Požadavky na dokumentaci vyhrazených technických zařízení z hlediska požární ochrany

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Ministerstvo vnitra

Vyhrazená technická zařízení (VTZ) jsou dle § 6b zákona
č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jedná se o technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Podle stupně nebezpečnosti se pak VTZ zařazují do tříd, popřípadě skupin
a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních. 

Úvod

Vznik, rozvoj a šíření požáru v objektech závisí na mnoha činitelích. Obecně lze však konstatovat, že požární ochranu a požární bezpečnost stavebních objektů lze velmi pozitivně ovlivnit aplikací příslušných prvků aktivní požární ochrany. Jedná se především o použití vyhrazených druhů požárně bezpečnostních zařízení, jimiž lze zajistit včasnou detekci a lokalizaci požáru nebo dokonce samočinné potlačení požáru. Mezi nejznámější a nejúčinnější druhy těchto PBZ se bezesporu řadí stabilní hasicí zařízení (SHZ), která jsou současně VZT tlakovými anebo plynovými. Dalšími velmi rozšířenými vyhrazenými věcnými prostředky požární ochrany jsou hasicí přístroje (HP), která jsou rovněž VTZ tlakovými.

STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ

SHZ jsou bezesporu jedním z nejspolehlivějších základních prvků aktivní požární ochrany, které patří do skupiny tzv. vyhrazených PBZ. Jedná se o skupinu výrobků určených k trvalému zabudování do stavby, které podmiňují požární bezpečnost stavby, a na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou proto kladeny předpisy o požární ochraně zvláštní požadavky.

Technické podmínky související se zajištěním provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení stanoví zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a v detailech pak vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. a vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Zde je však třeba zdůraznit, že na výrobu a bezpečný provoz těchto zařízení se vztahují i jiné předpisy z oblasti vyhrazených technických zařízení včetně českých technických norem, jejichž dodržení pro bezpečný a funkční provoz je nezbytné.

SHZ zajišťuje buď automaticky, nebo prostřednictvím systému EPS včasné a rychlé hašení požáru přímo v místě jeho vzniku, a to včetně vyhlášení požárního poplachu. Hlavním účelem SHZ je především minimalizace doby volného rozvoje požáru a jeho lokalizace. I když je převážná část těchto zařízení projektována pro tzv. uvedení požáru pod kontrolu (hašení do fáze lokalizace požáru) existují i systémy, které jsou schopny požár likvidovat zcela. V obou případech je však nutná i následná asistence jednotky požární ochrany.

SHZ jsou však současně výrobky určenými k zabudování do staveb a patří proto mezi tzv. „stanovené výrobky“, které podléhají posouzení shody autorizovanou osobou podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro většinu součástí (komponentů) SHZ existují harmonizované evropské technické specifikace, podle kterých může být provedeno ověření stálosti vlastností v souladu s přímo aplikovatelným právním předpisem EU, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Na SHZ jako celek však harmonizovaná evropská technická specifikace neexistuje. Konkrétní postup posouzení shody u těchto zařízení proto v České republice, a to plně v souladu s evropským právem, upravuje nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů (viz příloha č. 2, tab. 10 Technická zařízení staveb, položka č. 3 – Výrobky pro potlačení a hašení požáru).

SHZ obvykle sestávají z nádrže nebo tlakového zásobníku na hasivo, čerpacího zařízení, potrubních rozvodů s řídícími ventily a výstřikových koncovek účelně rozmístěných v chráněném úseku nebo technologii. Nedílnou součástí většiny SHZ je pak detekční, řídicí, monitorovací a poplachové zařízení.

Rozdělení SHZ podle použitého hasiva

SHZ se obecně dělí podle aplikovaného hasiva na následující druhy:

Vodní SHZ

• Sprinklerová SHZ
  • se suchou soustavou
  • s mokrou soustavou
  • s předstihovou soustavou
• Sprejová (drenčerová) SHZ
• Mlhová SHZ
  • nízkotlaká: p < 1,25 MPa
  • středotlaká: 1,25 MPa ≤ p < 3,5 MPa
  • vysokotlaká: p > 3,5 MPa
• Parní SHZ

Pěnová SHZ

• na těžkou pěnu (n* = 6 – 20)
• na střední pěnu (n* = 20 – 200)
• na lehkou pěnu (n* > 200)

