizí.

Kontroly měly mít rovněž preventivní charakter, neboť je vhodné formou osvěty přimět zaměstnavatele
k dodržování právních předpisů včetně norem v dané oblasti.

Kontroly byly zaměřeny zejména na:

vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti v oblasti EZ,
školení, seznamování s předpisy ve vztahu k provozovaným EZ a k práci ve výškách,
pracovní postupy (práce pod napětím, práce ve výškách apod.),
zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP na základě vyhodnocení,
rizik podle konkrétních činností,
ochranu před úrazem elektrickým proudem,
provedení elektrických instalací,
pohyblivé a poddajné přívody,
provozní dokumentace EZ,
odbornou způsobilost pracovníků v elektrotechnice,
revize a kontroly EZ.

V rámci kontrolní činnosti bylo v dané oblasti v roce 2021 provedeno celkem 362 kontrol. Při kontrolách bylo zjištěno celkem 959 nedostatků představujících 1 288 porušení závazných právních předpisů. Dále bylo v rámci kontrol navrženo 64 TOO.

Z celkového počtu zjištěných nedostatků bylo ve 110 případech uloženo, podle ust. § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných nedostatků. V 849 případech nebylo vydáno opatření, protože nedostatky byly odstraněny zpravidla v průběhu kontrol.

Zdvihací zařízení

V návaznosti na závažná kontrolní zjištění z předcházejícího období v oblasti ZZ, např. nevyhodnocení konkrétních rizik, dále nezpracování konkrétního systému bezpečné práce (dále jen „SBP“), ale také i klesající úroveň odborných předpokladů zaměstnanců, bylo vhodné a účelné se opět na problematiku ZZ zaměřit.

Inspektoři specializace pro VTZ – ZZ se zaměřili na bezpečnost práce při provozování ZZ bez rozdílu nosnosti a způsobu použití včetně prostředků pro vázání (ocelová a textilní lana, řetězy), zavěšení (traverzy, „S“ a „C“ háky) a uchopení břemene (magnety, svěrky, přísavky). Kontroly se dále také zaměřily, jak na podmínky provozování ZZ, jejich naplňování z hlediska dodržování právních a ostatních předpisů včetně interních organizačních směrnic zaměstnavatelů na úseku provozu ZZ.

V rámci kontrolní činnosti byla pozornost věnována i na dodržování povinností zaměstnavatelů z hlediska zabezpečení odpovídající obsluhy, technického stavu, provádění předepsaných kontrolních úkonů a vedení předepsané dokumentace ZZ. Zvláštní pozornost byla věnována bezpečnému provozu mostových, mobilních, nakládacích, konzolových a sloupových jeřábů provozovaných např. v hutním a zpracovatelském průmyslu. Dále při galvanické povrchové úpravě kovů a plastů, vlastní výrobě a v ní využívaných ZZ apod.

Cílem preventivní kontrolní činnosti bylo také přispět i k větší bezpečnosti zaměstnanců pracujících na těchto zařízeních, stejně jako zaměstnanců a dalších osob nezúčastněných, avšak jejich provozem dotčených. Ověřit přístup zaměstnavatelů k vyhodnocení rizik souvisejících s bezpečným provozem ZZ.

V rámci kontrolní činnosti bylo zjištěno, že zaměstnavatelé často neměli vypracovaný plán kontrol revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty provádění výše uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavateli, který má zpracovaný pouze roční plán, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracoval plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol. Velmi často bylo zjišťováno, že kontrolovaný subjekt nerespektoval závěry revizního technika a neodstraňoval závady, které byly uvedeny v revizní zprávě. Kontrolní činností bylo zjištěno, že při provádění údržby a oprav ZZ ve stáří do 10 let je tato činnost prováděna ve většině případů výrobcem nebo dodavatelem zařízení v rámci prodloužené záruky. U zařízení starších jsou tyto činnosti prováděny vlastní údržbou nebo externí oprávněnou firmou. Technická životnost zařízení (udávaná výrobcem) je sledována v rozsahu omezujících podmínek pro jeho další možné provozování.

V rámci kontrolní činnosti bylo nejčastěji zjištěno:

obsluhovatelé ZZ nebyli proškoleni z předpisů, které doplňovali jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce – nebyli prokazatelně proškoleni a seznámeni s předpisy k zajištění BOZP při obsluze konkrétního ZZ, školení neobsahovala návody na obsluhu a pracovní postupy pro konkrétní typ ZZ,
MPBP, konkrétně tedy SBP pro činnosti jeřábu (jeřábové dopravy) byl často velmi obecný a obsahově nedostatečný. Postrádal popis konkrétních činností při obsluze jeřábu tak, aby odpovídaly danému provozu a byly prováděny bezpečně a obsahoval odkazy na neplatnou legislativu,
prostředky pro vázání, zavěšování a uchopení břemene nebyly označeny tak, aby bylo možné určit charakteristiky podstatné pro jejich bezpečné použití (např. nosností) a nebyly pravidelně kontrolovány dle provozní dokumentace anebo nebyly provozní dokumentací vůbec vybaveny,
nebyly vyznačeny směry pohybu mostu jeřábu a jeřábové kočky na jeřábu včetně symbolů na dálkovém ovladači jeřábu, dále neoznačeny hlavní vypínače jeřábů, poškozené nebo vyřazené bezpečnostní pojistky z funkce na hácích jeřábů.

