Cílem ERÚ je zajistit odpovídající kvalitativní požadavky na doklad o vyúčtování, zejména zvýšením přidané hodnoty pro zákazníka v podobě přehlednosti a transparentnosti údajů obsažených na dokladu o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, a to v návaznosti na zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), a příslušné právní předpisy EU.
Doklad o vyúčtování by podle názoru ERÚ měl obsahovat především takové relevantní údaje, které zákazník vyhledává, žádá či potřebuje pro orientaci v souvislosti s vlastní spotřebou energie a nákladech na ni vynaložených, aby mohl učinit kvalifikovaná rozhodnutí o nezbytnosti vynaložení výše těchto nákladů a možnostech jejich snížení.
ERÚ navrhuje některé z požadavků evropských právních předpisů, které se týkají vyúčtování dodávek energie, transponovat v mezích energetického zákona právě prostřednictvím prováděcího právního předpisu, tj. vyhlášky, kterou se stanoví rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství (§ 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona).
V současné době je předmětná problematika týkající se náležitostí a termínů vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie zákazníkům upravena vyhláškou č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích.
Po nabytí účinnosti této vyhlášky byly v průběhu let 2018 a 2019 na úrovni evropského práva přijaty právní předpisy tzv. Zimního balíčku. Součástí Zimního balíčku jsou 4 nařízení a 4 směrnice, kdy problematiky vyúčtování se přímo dotýkají (společně dále jen „směrnice“):
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (dále jen „směrnice 2019/944“).
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen „směrnice o energetické účinnosti, ve znění směrnice 2018/2002“).
Pravidla výše uvedených směrnic jsou založena na principu, že zejména pravidelné poskytování přesných informací o vyúčtování na základě skutečné spotřeby elektřiny má potenciál významným způsobem napomáhat zákazníkům kontrolovat svou spotřebu elektřiny a náklady na ni. Související nutností je pak zajištění toho, aby údaje obsažené v dokladech o vyúčtování byly nejen srozumitelné, ale i spolehlivé a přesné.
Evropská právní úprava dále předpokládá, že vedle údajů o spotřebě a nákladech mohou rovněž doklady o vyúčtování poskytovat další informace, které spotřebitelům pomáhají porovnat jejich stávající podmínky s jinými nabídkami. Doklad o vyúčtování tak nemusí být pouhou žádostí o platbu zákazníka, podloženou vyhodnocením uskutečněných plateb za poskytnuté plnění. Proto také výše uvedené směrnice stanovují pouze minimální požadavky na obsah dokladu o vyúčtování.
Dopady na energetiku a plynárenství:
Ustanovení § 4 zakotvuje klíčovou změnu návrhu vyhlášky.
V současné právní úpravě (vyhláška č. 70/2016 Sb.) obdrží zákazník automaticky vyúčtování v rozsahu A, B a C. Teprve pokud o to zákazník písemně požádá, může být doklad o vyúčtování poskytovaný pouze v rozsahu základní části (A), popřípadě základní části (A) a podrobné části (B).
Zachování této konstrukce je nadále neudržitelné:
- nedostatečně zajišťuje přehlednost a srozumitelnost dokladu o vyúčtování, což potvrzují četné stížnosti zákazníků, obdržené při vlastní úřední činnosti Energetického regulačního úřadu,
- oproti právnímu stavu ke dni nabytí účinnosti vyhlášky č. 70/2016 Sb. nyní nové znění směrnice upravující vnitřní trh s elektřinou (směrnice 2019/944) oproti směrnici 2009/72/ES výslovně požaduje zajištění toho, „aby vyúčtování byla přehlednější a srozumitelnější a aby byl v těchto vyúčtováních a v informacích o vyúčtování zřetelně uveden omezený počet důležitých informací, které jsou potřebné k tomu, aby spotřebitelé mohli regulovat svou spotřebu energie, porovnávat nabídky a změnit dodavatele. Konečným zákazníkům by měly být k dispozici i další informace, a to přímo ve vyúčtováních, přiložené k vyúčtováním nebo ve formě odkazů, které budou ve vyúčtováních uvedeny.“ a
- v neposlední řadě je nutné zdůraznit, že oproti právnímu stavu ke dni účinnosti vyhlášky č. 70/2016 Sb. je tato konstrukce již nyní v rozporu s úpravou směrnice 2019/944, neboť ta ve své příloze I. požaduje, aby zákazník vždy obdržel v dokladu o vyúčtování i ty náležitosti, které jsou na základě svého charakteru součástí doprovodné části C (a v současné právní úpravě se jí zákazník může zříci).
Ve smyslu návrhu vyhlášky tak bude doklad o vyúčtování primárně obsahovat část A a C. Pokud o to zákazník požádá, bude obsahovat i část B, která konkretizuje část A.
Změna konstrukce vyhlášky má přispět k přehlednosti dokladu o vyúčtování. Zákazník oproti současnému stavu nepřichází o žádný údaj, pouze ho obdrží v jeho základní podobě. Pokud bude na základě vlastního rozhodnutí vyžadovat konkretizaci, získá ji prostřednictvím části B.
Nově zavedená konstrukce má tyto základní dopady (v modelovém případě, kdy zákazník nebude požadovat část B):
- na dokladu o vyúčtování bude uvedeno méně údajů než v současnosti (pouze ty základní) – což přispěje ke srozumitelnosti dokladu o vyúčtování a vyhoví požadavku směrnice na „omezený počet důležitých informací“;
- nebude docházet ke směšování údajů z části A i B např. v jedné tabulce (jako je tomu v naprosté většině případu v současné praxi) – což přispěje k přehlednosti dokladu o vyúčtování.
Pokud o to zákazník požádá, získá podrobné informace prostřednictvím části B, takže s využitím konstrukce, kterou směrnice 2019/944 přímo přepokládá – „Konečným zákazníkům by měly být k dispozici i další informace, a to přímo ve vyúčtováních, přiložené k vyúčtováním nebo ve formě odkazů, které budou ve vyúčtováních uvedeny.“
Pokud zákazník nepožádá, aby jeho doklad o vyúčtování obsahoval část B, musí být zákazníkovi zachován přístup k takovým údajům jinou formou, zejm. způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným elektronickým způsobem.
Dopady na teplárenství:
Výše uvedená změna konstrukce v poskytování dokladu o vyúčtování se netýká sektoru teplárenství, zde bude modifikován stávající právní stav pouze tím, že zákazník obdrží doklad o vyúčtování v plném rozsahu (část A, B i C) vždy.
Tato úprava je výsledkem porovnání zájmu zajistit i zde větší přehlednost dokladu o vyúčtování, se zájmem zajistit zákazníkovi v tomto specifickém sektoru (kde neexistuje tržní prostředí, resp. taková konkurence, aby zákazník mohl ovlivňovat náklady na svoji potřebu tepelné energie prostřednictvím změny dodavatele) alespoň plný, tedy transparentní rozsah údajů o jeho spotřebě, aby kvalifikované rozhodnutí o míře účinnosti jeho spotřeby mohlo být založeno na všech dostupných datech.