*n = číslo napěnění

Prášková SHZ

• ABC* s výtlačným plynem N₂
• ABC* s výtlačným plynem CO₂
• HRD (High Rate Discharge) s pyrotechnickou patronou – pro technologické hašení

*univerzální prášek pro hašení požárů tříd A, B, a C podle ČSN EN 2+A1 Třídy požárů: 5/2005

Plynová SHZ

• na CO₂ (nízkotlaká a vysokotlaká)
• na inertní plyny (např. argon, dusík nebo jejich směsi jako je Aragonite nebo Inergen)
• na halonové alternativy (halogenované uhlovodíky typu HFC – např. hasivo FM 200; nebo hasiva na bázi ketonů – např. hasivo NOVEC nebo Sapphire)

Aerosolová SHZ

• aerosol vzniká hořením pevné směsi v generátoru a je jím zaplavován chráněný prostor.

Plynová, prášková a vysokotlaká mlhová SHZ jako vyhrazená tlaková a vyhrazená plynová zařízení

Plynová SHZ jsou sestavena ze zdroje hasiva (např. svazky tlakových lahví N₂, CO₂, INERGEN apod.) a potrubí, kterým plyn na základě příslušného impulsu z ústředny SHZ proudí do chráněného prostoru.

U práškových a vysokotlakých mlhových SHZ se jedná o kombinované hašení. V prvním případě prášek plní funkci hasiva a plyn pak funkci hasiva i výtlačného média. Ve druhém případě plní funkci hasiva voda a plyn funkci hasiva i výtlačného média.

Nedílnou součástí plynových, práškových a vysokotlakých mlhových SHZ jsou tlakové lahve a proto jsou tato zařízení současně považována za:

1. vyhrazená technická zařízení podle zákona č. 174/1968 Sb., nejsou-li stanovena k posuzování shody podle zvláštního zákona, a zároveň
2. vyhrazená plynová zařízení
   • tlakové stanice[1]) podle ustanovení § 2 písm. c) vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;
   • zařízení pro rozvod plynu[2]) podle ustanovení § 2 písm. f) vyhlášky č. 21/1979 Sb.

V praxi je běžná vzájemná kombinace jednoho druhu vyhrazeného technického zařízení s druhým, jako např. plynové a tlakové a platná legislativa umožňuje tuto kombinaci i u SHZ. Tímto nejsou dotčeny právní, ani normativní předpisy z oblasti požární ochrany (např. zákon č. 133/1985 Sb., vyhláška č. 246/2001 Sb., ČSN EN 15004-1 apod.).

V případě, že autorizovaná osoba vydává na SHZ výrobci, dovozci nebo sdružení výrobců nebo dovozců stavební technické osvědčení (STO) podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., je nutno dodržet ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. V něm se uvádí, že pakliže se na výrobek (systém, dílec, komponent nebo konstrukční prvek) vztahují jiné směrnice, nařízení či rozhodnutí, musí být současně splněny u stavebních výrobků i tyto požadavky (např. zákon č. 174/1968 Sb. a jeho prováděcí předpisy).

Výrobci dnes vyrábějí, montují, zkoušejí a opravují plynová SHZ dle ČSN EN 15004-1 (389250) Stabilní hasicí zařízení – Část 1: Návrh instalace a údržba. Prováděné pneumatické zkoušky potrubního rozvodu podle čl. 8.2.3.12 předmětné normy se zkušebním tlakem 3 bary (0,3 MPa) jsou nedostatečné, neboť provozní tlak plynu u hubice dosahuje u některých vysokotlakých plynových SHZ běžně až 50 barů (5 MPa). Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že takto zkoušené zařízení nelze považovat pro provoz za bezpečné.