V rámci kontrol nebyla inspektory z OIP uložena kontrolovaným subjektům v aktuálním kontrolním období, tzn. v rámci výše uvedené kontrolní činnosti, žádná pokuta. Obsah a zadání této kontrolní činnosti přispělo ke snížení PÚ u ZZ, ale také i ke zlepšení stavu v oblasti bezpečnosti práce u ZZ jak vyhrazených, tak i u tzv. „nevyhrazených“. Při kontrolní činnosti se poukázalo na nedostatky, které se opakovaně vyskytují v oblasti bezpečného provozu ZZ, a to bez rozdílu nosnosti a způsobu používání
včetně manipulace s břemeny. Mezi tyto převažující nedostatky patřilo nedodržování SBP na konkrétních pracovištích, dále nedodržování dle návodů výrobců a MPBP. Poznatky získané při plnění této kontrolní činnosti lze hodnotit jako velmi užitečné, a tudíž je nutné této oblasti věnovat i nadále trvalou pozornost, jelikož nedostatky na straně zaměstnavatelů se stále opakují. Nejčastějším TOO bylo doporučováno inspektory z OIP provádění častější obnovy výstražného a informačního značení u automobilových zvedáků, malých ZZa také k pravidelné aktualizaci směrnic BOZP dle platné legislativy.

Z charakteru nejčastěji porušovaných předpisů, a to v souvislosti s bezpečným používáním ZZ a prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, lze konstatovat, že zaměstnavatelé – provozovatelé opakovaně porušují zákoník práce, dále zák. č. 309/2006 Sb., ale i další související předpisy, které se vztahují k bezpečnému provozu ZZ (NV č. 378/2001 Sb., NV č. 101/2005 Sb.).

Na základě výsledků provedených kontrol v roce 2021 v oblasti ZZ, inspektoři pro VTZ – ZZ jednoznačně doporučují, aby se i v následujícím období prováděly kontroly provozu ZZ v rámci kontrolní činnosti, jelikož byly zjišťovány závažné nedostatky, které bezprostředně ohrožovaly životy a zdraví zaměstnanců a jiných osob, které se vyskytovaly v blízkosti těchto zařízení. Při kontrolách byla zjišťována velmi často nízká úroveň odborných znalostí jeřábníků i vazačů břemen, což má zásadní vliv na možný vznik PÚ u ZZ a související manipulaci s břemeny. Z výše uvedeného je zřejmé, že v následujícím období je vhodné opakovaně zaměřit kontrolní činnost do oblasti provozu ZZ (vyhrazených i „nevyhrazených“) se zvýšeným důrazem na používání vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen. Důraz v kontrolní činnosti je nutné zaměřit zejména na zdvihadla používaná na staveništích (např. stavební vrátky, výtahy, věžové jeřáby, mobilní jeřáby, plošiny aj.), kde toto odvětví činnosti vykazuje stále zvýšenou pracovní úrazovost. Ve spojitosti s neustále se opakujícími PÚ spojenými se zachycením volných vázacích prostředků či háku jeřábu o materiály či břemena je nutné této problematice věnovat více pozornosti nejen osvětě, ale zpracovaným konkrétním rizikům. Zásadní bude v kontrolní činnosti u inspektorů VTZ – ZZ v roce 2022 však i provádění osvěty v rámci nového zákona o VTZ a souvisejícím NV pro ZZ (účinnost nového zák. č. 250/2021 Sb. o VTZ bude od 1. 7. 2022).

Plynová zařízení

Z výsledků kontrolní činnosti OIP a také i z příčin vzniku PÚ vyplývá, že jsou stále při kontrolách zjišťovány nedostatky v oblasti zajištění bezpečnosti provozu PZ. Kontrolované subjekty ne vždy v dostatečném rozsahu zajišťují údržby, kontroly, servis a revize veškerého provozovaného PZ. Nedostatky jsou také zjišťovány rovněž i v oblasti provozních dokumentací a odborných způsobilostí u obsluh PZ. Provozovatelé si sice ve většině případů uvědomují možná rizika ohrožení zdraví osob, a to nejen zaměstnanců, ale i klientů a veřejnosti, ale ne vždy k této problematice zaujímají takové stanovisko, které by vyloučilo, nebo alespoň omezilo riziko vzniku jakékoliv mimořádné události.

Při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu PZ v roce 2021 bylo nutné se proto zaměřit zejména na provoz plynových spotřebičů v oblasti průmyslu, např. na plynové pece v porcelánkách a sklárnách, a dále pak na distribuci LPG a CNG (úložiště, zásobníky). Zhodnocení stavu a samotného provozu PZ směřovalo také do oblasti služeb veřejnosti, ve kterých jsou provozovány plynové spotřebiče.

V únoru 2021 na základě obdrženého podnětu, který SÚIP postoupila Česká obchodní inspekce, týkající se čerpání LPG do vozidla na čerpací stanici LPG, které nebylo v souladu se základními pravidly bezpečnosti práce, mohlo dojít k ohrožení zdraví, života osob nebo materiálním škodám, byla kontrolní činnost rozšířena o kontroly subjektů provozujících čerpací stanice LPG.

Konkrétně zda provádí čerpání kvalifikovaná obsluha čerpací stanice a není čerpání LPG prováděno samotnými řidiči vozidel bez
příslušného proškolení.

