V pátek 11. prosince 2020 Evropská rada přijala na svém summitu rozhodnutí ohledně navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030. Členské státy Evropské unie dosáhly konsenzu ohledně navýšení cíle snížení emisí na celoevropské úrovni ze 40 % na nejméně 55 %, v porovnání s rokem 1990, a to do roku 2030. Již před rokem potvrdily také závazek dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Pro ČR může uznání plynu jako přechodové technologie v závěrech Evropské rady představovat důležitý impuls do budoucích diskusí. Na evropské úrovni se totiž nyní řeší důležitá otázka financování plynu.
V závěrech Rady evropští lídři zdůraznili článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie, který ustanovuje právo volby členských států pro využívání svých energetických zdrojů, volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby zásobování energií. Díky tomu byl uznán status zemního plynu jako přechodového energetického zdroje pro dosažení kolektivního klimatického cíle do roku 2030.
Zemní plyn je ideální přechodové palivo pro členské státy EU, jako např. Polsko, Německo, či Česko, které jsou v současnosti značně závislé na energii z uhlí. Plyn představuje rychlou a nákladově efektivní volbu pro dekarbonizaci. Je to proto, že plyn vykazuje nižší emise než jiná fosilní paliva, např. uhlí. Emise zemního plynu jsou o polovinu nižší než u uhlí. Při spalování zemního plynu se taky vytváří zanedbatelné množství emisí oxidů síry a oxidů dusíku, rtuti a pevných částic (PM 10 a 2,5). Ale možná ještě důležitější je, že stejná infrastruktura požívaná pro fosilní zemní plyn by mohla být v budoucnu použita pro nové plyny jako je např. biometan, vodík nebo syntetický metan.
„Se současnou technologií můžete snížit až 90 % emisí CO2 z plynu, což již představuje značné množství. Pak je tu dekarbonizovaný a nízkouhlíkový plyn ve formě modrého vodíku. Technologické zlepšení v budoucnu by mohlo toto procento zvýšit až na 100 %.
Luca Giansanti, vedoucí evropských záležitostí, ENI
Přechod od uhlí k plynu již probíhá a tím plyn značně přispívá ke snižování emisí v celé Evropě. V loňském roce byl příspěvek plynu k dekarbonizaci EU spolu s obnovitelnými zdroji působivý.
Giansanti se odvolával na čísla zveřejněná na začátku roku, která ukazují, že výroba uhlí se v Evropě loni propadla o rekordních 24 %. Polovinu této kapacity uhelné energie nahradily obnovitelné zdroje a druhou polovinu právě zemní plyn. Toto doplnění energetického mixu je zejména pro Českou republiku klíčové, protože obnovitelné zdroje energie, jako je vítr a sluneční energie, jsou intermitentní. Jejich produkce je závislá na přírodních podmínkách. Zejména využívání větrné energie se v české republice jeví jako problematické. V krátkodobém až střednědobém horizontu bude tedy bezpodmínečně zapotřebí nějaký druh okamžitě dostupného stálého zdroje energie, který by umožňoval synergii s obnovitelnými zdroji.
„Možná budeme muset tuto diskusi vést případ od případu, projekt od projektu. Řekněme, že pokud by velká většina fondů – např. až 90 % – byla věnována nízkouhlíkovým a zeleným iniciativám, tak posuzování od projektu k projektu dává smysl. Ale zároveň, pokud se jeden členský stát nebo jeden region rozhodne v následujících dvou desetiletích přejít od energetického mixu založeného z 80 % na uhlí k energetickému mixu založenému hlavně na obnovitelných zdrojích, mohlo by mít smysl pomoci tomuto regionu nebo členskému státu zbavit ho jeho současné závislosti na uhlí, aby po určitou dobu mohl využívat nějaký druh plynové technologie pro přechod k obnovitelným zdrojům.“
Benjamin Denis, hlavní politický poradce sdružení zaměstnanců IndustriAll Europe
Česká republika považuje využívání zemního plynu jako důležitou součást svého energetického mixu. Za klíčové se také považuje nutnost výstavby dalšího jaderného zdroje.
Zdroj: Český plynárenský svaz
