Více fotovoltaiky, tepelných čerpadel a dalších obnovitelných zdrojů energie. Méně solárních polí a více instalací na střechách budov nebo v jejich okolí. Pružnější legislativa a povolovací řízení, je-li garantována bezpečnost. Většina kroků vedoucích ke snižování závislosti České republiky na fosilních palivech, plyn nevyjímaje, je z hlediska České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) potřebná. Největší profesní komora sledující kvalitu tuzemského stavebnictví a veřejný zájem však zároveň upozorňuje na bezhlavé osazování jakýchkoliv střech solárními panely a vybavování jakýchkoliv budov výkonnými tepelnými čerpadly jen na základě doporučení prodejců. Jedním z důvodů jsou rizika spojená se statickým zajištěním budov, dalším pak možné překračování hygienických limitů hluku právě u tepelných čerpadel.
„Samozřejmě vítáme směr, jakým se naše společnost na cestě k větší energetické soběstačnosti vydává. Dlouhodobě však upozorňujeme na to, že energetická zařízení vyžadují odbornou přípravu i péči. Jedině tak jejich zapojení povede ke spokojenosti stavebníka i jeho okolí.
Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT
Na projektanty, techniky a především prodejce i montážní firmy apelujeme, aby toto hledisko brali v potaz. Uvolnění podmínek pro instalaci obnovitelných zdrojů energie neznamená rezignaci na požárně-bezpečnostní a další odborná hlediska, ani na veřejný zájem a dobré sousedské vztahy. Nabídka na trhu je široká a prakticky vždy lze vybrat energetické zařízení, které vyhoví normám a limitům. Ostatně i to je jeden z prvků udržitelnosti.“
Právě statika patří vedle požárně-bezpečnostních opatření k hlavním otázkám, které by měl stavebník vyřešit ještě před samotným pořízením fotovoltaické sestavy (FVE) a její instalací. Zdaleka ne každá střecha totiž snese zatížení solárními panely a nejde pouze o jejich samotnou váhu.
Z mnoha případů, které jsou řešeny autorizovanými osobami, vyplývá, že posouzení stavu střešní konstrukce statikem odhalí řadu možných rizik nebo slabin: velká část staveb vznikala v době, kdy se s podobným zatížením jako od tíhy FVE nepočítalo. Statik by měl proto posoudit veškeré detaily a provedení stavby a střešní konstrukce a jejich aktuálního stavu. Teprve na základě těchto výstupů lze zodpovědně určit velikost, typ, sklon, uložení a ukotvení vlastního fotovoltaického zařízení.
„Na základě desítek případů, které jsme dosud posuzovali, vycházejí u dokončených či starších budov lépe střechy sklonité s krovy. Jinak je tomu ale u plochých střech budov a lehkých střešních plášťů hal. Dříve prováděné střechy byly totiž navrhovány ekonomicky pouze na účinky zatížení tíhou sněhu a tlaku nebo sání větru. Nemají tudíž většinou rezervu na další zatížení.
Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., předseda oblastní kanceláře ČKAIT v Plzni a statik
U nově plánovaných staveb projektant dokáže zohlednit veškeré aspekty chystaných instalací obnovitelných zdrojů energie při návrhu střešní konstrukce, a to včetně účinků většího zatížení.
“
Zmíněné faktory sněhu a větru nejsou v kombinaci se zatížením FVE panely jediné, s nimiž je třeba počítat. Současné stavební normy jsou v uvedených aspektech výrazně přísnější než v minulosti. Hlavně kvůli větru musí být instalace FVE kotveny anebo v některých případech přitěžovány, a to betonovými deskami nebo nádržemi s pískem. Toto neuvážené přitížení ale může znamenat podstatné omezení nebo i vyčerpání nosnosti střechy…
Zjednodušeně řečeno, stavebník, tedy objednatel, by se neměl spokojit s tím, že u výběru FVE hraje roli jen výběr zařízení k pokrytí spotřeby elektrické energie nebo teplé vody. Vždy, a to bez výjimky, je nutné řešit statické účinky instalace formou odborného posouzení původní nosné konstrukce střechy. Už třeba proto, že z hlediska zákona je za případné škody odpovědný právě stavebník. I když dnes bude možné realizovat zařízení do 50 kW bez stavebního povolení, neznamená to, že nebude zpracována potřebná dokumentace k ověření technického provedení a zajištění obecné bezpečnosti. Odborné posouzení nosnosti může být provedeno nezávisle na zhotoviteli FVE systému, anebo je možné jej požadovat jako nedílnou součást dodávky.
Kvalifikovaný přístup si zaslouží i druhý nejrozšířenější obnovitelný zdroj energie – tepelná čerpadla. ČKAIT už vloni zahájila osvětovou kampaň upozorňující na nezřídka předimenzované výkony těchto energetických zařízení, jež nemusejí vést ke kýženým úsporám, spíše naopak. Značný ohlas u veřejnosti měl i jeden z vypočtených rizikových faktorů – hlučnost.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vydalo na sklonku loňského roku metodickou pomůcku k jednotnému postupu při umísťování, povolování a užívání tepelných čerpadel typu vzduch/voda jako jednoho z typů obnovitelných zdrojů energie ve smyslu stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) a zákona o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.). Ačkoliv novela energetického zákona vyjímá instalaci tepelných čerpadel při splnění několika podmínek z množiny zařízení podléhajících stavebnímu povolení, zůstává na stavebníkovi povinnosti dodržet mj. hygienické limity hluku.
V citované metodické pomůcce je doslovně uvedeno, že tepelné čerpadlo by mělo být umístěno tak, aby jeho hladina tzv. akustického tlaku (tedy hluku a vibrací) nepřesahovala povolenou hodnotu 35 dB(A) v noci a 40 dB ve dne v chráněném prostoru. Není-li tomu tak, obyvatelé v sousedství se mohou bránit právně, a to podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