Kontroly byly zaměřeny zejména na:

vyhledávání a hodnocení rizik při provozu PZ včetně oblasti poskytování OOPP obsluze PZ,
odbornou a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení,
vedení provozní dokumentace a provádění její aktualizace – provozní řády, provozní deníky, doklady o kvalifikaci osob, harmonogram revizí,
stanovení opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem PZ,
zajištění bezpečného stavu provozovaného PZ pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou, servisem a odpovídající odbornou úroveň dokladů z kontrol a revizí,
zajištění bezpečného přístupu pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení,
zabezpečení dostatečného přívodu spalovacího a větracího vzduchu v objektech, kde jsou provozována PZ,
vybavení přívodního potrubí plynu předepsanými armaturami, nepoužívání pro jiné účely, než pro které je určeno, provedení dostatečné protikorozní ochrany, značení protékajícího média, označení uzávěrů plynu a zajištění bezpečného přístupu,
platné osvědčení a oprávnění subjektu dle provozovaného zařízení.

V rámci plnění této kontrolní činnosti bylo OIP provedeno celkem 406kontrol, při kterých bylo zjištěno celkem 1 733 porušení a vydáno celkem 102 TOO. Z celkového počtu provedených kontrol u 75 kontrol nebylo zjištěno porušení právních předpisů. Níže uvedené tabulky obsahují bližší údaje vyplývající z provedené kontrolní činnosti.

Celkem bylo vydáno 102 TOO (konkrétně nejvíce, a to 38 TOO vydaly OIP 07 a také OIP 10). Doporučení byla vydána zejména s ohledem na mimořádné události a PÚ v minulosti a sledovala především preventivní účel. Nejvíce doporučení se týkalo provedení dodatečných TOO u provozovaných zařízení s cílem minimalizovat a předcházet rizikovým situacím vyplývajících z konkrétních výrobních provozů. V případech, kdy byly provozovány plynové spotřebiče skupiny B, u kterých je zvýšené riziko vzniku nebezpečné koncentrace oxidu uhelnatého (dále jen „CO“), byla z hlediska zvýšení bezpečnosti provozu doporučena instalace stabilního detektoru na zjišťování přítomnosti CO. Vzhledem k tomu, že v závislosti na množství CO ve vzduchu může tento stav nastat během pouhých několika sekund, je instalace tzv. „pevných“ detektorů velice účinná a efektivní, protože spouštějí plnou poplašnou signalizaci ještě před výskytem prvních příznaků otravy. Dále byla také doporučena výměna starých regulátorů tlaku plynu, které byly staré 20 a více let (v jednom objektu byl provozován regulátor tlaku plyny z roku 1978) nebo výměna starých uzavíracích armatur, a to kuželových kohoutů za bezpečnější kulové kohouty. Dále byly doporučeny úpravy evidence a plánů revizí a kontrol VTZ, rozsahu záznamů do provozních deníků, školení a ověření znalostí.

Nejčastěji zjišťované porušení právních předpisů se týkalo nedodržování ust. zákoníku práce, zák. č. 309/2006 Sb.
a NV č. 101/2005 Sb. Z tabulky je zřejmé zastoupení zjištěných porušení jednotlivých právních předpisů.

Vyhodnocení rizik pro provoz PZ a přijetí opatření k jejich minimalizaci bylo zpracováno u početné části kontrolovaných subjektů obecně, mnohdy typizované dokumentace zpracované externími OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik. V dokumentacích bylo taktéž zjišťováno, že nebyla vyhledána rizika pro všechna pracoviště a pracovní činnosti, které se u kontrolovaných subjektů vyskytovaly.

Zaměstnanci tak neměli ani možnost se s riziky a s opatřeními seznámit. V některých případech se objevila rizika, která nereflektovala daná pracoviště. Při aktualizaci dokumentace pro provoz PZ a k přijetí opatření k minimalizaci stávajících rizik nedocházelo k zapracování skutečností plynoucích z měnících se podmínek provozu a také z technických stavů zařízení zjištěných prováděnými servisními prohlídkami, kontrolami a revizemi. Zjištěným nedostatkem byly také nekonkrétní plány revizí bez
určení specifik provozovaného zařízení a opomenutí vyhodnotit rizika pro přívody média ke spotřebičům.

V oblasti poskytování OOPP zaměstnancům byly opět zjištěny případy, kdy zaměstnavatelé OOPP poskytovali na základě zvyklostí, nikoli na podkladě seznamů zpracovaných po zhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V některých případech nebylo kontrolovanými subjekty prokázáno přidělování OOPP zaměstnancům, chyběly prokazatelné doklady o předání OOPP zaměstnancům, nebyly vyplňovány karty na předání OOPP s podpisy zaměstnanců. Zaměstnavateli dále nebyli stanoveny způsoby, podmínky a doba používání OOPP.

Odborné školení zaměstnanců bylo ve většině případů provedeno. Zásadní nedostatky byly zjištěny v osnovách školení, které byly obecné a neobsahovaly příslušné platné právní předpisy. Dále např. nebyla určena četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a způsob ověřování znalostí zaměstnanců.

Opakujícím se problémem u některých kontrolovaných subjektů byl však nízký počet osob s patřičnou kvalifikací, nebyla záruka zastupitelnosti těchto osob v případě nemoci a dovolené. K tomuto byla vydána také TOO, bylo doporučeno aktualizovat místní provozní řád (dále jen „MPŘ“), aby odpovídal současné situaci zařízení a byla nově určena zastupitelnost obsluhy.