Technická inspekce České republiky (dále jen „TIČR“) požaduje pro plynová, prášková a vysokotlaká mlhová SHZ, jakožto vyhrazená plynová zařízení níže uvedené odbornosti:

1. montáž a opravy právnická a podnikající fyzické osoba – OPRÁVNĚNÍ podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu:
   • 2 písm. c) zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
     (dle TIČR označení skupiny C2 pro technické plyny);
   • 2 písm. f) zařízení pro rozvod plynů
     (dle TIČR označení skupiny F6 rozvody technických plynů),
2. montáž a opravy fyzická osoba – OSVĚDČENÍ podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu:
   • 2 písm. c) zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
     (dle TIČR označení skupiny C2 pro technické plyny);
   • 2 písm. f) zařízení pro rozvod plynů
     (dle TIČR označení skupiny F6 rozvody technických plynů),
3. revize a zkoušky právnická a podnikající fyzická osoba – OPRÁVNĚNÍ podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu:
   • 2 písm. c) zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
     (dle TIČR označení skupiny C2 pro technické plyny);
   • 2 písm. f) zařízení pro rozvod plynů
     (dle TIČR označení skupiny F6 rozvody technických plynů),
4. revize a zkoušky fyzická osoba – OSVĚDČENÍ podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu:
   • 2 písm. c) zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
     (dle TIČR označení skupiny C2 pro technické plyny);
   • 2 písm. f) zařízení pro rozvod plynů
     (dle TIČR označení skupiny F6 rozvody technických plynů),
5. obsluha fyzická osoba – OSVĚDČENÍ podle ustanovení § 5 vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu:
   • 2 písm. c) zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
     (dle TIČR označení skupiny C2 pro technické plyny);
   • 2 písm. f) zařízení pro rozvod plynů
     (dle TIČR označení skupiny F6 rozvody technických plynů),
6. kontrola zařízení fyzická osoba – dle ustanovení § 3 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění vyhlášky č. 352/2000 Sb.

Organizace oprávněná k montážím nebo opravám zařízení je povinna zajistit zkoušku zařízení po dokončení montáže nebo rekonstrukce v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy a projektovou dokumentací (viz § 7 vyhlášky č. 21/1979 Sb.).

Dále je dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) vyhlášky č. 21/1979 Sb. povinna písemně oznámit organizaci státního odborného dozoru (TIČR) příslušné podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu provádění zkoušek zařízení pro rozvod plynů s vysokým tlakem. V tomto případě se jedná o rozvody hasební látky plynových SHZ.

Další požadavky na SHZ

Další technické požadavky na SHZ, jejichž součástí jsou tlakové nádoby na plyny, vyplývají z ČSN 07 8304+Z1 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla:

Počet nádob, které jsou součástí systémů SHZ umístěných v jednopodlažním a vícepodlažním objektu, může být nejvýše 320 (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 Iitrů) v jednom požárním úseku. Všechny nádoby musí být vybaveny tlakovou pojistkou proti výbuchu vnitřním přetlakem. Jsou-li instalovány nádoby do počtu 24 ks včetně (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 Iitrů), mohou být umístěny v chráněném prostoru. Je-li instalováno více než 24 nádob (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 Iitrů), musí být umístěny v samostatné místnosti určené výhradně pro umístění nádob systému SHZ. Tato místnost musí tvořit samostatný požární úsek, konstrukce musí být druhu DP1 s požární odolností minimálně EI 60 (viz článek 7.7).

Počet nádob, které jsou součástí systémů SHZ umístěných v suterénních prostorech, může být celkově nejvýše 160 (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 Iitrů). Všechny nádoby musí být vybaveny tlakovou pojistkou proti výbuchu vnitřním přetlakem. Je-li instalováno více než 6 nádob (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 Iitrů), musí být umístěny v samostatné místnosti určené výhradně pro umístění nádob systému SHZ. Tato místnost musí tvořit samostatný požární úsek, konstrukce musí být druhu DP1 s požární odolností minimálně EI 90.

Prostor nad vstupními dveřmi do místnosti a vnitřní prostor místnosti s nádobami musí být vybaveny výstražným systémem indikujícím případ poklesu tlaku v nádobách s hasivem nebo únik hasiva (viz článek 7.8).

Pokud jsou nádoby stabilních hasicích zařízení umístěny v prostoru mimo chráněný úsek a celkové množství hasiva v nádobách je ve vztahu k objemu prostoru s nádobami vyšší než hodnota NOAEL, musí být v případě zaznamenaného úniku hasiva uvedeno do provozu havarijní větrání, tj. 6násobná výměna vzduchu za hodinu. Odvětrání musí být vyvedeno mimo objekt (viz článek 7.9).

