- Toto téma obsahuje celkem 4 odpovědi. Do diskuze (2 diskutující) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 3 měsíci a 3 týdny.
-
Příspěvky
-
-
-
Všeobecně se revize na PZ a TZ provádějí, protože při provozu dochází ke změnám tlaku, teploty.
PZ a TZ mají stanoveny určité parametry. Max. TE, max. tlak v zařízení se nesmí přesáhnout a je hlídáno automatikou provozu. Ale obsluha zařízení může ovlivnit tyto veličiny.
Např: Výstupní přetlak z kompresoru překročí max. provozní přetlak v TNS – jistí pojistný ventil, obsluha musí zkoušet jeho funkci.
Např: Provozní přetlak v plynovém zařízení za regulační stanicí, obsluha musí hlídat a zakročit.Potrubí:
Při stavbě je jeho konstrukční přetlak vyšší než max. výstupní přetlak např. z kompresorové stanice a tedy výše odfuku PV. Při běžném provozu nic v potrubí nehrozí.
Můj názor – není potřeba potrubí revidovat. -
Ale tady potom nesedí něco zásadního, ze stejných důvodů, které píšete by se potom neměla dělat i certifikace dle PED. Protože důvody které píšete platí a´t je potrubí nové anebo několik let provozované.
-
Potrubí s provozním přetlakem vzduchu nad 1 MPa, je již „plynovod“ a tedy vše při stavbě a provozu dle vyhl.č.85/1978 Sb. Výchozí revize s tlakovou zkouškou, dále provozní revize PZ. Dodavatel předá dokumentaci a návrh MPŘ. To stačí, provoz PZ dle ČSN 38 6405.
Potrubí se vzduchem pod 1 MPa je zařízení, kde se nemusí certifikace provádět. Dodavatel provede tlakovou zkoušku a předá dokumentaci. -
A co parovody, potrubí kondenzátu, horkovody, teplovody a procesní potrubí?
-