Při kontrolách často nebyla předložena kvalifikace pracovníků pověřených obsluhou PZ s výkonem pod 50 kW (jednalo se např. o kuchyňský personál ve stravovacích zařízeních a ve školních jídelnách, který musí být seznámen s předpisy pro obsluhu a souvisejícími bezpečnostními předpisy, s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškolen v obsluze těchto zařízení dle požadavků vyhl. č. 21/1979 Sb.). Právě u obsluhy plynových spotřebičů s výkonem pod 50kW nejčastěji chybělo
také ověření zdravotní způsobilosti.

Mezi nejčastější nedostatky při kontrolách provozních dokumentací bylo neaktuální nebo úplně chybějící schéma plynofikace, nebylo zřejmé dělící místo odběrného PZ. Zjištěn byl např. plynovod pro vytápění závěsnými plynovými zářiči, který byl v provozním řádu uváděn jako průmyslový plynovod.

Dále chyběly návody k PZ, nebyly zpracovány a aktualizovány provozní řády např. plynových kotelen, průmyslových plynových pecí. Provozní revize PZ pak nebyly prováděny pravidelně a v celém rozsahu provozovaných PZ.

Konkrétně bylo zjištěno např. nezpracování MPŘ pro středotlaké rozvody plynu (např. přívody plynu k hořákům lakovacích kabin, vypalovacích a sušicích pecí). MPŘ pro lakovny byly zpracovány bez části pro PZ lakovny.

V mnoha případech nebyly vedeny revizní knihy, MPŘ neodpovídaly ČSN 38 6405, často bez konkrétních informací pro obsluhu. Pro PZ do výkonu 50kW často nebyly k dispozici pokyny (např. pro plynové ohřívače vody, tepelné zářiče, lokální topidla apod.). U provozovaných velkokuchyňských zařízení, zejména staršího provedení, nebyly návody k obsluze a ani nebyl zpracován
MPBP. Obsluha proto neznala pokyny a způsob zajištění bezpečného provozu zařízení, činnosti při vzniku mimořádné situace a také způsob vedení zápisů do provozních deníků. Kontrolami bylo zjišťováno, že i přesto, že došlo k rekonstrukci, nebyly MPŘ aktualizovány (např. při výměně kotlů, technologie, změně provozovatele, uváděna neplatná telefonní čísla, původní
zařízení, které již bylo vyměněno, nebyla uvedena všechna zařízení v kotelně, hlavně zabezpečovací prvky kotelny, detektory plynu – zemního plynu (dále jen „CH4“) nebo CO, čidla zaplavení, teplotní čidla a další), chyběly situační náčrty s popisem umístění zařízení, způsob a povinnost provádět kontroly a kalibraci detekčních systémů na výskyt CH4, nebo CO apod.

Pozornost byla při kontrolách zaměřena také na vypracování harmonogramu kontrol a revizí PZ. Uvedené termíny v harmonogramu nejednou neodpovídaly termínům uvedených v MPŘ zpracovanými revizními techniky plynu, nebyla uvedena všechna provozovaná zařízení, velmi často chyběla vyznačení provedených úkonů, nedodržování lhůt a termínu revizí, kontrol PZ, odborných prohlídek nízkotlakých kotelen, servisu PZ, kalibrací detektorů apod.

Zajištění bezpečného stavu provozovaného PZ pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou, servisem, odpovídající odbornou úroveň dokladů z kontrol a revizí

Revize a v některých případech i kontroly byly prováděny v převážné míře dodavatelským způsobem. Ne vždy byly prováděny pravidelné servisy dle technických podmínek výrobců. Problém byl v některých případech s odstraňováním zjištěných nedostatků ze strany provozovatelů, nebyly uváděny řádně termíny pro jejich odstranění. V revizích k PZ nebyly uváděny ostatní související revize (např. revize EZ, spalinové cesty, tlakové nádoby) včetně dat jejich provedení.

Při kontrolách byly zjištěny případy, kdy provozovatel neměl k dispozici revizní knihy plynových spotřebičů. Dále pak např. zprávy o revizi PZ neměly náležitosti vyplývající z ČSN 38 6405, neboť nebylo jednoznačně uvedeno označení provozu nebo objektu, nebyl uveden druh zařízení, předmět revize neodpovídal revidovanému zařízení v době revize. Zjišťován byl také obecný popis technických hodnot revidovaného zařízení, nebyly uvedeny konkrétně technické hodnoty revidovaného zařízení
a dále nebylo např. zhodnoceno větrání prostoru.

U použité detekční techniky při prováděném měření nebyly uvedeny všechny technické parametry, přesné označení použitého zařízení, výrobní číslo a platnost kalibrace. Zjištěna byla také detekční technika bez platné kalibrace či nebyla určena pro danou činnost, nebyla určena pro zjišťování úniku plynu na plynovodech pod úrovní terénu.