Nádoby, které jsou součástí systémů stabilních hasicích zařízení, nesmějí být skladovány společně s jinými nádobami, které nejsou součástí SHZ. Toto ustanovení platí pro plné i prázdné nádoby. Rovněž nesmí být skladovány společně s žíravinami (vyjma uzavřených akumulátorů), s radioaktivními materiály a jinými nebezpečnými látkami (viz článek 7.10).

Prostor, v němž jsou umístěny nádoby stabilních hasicích zařízení, musí být chráněn zařízením pro snížení tlaku, které v případě úniku hasiva zamezí destrukci konstrukcí vlivem zvýšení tlaku v prostoru (viz článek 7.11).

Další technické požadavky na SHZ, jejichž součástí jsou tlakové nádoby stabilní, vyplývají z ČSN 69 0012+Z4 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky:

Součástí většiny vodních SHZ jsou stacionární tlakové nádrže, které smějí být uvedeny do provozu pouze tehdy, jestliže jejich stav neohrožuje bezpečnost osob a okolí a u nichž byly provedeny předepsané výchozí revize a zkoušky v normou předepsaných lhůtách.

Provoz, kontroly, opravy a údržba stabilních hasicích zařízení

Technické požadavky na SHZ jsou v širokém rozsahu obsaženy zejména v kodexu českých technických norem z oblasti požární bezpečnosti staveb třídy ČSN 73 08xx a to jak z hlediska vlivu na výpočtové požární zatížení, tak i podmínek jejich použití při ochraně nevýrobních a výrobních objektů. Podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., patří, jak již bylo řečeno, SHZ do skupiny VTZ. Z toho vyplývá, že pro jejich projektování, instalaci, provoz, kontrolu a údržbu platí zvláštní požadavky.

Pro navrhování instalaci a údržbu SHZ platí následující dílčí normativní dokumenty:

Před uvedením stabilního hasicího zařízení do provozu zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb. provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.

Provozuschopnost instalovaného stabilního hasicího zařízení se ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

Kontrola provozuschopnosti stabilního hasicího zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:

1. údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby
2. adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a)
3. umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení
4. výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení
5. datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti
6. písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

HASICÍ PŘÍSTROJE

Hasicí přístroje patří k nejznámějším druhům vyhrazených věcných prostředků požární ochrany. Hasicí přístroje obsahují určité množství hasiva, které může být vytlačováno účinkem vnitřního tlaku a nasměrováno do ohniska požáru. Tímto přetlakem může být akumulovaný přetlak nebo přetlak vytvořený uvolněním pomocného plynu z tlakové patrony.

Rozdělení hasicích přístrojů

Z hlediska operability lze rozdělit hasicí přístroje do následujících skupin:

• přenosné hasicí přístroje (podle ČSN EN 3-7+A1 Přenosné hasicí přístroje – Část 7: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody), jejichž konstrukce umožňuje přenášení a ruční obsluhu; v provozuschopném stavu mají hmotnost nejvýše 20 kg
• pojízdné hasicí přístroje (podle ČSN EN 1866 Pojízdné hasicí přístroje – Část 1: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody přívěsné hasicí přístroje), o celkové hmotnosti větší než 20 kg konstruovaný tak, aby mohl být ručně přepravován a ručně ovládán jednou osobou; pojízdný hasicí přístroj je namontován na kolech (podvozku)
• přívěsné hasicí přístroje, dtto pojízdné hasicí přístroje, které jsou namontovány na přívěsném podvozku, určeném k připojení k silničním motorovým vozidlům.

Dle druhu použitého hasiva se hasicí přístroje dělí na:

• vodní hasicí přístroje
• pěnové hasicí přístroje
• hasicí přístroje s náplní CO₂
• práškové hasicí přístroje
• halonové hasicí přístroje

Dalším kritériem, podle kterého lze rozdělit hasicí přístroje, je třída požáru podle ČSN EN 2+A1 Třídy požárů, pro kterou je daný hasicí přístroj určen:

• Třída A – požáry pevných látek organického původu, jejichž hoření je doprovázeno žhnutím
• Třída B – požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství
• Třída C – požáry plynů
• Třída D – požáry hořlavých kovů
• Třída F: Požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků používaných na (v) kuchyňských spotřebičích.

