Členské státy EU schválily návrh investic do hlavních evropských projektů v oblasti energetické infrastruktury. Odhlasovaný návrh představuje investice do deseti hlavních projektů. Česká republika bohužel mezi nimi není.
Největší část finančních prostředků je určena na projekt synchronizace soustav pobaltských zemí (720 milionů eur), jehož cílem je lepší integrace trhů s elektřinou v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku. Mezi další projekty patří inteligentní elektrorozvodná síť propojující Maďarsko a Slovensko (102 miliony eur) a vůbec první grant Nástroje pro propojení Evropy na práce na projektu přepravy CO2 pro belgické a nizozemské přístavy.
Přidělení finančních prostředků je v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, přičemž 84 % těchto prostředků je určeno na elektroenergetické projekty či projekty inteligentních sítí.
Na základě včerejšího hlasování bude poskytnuta finanční podpora na deset projektů: dva projekty se týkají přenosu elektřiny, jeden inteligentních elektrorozvodných sítí, šest přepravy CO2 (včetně pěti studií) a jeden plynu.
Mezi schválené projekty patří:
Projekt synchronizace soustav pobaltských zemí, fáze II (720 milionů eur)
V návaznosti na předchozí investice budou tyto nové finanční prostředky určeny na výstavbu propojovacího vedení označovaného jako „Harmony Link“, které přes Baltské moře propojí Polsko a Litvu. Toto propojení se stane součástí budoucí příbřežní elektrizační soustavy v Baltském moři. Poskytnuté financování bude pokrývat i další investice, např. investice do synchronních kondenzátorů v Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
Danube InGrid (102 miliony EUR)
Tento projekt inteligentní elektrorozvodné sítě v Maďarsku a Slovenské republice zlepší správu sítí a zvýší kvalitu a bezpečnost dodávek energie pro všechny účastníky trhu. Podpoří také účinnou integraci obnovitelných zdrojů energie.
Projekt přepravní sítě pro CO2 Porthos (102 miliony eur)
Tento projekt mezi Nizozemskem a Belgií vytvoří ve třech hlavních evropských přístavech (Rotterdamu, Antverpách a přístavu North Sea Port) volně přístupnou přepravní síť pro CO2, jež povede k úložišti v pobřežních vodách Severního moře.
Propojovací vedení mezi Bulharskem a Srbskem (28 milionů eur)
Prioritní projekt schválený v rámci skupiny na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy zlepší bezpečnost dodávek a diverzifikaci dovozu plynu v jihovýchodní Evropě.
North Sea Wind Power Hub (14 milionů eur)
Studie na podporu rozvoje důležitého projektu zaměřeného na zavádění výroby větrné energie v Severním moři.
Souvislosti
Aby mohla Evropa přejít na čisté a moderní hospodářství, je nezbytné přizpůsobit evropskou infrastrukturu budoucím potřebám energetického systému. Propojení tvoří páteř integrovaného trhu EU s energií, díky němuž se zlepší bezpečnost dodávek v Evropě, sníží závislost na jediném dodavateli a umožní větší výběr spotřebitelům. Je také nutné, aby vzkvétala výroba energie z obnovitelných zdrojů a aby se EU dařilo plnit své závazky vyplývající z Pařížské dohody a cíl dosáhnout do poloviny století klimatické neutrality.
Pro grant Nástroje pro propojení Evropy jsou způsobilé pouze projekty společného zájmu uvedené na unijním seznamu přijatém Komisí. Aktuální seznam projektů společného zájmu byl zveřejněn v říjnu 2019 a další – pátý – seznam by měl vstoupit v platnost na začátku roku 2021. V rámci energetické sekce Nástroje pro propojení Evropy byly od roku 2014 již uděleny granty v hodnotě téměř 4 miliard eur, přičemž 65 % těchto prostředků bylo přiděleno na projekty v oblasti elektrické energie, včetně inteligentních sítí.
Budoucí financování z energetické sekce Nástroje pro propojení Evropy závisí na dosažení konečné dohody orgánů EU o víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Granty se budou poskytovat v souladu s plánovanou revizí nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E). Komise má svůj návrh týkající se TEN-E předložit před koncem roku 2020, aby byl zajištěn rámec, který obstojí i v budoucnu a umožní EU financovat infrastrukturu potřebnou k realizaci Zelené dohody pro Evropu.