Tlaková zařízení

Počet závažných a smrtelných PÚ při provozu VTZ – TZ v minulých letech a výsledky kontrol z OIP ukazují i na nutnost provádění systematických kontrol u provozovatelů TZ. Výběr subjektů byl zaměřen na elektrárenské a teplárenské zařízení kotlů s vyššími technickými parametry z důvodu toho, že v posledních letech zde byl nárůst PÚ v souvislosti s provozem TZ velmi výrazný. Dále pak byly vybrány subjekty provozující parní kotle, kde byla pára využívaná pro technologii výroby související úzce s provozem VTZ – TZ s větším rizikem. U nevyhrazených TZ byl výběr zaměřen na teplovodní kotle městských výtopen včetně výměníkových stanic z důvodu, že v tomto segmentu již delší dobu tato TZ nebyla cíleně kontrolována.

Z TNS byl pak výběr zaměřen na subjekty, které provozují technologická zařízení výroby, jako jsou akumulátory páry, parní autoklávy, duplikátorové tlakové nádoby, tlakové nádoby při výrobě nápojů, chladící zařízení, tlakové nádoby, které jsou součástí strojů a technických zařízení výrobních linek, akumulátory tlaku. Tato zařízení byla vybrána z důvodu, že se jedná o zařízení s větším rizikem i mezi VTZ – TZ, což potvrzují závažné a smrtelné PÚ v minulých letech.

Kontroly byly zaměřeny na provoz, obsluhu, provozní údržbu ale i na opravy, montáže a rekonstrukce prováděné na uvedených VTZ – TZ. V souvislosti se zjištěnými provedenými opravami, montážemi a rekonstrukcemi u provozovatelů byly kontroly provedeny i u subjektů, které tuto činnost prováděly.

Důvodem tohoto výběru byla ta skutečnost, že neodborně provedené opravy, montáže a rekonstrukce mohou výrazně zvýšit rizikovost provozů, takto montážemi sestavených, opravených či rekonstruovaných VTZ – TZ. Tato činnost je dána současnou legislativou a bude upravena i v rámci připravované změny příslušných právních předpisů, zejména po nabytí účinnosti zák. č. 250/2021 Sb. o VTZ, který zahrnuje i problematiku ZZ.

Při kontrolní činnosti byli odborní zástupci kontrolovaných subjektů obecně upozorňováni na chystající se změny v OZO legislativě související s připravovanou účinnosti výše uvedeného zákona, aby tak následně mohli tyto změny sledovat a včas reagovat na nové podmínky a povinnosti týkající se provozu VTZ, včetně TZ.

Kontroly byly zaměřeny zejména na:

Systém obecné a technické prevence:

zda bylo provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu TZ, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a provozní údržby, ať byla prováděna vlastními pracovníky nebo dodavatelem, stanovení opatření pro jejich eliminaci,
v jakém stavu byla bezpečnostní výstroj TZ, např. pojistné ventily, pojistné membrány, systémy uvolňující tlak, měřící, signalizační, blokující a regulační EZ a elektronická zařízení související s bezpečností, zda bylo vyhodnocení rizik a stanoveny zásady kontroly a údržby bezpečnostní výstroje,
zda byla zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení,
zda byla vedena provozní dokumentace, např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace, popř. pasporty vyhrazených TNS a parních kotlů,
zda byla stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem TZ,
zda kontrolovaný subjekt zajišťoval bezpečný stav provozovaného VTZ – TZ pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované plány revizí, zda byly jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu,
zda měly doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň.

Pracoviště:

zda nebyly používány nevhodné armatury z hlediska kompatibility jejich materiálu s procesním médiem,
bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí,
vybavení TZ zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost,
ochrana zařízení proti korozi,
funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání,
jak bylo řešeno odstavení zařízení z provozu v případě havárie,
vybavení obsluhy pro práci v kotelně, kompresorových stanic apod. funkčními OOPP,
provedení potrubí a jejich odolnost proti poškození, zda bylo potrubí tlakových médií vybaveno předepsanými armaturami, nebylo používáno pro jiné účely, než pro které bylo určeno, zda byla provedena dostatečná tepelná izolace, značení protékajícího média a jeho směr a určení, zda byly označeny uzávěry, regulační armatury a bezpečnostní výstroj, byl k nim zajištěn bezpečný přístup,
zajištění možnosti opuštění nebezpečného prostoru a značení únikových cest,
zajištění přívodu vzduchu pro větrání a spalování v kotelnách,
odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou,
zda obsluha dodržovala předpisy, návody od výrobce, normativy a další pokyny, se kterými byla prokazatelně seznámena.

V roce 2021 bylo v rámci plnění této kontrolní činnosti provedeno celkem 274 kontrol u 272 kontrolovaných subjektů. Při kontrolách bylo zjištěno celkem 807 porušení. Z celkového počtu provedených kontrol nebylo u 49 kontrol zjištěno porušení právních předpisů. Dále bylo vydáno v rámci těchto kontrol celkem 67 TOO. Tabulky níže obsahují bližší údaje na základě provedené kontrolní činnosti.