Z hlediska úkonů, které se provádějí při údržbě přenosných hasicích přístrojů, se hasicí přístroje třídí podle ČSN ISO 11602-2 Požární ochrana – Přenosné a pojízdné hasicí přístroje – Část 2: Prohlídka a údržba do následujících kategorií:

• Kategorie 1: hasicí přístroje pod stálým tlakem, jejichž hasivem je voda, voda s přísadami nebo pěna
• Kategorie 2: hasicí přístroje pod stálým tlakem, jejichž hasivem je prášek nebo halon
• Kategorie 3: hasicí přístroje s tlakovou patronou na výtlačný plyn, jejichž hasivem je voda, voda s přísadami nebo pěna
• Kategorie 4: hasicí přístroje s tlakovou patronou na výtlačný plyn, jejichž hasivem je prášek
• Kategorie 5: hasicí přístroje CO₂.

Provoz, kontroly, opravy a údržba hasicích přístrojů

Technické podmínky související se zajištěním provozuschopnosti hasicích přístrojů stanoví zákon č. 133/1985 Sb., v detailech pak vyhláška č. 246/2001 Sb. a vyhláška č. 23/2008 Sb. Zde je však třeba zdůraznit, že na výrobu a bezpečný provoz těchto zařízení se vztahují i jiné předpisy z oblasti vyhrazených technických zařízení včetně českých technických norem, jejichž dodržení pro bezpečný a funkční provoz je nezbytné.

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje ve smyslu podrobností uvedených v ustanovení § 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb. dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší.

Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění. Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů

1. vodních a pěnových jednou za 3 roky
2. ostatních jednou za 5 let.

Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:

1. údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby
2. adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a)
3. umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje
4. datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje
5. písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj

1. vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
2. ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
3. starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let

a vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

Hasicí přístroje jako vyhrazená tlaková zařízení

Nádoby hasicích přístrojů, splňující kritéria na tlakové nádoby podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) a v návaznosti na § 3 vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, spadají mezi VTZ a to:

1. Nádoby přívěsných a pojízdných hasicích přístrojů, které jsou trvale spojeny se zdrojem tlaku jsou tlakovými nádobami stabilními podle § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 18/1979 Sb.:
2. u těchto nádob se za provozu provádějí revize a zkoušky. Způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví ČSN 69 0012+Z4;
3. tyto revize a zkoušky smí podle §7 odst. 1 vyhlášky č. 18/1979 Sb. provádět pouze revizní technik, který je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti ve smyslu § 6c odst. 3 písm. e) zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 18/1979 Sb.;
4. organizace nebo podnikající fyzické osoby, provádějící tyto revize a zkoušky dodavatelským způsobem, musí být podle § 6c odst. 1 písm. b) držiteli oprávnění podle zákona č. 174/1968 Sb.
5. Nádoby přenosných hasicích přístrojů jsou tlakovými nádobami k dopravě plynů podle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 18/1979 Sb.:
6. u těchto nádob se za provozu provádějí periodické zkoušky podle technické normy ČSN 07 8304 v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7. tyto zkoušky smí podle § 10 odst. 2 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádět pouze zkušební orgán, který splňuje předpoklady odborné způsobilosti uvedené v § 8 odst. 4 této vyhlášky.
8. organizace nebo fyzické osoby provádějící periodické zkoušky tlakových nádob k dopravě plynů musí být držiteli oprávnění podle § 6c odst. 1 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
9. vzhledem k tomu, že nádoby přenosných hasicích přístrojů neslouží k přepravě nebezpečných látek, tak se na ně nevztahuje nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení a ani Evropská dohoda o mezinárodní silniční a železniční přepravě nebezpečných látek a předmětů (ADR a RID).

Použitá literatura

[1]   zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

[2]   vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

[3]   vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

[4]   Závazné a odborné stanovisko TIČR ke stabilním hasicím zařízením (2013)

[5]   Rybář. P., Stabilní hasicí zařízení, MV-GŘHZS ČR, Praha 2016

[6]   Soustava ČSN 73 08XX Požární bezpečnost staveb

Poznámky pod čarou

[1])    Tlakové stanice jsou souhrnné funkční celky, sloužící k odběru plynů ze tří a více kovových tlakových lahví k dopravě plynů.

[2])    Součástí tlakové stanice jsou rovněž armatury, propojovací potrubí, zařízení pro úpravu tlaku, měřicí a zabezpečovací zařízení, apod.