Mírně zlepšující se stav v oblasti vyhledávání, hodnocení a přijímání opatření k minimalizaci rizik dle předložených dokumentací byl vidět u některých subjektů v tom, že se aktivněji do systému prevence zapojovali někteří revizní technici TZ. To se projevilo tím, že v některých případech vyhodnocení rizik, týkající se provozu TZ nebylo jen v ryze obecné poloze. Byly k dispozici i dokumenty o vyhledaných rizicích, které byly dodány samotnými revizními techniky, případně dodavateli a prodejci zařízení, zpracovanými OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Stále velká část dokumentace vyhodnocení rizik při provozu, obsluze, údržbě a zacházení s TZ se však týkala nebezpečí, která byla řešena opatřeními vyplývajícími z předpisů pro provoz (ČSN, ČSN EN, MPŘ a provozními předpisy výrobců apod.). V souvislosti s provozem VTZ – TZ však docházelo i ke vzniku náhlých závad, které nešlo okamžitě odstranit, nebo byly ze strany provozovatelů tolerovány i přesto, že byly v rozporu s ostatními předpisy pro provoz. Provozovatelé se často rozhodli provozovat VTZ – TZ i s těmito závadami, a to z důvodu neomezení výroby a neuvědomovali si povinnost právě v tomto okamžiku provést ve spolupráci s pracovníkem OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik, revizním technikem TZ a odpovědným pracovníkem, vyhodnocení konkrétního nově vzniklého rizika a vypracování k němu odpovídající dokumentace. Bez takto provedeného vyhodnocení, stanovení opatření k minimalizaci rizik vyplývajících z této závady a seznámením veškerého obsluhujícího personálu s tímto rizikem, provozovatelé těchto zařízení je v tomto stavu provozovali jeden i více měsíců, než se závada odstranila. Při kontrolách byly zjišťovány závady týkající se nesprávné funkce bezpečnostní výstroje, regulace, signalizace, kdy nebyl dodržen příslušný normativ, nebo provozní předpis a k daným závadám do doby jejich odstranění a nebyly doložené dokumentace o vyhodnocení rizik vyplývajících z těchto závad.

Odborná způsobilost byla ve většině případů zajištěna školením obsluh ve smyslu ostatních právních předpisů externími revizními techniky, kteří prováděli revize zařízení. Zvýšil se počet toho, kdy ze zápisů o školení a přezkoušení vyplývalo, že obsluhy byly přezkoušeny formou testů nebo otázek z oblastí, které měly předpoklad být nejrizikovější. Pouze v ojedinělých případech u kontrolovaných subjektů nebyla doložena odborná způsobilost osob podílejících se na provozu TZ.

Při kontrolách zdravotních způsobilostí obsluh TZ byly zdravotní způsobilosti dokládány dokumenty o pravidelných zdravotních prohlídkách. U periodických lékařských prohlídek obsluh tlakových nádob, případně topičů, bylo často zjišťováno, že byla zdravotní způsobilost neustále posuzována bez zřetele na obsluhu VTZ. Jednalo se o servisní techniky, případně údržby, kdy pracovníci vykonávají různé pracovní činnosti, kdy periody lékařských prohlídek nebyly nastaveny vůbec, nebo jen na základě zařazení do jednotlivých kategorií prací, a to bez zřetele na specifikaci obsluhovaných VTZ – TZ. Tam kde periodické lékařské prohlídky zajišťovaly personální odbory, byly přesněji dodržovány termíny periodických kontrol a tam, kde to zajišťovali odpovědní pracovníci za VTZ – TZ, byla zase lépe uváděna specifikace TZ, které pracovníci obsluhovali.

Při kontrole vedení a kvality provozních dokumentací, zejména u TNS, bylo stejně jako v minulém roce zjištěno nevedení provozních deníků, chybějící záznamy o kontrolách bezpečnostní výstroje a neprovádění revizí ve stanovených lhůtách. Při provozu středotlakých parních kotlů provozní záznamy byly většinou vedeny v předepsaných termínech a rozsazích. Přitom bylo však občas zjištěno že údaje neodpovídaly obsahu a hodnotám, jak byly zapsány. Stejně jako v minulých letech odpovědní pracovníci buď nebyli stanoveni, nebo tuto odpovědnost u menších subjektů přebírali vědomě zástupci podnikajících subjektů. U větších subjektů se stávalo, že odpovědní pracovníci, kteří měli odpovědnost za více VTZ, neměli u nich řádně vedené technické a průvodní dokumentace. U TNS nebyly k dispozici pasporty, MPŘ neměly předepsané náležitosti a mnohdy již ani neodpovídaly současnému provozu. Nebylo kontrolováno dodržování termínů jednotlivých revizí a zkoušek.

Opatření při zdolávání mimořádných událostí byla uvedena ve vnitřních havarijních plánech, případně u středotlakých a horkovodních kotlů byly uvedeny v MPŘ. Zde ověření znalostí obsluh týkající se kromě jiného i zdolávání mimořádných událostí při provozu středotlakých kotlů by mělo být předmětem právě přezkušování dle čl. 141 ČSN 07 0710 provozovateli 1x za 3 roky, v rámci ověřování znalostí z MPŘ. Vzhledem k tomu, že nebyla stanovena forma zápisů těchto přezkoušení, pokud byla přezkoušení vůbec doložena, tak bylo jen formálně strohým zápisem v provozních denících kotlů uvedeno, že byla provedena. Z těchto zápisů nevyplýval většinou rozsah přezkoušení a ani nebyla zmíněna oblast zdolávání mimořádných událostí.

Dále bylo kontrolami zjištěno, že revize, kontroly a zkoušky byly převážně provedeny na základě požadovaného plánování. Plány revizí byly provedeny rozmanitými metodami od klasických tabulek (ale často ve formě elektronické), přes navržení těchto termínů přímo v revizích až po jejich stanovení v podrobně rozpracování v rozsáhlých harmonogramech. Tímto však nelze říct, že by kontrolami nebyla u TNS zjištěna v některých případech absence plánů revizí a zkoušek. Opět byly zjišťovány případy, kdy byly plány revizí a zkoušek u TNS předloženy, avšak jejich kontrolami bylo zjištěno, že neplnily zcela svůj účel. V těchto plánech byly uváděny jiná evidenční, a i výrobní čísla zařízení, která nekorespondovala s evidenčními i výrobními čísly konkrétních zařízení v provozech. V žádné předložené dokumentaci, zejména u středotlakých parních kotlů a TNS potřebných pro technologii výroby, nebylo zřejmé, zda a kdy byla naplánována nutná a předpokládaná provozní údržba. U těchto VTZ – TZ bylo toto nutné určovat dle skutečného stavu a závad uvedených v revizních zprávách (ochrana proti korozi, oprava, výměna a seřízení bezpečnostní výstroje, ověření způsobilosti k provozu z hlediska „nízko cyklové únavy“ apod.) a nespoléhat se na to, že to až v revizích uvedli revizní technici jako doporučení, nebo opatření. Plánování předpokládané provozní údržby u VTZ – TZ nutných pro technologii provozu a výroby vedlo k jejich spolehlivějšímu provozu. Není pak takový předpoklad toho, že by došlo k odstavení výroby související s odstavením provozu TZ, a to z důvodů náhle vzniklých závad nebo poruchy, což samozřejmě také představuje nová rizika v rámci bezpečnosti těchto provozů. Ve zvýšeném počtu případů, oproti minulosti, bylo ze strany provozovatelů prováděno dodatečné dohledávání záznamů nejen o úkonech s delší periodicitou, ale i těch, které byly prováděny každoročně. Při kontrolách bylo mimo jiné zjištěno, že v průběhu posledních 2 let poznamenaných mimořádnými okolnostmi v souvislosti s pandemií způsobenou virovým onemocněním COVID-19, došlo u některých provozovatelů TZ k narušení zavedených rutinních postupů v provádění revizí zařízení. Revize byly odkládány a posunovány a až při kontrolách inspektorů z OIP provozovatelé zjišťovali, že poslední provozní revize byly provedeny v roce 2019 a až touhle kontrolní činností si opětovně uvědomovali nutnost plnění svých povinností v této oblasti.

Stále se opakovaly nedostatky z předchozích let, a to týkající se obsahu revizních zpráv, nejenom TNS, ale i u parních a horkovodních kotlů. Nejednalo se pouze o administrativní chyby nebo překlepy (data, výrobní čísla, umístění apod.), ale zejména o neúplné, všeobecně zpracované či nevyhodnocené závěry a stanovení opatření k eliminaci rizik týkající se zjištěných závad při revizích a zkouškách. Závady byly zjištěny i ve způsobu provedení jednotlivých odborných prohlídek nízkotlakých kotelen, revizí a zkoušek VTZ. Zjištěné nedostatky při kontrolách a revizích byly odstraněny po konzultaci s konkrétními revizními techniky, což bylo doloženo buď novým samostatným záznamem, nebo přímo uvedením v revizních zprávách.

Provozní podmínky různých pracovišť byly velmi rozdílné, a proto zejména u TNS se nacházely závady z hlediska bezpečného přístupu k těmto zařízením z důvodů jejich nevhodných umístění, nevhodného skladování materiálů a výrobků. V neposlední řadě i z důvodu nepořádku na pracovištích. Byly případy, kdy v důsledku následného řešení odhlučnění kompresorů docházelo k zamezení přístupů k tlakovým nádobám, které byly nutné pro obsluhy, k provádění preventivních a provozních údržeb. Častým jevem bývalo chybné umístění výstrojí na horní části nádoby bez obslužných plošin, kdy nebyl řešen přístup k bezpečnostním výstrojím, které bylo nutné v pravidelných termínech zkoušet. Toto bylo i dokladem nesprávných a nedůsledných provedení výchozích revizí.

Při kontrolách VTZ – TZ bylo při jejich provozech zjištěno, že tato zařízení byla provozována se zjevnými závadami, jako je např. vnější i vnitřní koroze zařízení, provozování zařízení s netěsnostmi na ventilech a potrubních dílech, nedostatečné údržby u zavíracích armatur, omezovacích zařízení včetně čidel a výstrojí zařízení včetně bezpečnostních výstrojí. Často se vyskytovaly instalované tlakoměry, které byly nefunkční, nečitelné nebo bez správně vyznačené hodnoty maximálně přípustného tlaku.

Dále byly zjištěny závady a nevhodně provedené opravy a úpravy zařízení, jako např. u provedení odfuků i přívodního potrubí k pojistným ventilů a nevhodné vyústění do sběrného potrubí. Nejzávažnější nedostatky byly zjištěny při kontrolách z důvodů zanedbávané údržby a kontroly zařízení. V důsledku nových logistických přístupů neměli provozovatelé důležité náhradní díly (bezpečnostní výstroje, regulační, ovládací a signalizační zařízení, čidla, čerpadla a jiných náhradních dílů) nutné pro provoz
ve skladových zásobách. Tímto docházelo z důvodu zabezpečení výroby u subjektů k častým improvizacím při provozech, které nebyly v souladu s právními předpisy, což mohlo vést až k ohrožení zdraví a života osob v důsledku úniku médií a jejich expanzi z tlakového celku tlakových nádob, kotlů nebo i z potrubních vedení, a to mnohdy při samotných provozních údržbách z důvodu chybně zvolených pracovních postupů.

Stav nainstalovaných a užívaných potrubních systémů, provedení potrubí a jejich odolnost proti poškození a vybavení předepsanými armaturami, byl vyhovující. Nedostatky týkající se označení dle protékajícího média nebyly zjišťovány tak často, jako v minulých letech a další potřebná identifikace odpovídala místním podmínkám. Zajištění přívodu vzduchu pro větrání a spalování ve středotlakých parních kotelnách odpovídalo požadavkům, což bylo v několika případech ověřeno v projektových
dokumentacích. V nízkotlakých kotelnách, někdy i ve výměníkových stanicích, zejména u menších provozovatelů, byla však úroveň obsluh, preventivních a provozních údržeb velmi rozdílná. Často i na velmi nízké odborné úrovni a byla vedoucími pracovníky zanedbávaná a nekontrolovaná. Dále také zařízení provozovaly obsluhy s nedostatečnými znalostmi. Podceňoval se také stav, kdy se do zařízení již neinvestovalo, ale byla stále v provozu. Obecně lze uvést, že kvalita údržby a modernizace stále úzce souvisí s finančními náklady, které provozovatelé do zařízení investují. Dále je také spjata s kompetencemi osob podílejících se na provozu TZ. Většinou byla omezena na zajištění minimálních požadavků provozu zařízení. Na základě uvedeného bude v příštích letech nutný tlak ze strany inspektorů z OIP, aby nutná omezení v této oblasti nebyla na úkor bezpečnosti provozu těchto TZ.

Při kontrolní činností inspektory z OIP bylo zjištěno, že ne vždy byli provozovatelé schopni dohledat, zda a jakým způsobem proběhlo odstranění závad zjištěných předchozími revizemi, kontrolami, zkouškami a servisnímu prohlídkami, protože mnohdy ani subjekty disponující systémy zajišťování jakosti ve výrobě, nebyly schopny aplikovat jejich principy v oblasti provozu VTZ a zápisy v provozních denících nebyly v tomto případě důsledně vedeny. Výjimkou nebyly bohužel ani některé větší teplárenské provozy. Ve výsledku bylo sice shledáno, že nápravná opatření prováděna byla, ale většinou v tom nebyl zaveden stálý organizační režim. Dodržování pokynů pro obsluhy zařízení (předpisy, návody výrobců, normativy a další) byly přímo úměrné jejich kvalitě, výhrady se tedy netýkaly neprovádění, nebo např. četnosti provádění úkonů, ale spíše jejich prokazatelnosti. Nesprávná praxe ze strany subjektů, provádějících opravy a rekonstrukce, nebyla přímo zjištěna. Z předložených dokumentací bylo ale zřejmé, že při finalizaci akcí opakovaně vznikaly situace, kdy zařízení byla v provozech dříve, než byly všechny požadované úkony doloženy.

Při provozu středotlakých parních kotlů nebyla vždy prováděna řádná úprava napájecí a kotelní vody a nebyla provozními, popřípadě laboratorními, zkouškami v pravidelných termínech zjišťována jejich předepsaná kvalita. Rovněž skladování chemických látek a směsí používaných pro technologii, čištění systémů nebo úpravu vody, často neodpovídalo požadavkům na skladování těchto chemikálií. Při manipulaci s chemickými látkami a směsmi byly také zjištěny nedostatky v poskytování odpovídajících OOPP zaměstnavateli svým zaměstnancům.

Právním subjektům byly v roce 2021 uloženy inspektory z OIP v aktuálním kontrolním období, tzn. v rámci výše uvedené kontrolní činnosti, 2 pokuty v celkové výši 31 000 Kč. Kontroly zajištění bezpečnosti práce TZ při provozech a údržeb včetně oprav, montáží a rekonstrukcí, poukázaly na to, že provozy VTZ – TZ, jako jsou středotlaké kotle a TNS, byly vhodně zvoleny. A to zejména za situace, kdy v brzké době dojde k úpravám právních a ostatních předpisů v oblasti všech VTZ. Přestože se stav bezpečnosti provozu VTZ – TZ, jako jsou kotle a tlakové nádoby, oproti minulému roku zlepšil, bylo stále při kontrolách nacházeno poměrně velké množství porušení příslušných právních předpisů.

Souviselo to zejména s absencí povědomí vysoké míry rizika odpovědných pracovníků VTZ – TZ, která vyplývá z jeho podstaty. Tekutiny v těchto zařízeních jsou běžně pod vysokým tlakem, mají vysoké teploty a většinou jsou tyto tekutiny na bodu varu a tlakové celky jsou otápěny. Potom při poruše celistvosti tlakového celku dochází okamžitou expanzí těchto tekutin k ohrožení širokého okolí. Míra destrukční energie závisí na velikosti otevření tlakového celku. Je tím vyšší, čím kratší je čas, za který
se uvolní energie obsažená v tlakovém celku. Při kontrolách prováděnými inspektory z OIP je nutno odpovědné osoby u subjektů na tyto rizikové důsledky upozorňovat a seznamovat je s konkrétními událostmi z praxe, jež se staly na podobných zařízeních. Tahle osvětová činnost je potřeba z toho důvodu, aby si tyto osoby skutečně uvědomovaly svoji odpovědnost a nebraly svá pověření pouze jako formální závazek k výkonu své práce.