Evropská komise vypsala výzvu pro sběr informací týkající se hodnocení směrnice o tlakových zařízeních 2014/68/EU (PED) a směrnice o jednoduchých tlakových nádobách 2014/29/EU (SPVD). Do uzávěrky pro zaslání připomínek, která byla stanovena na půlnoc 20. června 2024 středoevropského času, zaslalo svá stanoviska celkem 44 odborných subjektů působících v EU. Z České republiky zaslal připomínky Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a také Hospodářská komora České republiky.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
ČR vítá záměr EK zahájit proces hodnocení obou směrnic (PED a SPVD) s cílem identifikovat a případně odstranit či napravit nedostatky související s jejich aplikací. Následuje několik návrhů a otázek, které by mohly vést k případným úpravám předmětné legislativy.
- Navrhovali bychom zvážit sloučení obou směrnic do jednoho právního předpisu, neboť pro obě směrnice je parametr tlaku stejný a pro technickou veřejnost by byly všechny informace a povinnosti na jednom místě.
- Pokud nemá být zpracován jeden předpis tlaku – viz předchozí doporučení, je třeba zvážit úpravu směrnic tak, aby nebylo nutné vydávat takto komplexní a rozsáhlé směrnice. Navrhovali bychom, kde je to možné a pokud je to možné, aby byly současné pokyny začleněny do PED a SPVD, aby text směrnic měl jasnější vysvětlující hodnotu. Existuje více než 200 směrnic souvisejících s PED a s tak velkým počtem pravidel se ztrácí jednoduchost jejich použití.
- Zajímalo by nás, z jakého důvodu není zahrnuto v modulech A2, C2, F a G PED, které výrobce předkládá notifikované osobě žádost o posouzení shody, která je rovněž v souladu s požadavky EN ISO/ IEC 17065 – EA-2/17 M:2020 (pro C2, F, G). Pokud to není záměr, navrhli bychom jednotný postup pro všechny moduly.
- Máme dotazy k ustanovení přílohy I odst. 3.2 SPVD „Takové schvalovací a kvalifikační zkoušky provádějí notifikované osoby“, které nejsou pro notifikované osoby v NANDO specifikovány. Tento požadavek není specifikován ani v příloze A EA-2/17 M:2020. Pokud pro to není žádný konkrétní důvod, doporučujeme použít stejný přístup jako v případě PED.
- Struktura výrobků (pro PED) uvedených v New Approach Notified and Designated Organisations (NANDO) je zcela nevyhovující a neodpovídá struktuře výrobků (tlakových zařízení a sestav) uvedených v čl. 4 této směrnice. Doporučuje se proto urychleně upravit v tomto smyslu NANDO.
Dále je nutné v souvislosti s aplikací obou směrnic upozornit na problematické používání a výklad některých ustanovení společných NPR, jako jsou: - Informace o analýze a hodnocení rizik, základních bezpečnostních požadavcích a jejich výkladu bychom doporučili upřesnit prostřednictvím příslušného technického předpisu. Mají být tyto dokumenty součástí technické dokumentace zpracované výrobcem? Ze současného znění NLF ani PED to není zřejmé. Bez dokumentu popisujícího posouzení shody výrobku s příslušnými články harmonizované normy nelze předpoklad shody prokázat (viz příloha III část 3 bod 3.1 třetí odrážka PED). Rovněž je třeba zvážit přidání vhodného odkazu do návodu k použití.
- Máme také nejistoty ohledně specifikace případů, kdy je splněn předpoklad shody daného výrobku na základě splnění požadavků neharmonizovaného předpisu, jakož i v případech, kdy předpoklad shody Subjekty posuzování shody mohou být splněny, pokud nebyly použity odpovídající harmonizované normy nebo harmonizované normy (nepoužívá se akreditace pro účely oznamování). Považovali bychom za užitečné tyto otázky objasnit a vysvětlit.
Hospodářská komora České republiky
Hospodářská komora vítá možnost vyjádřit se k hodnocení směrnice o tlakových zařízeních a směrnice o jednoduchých tlakových nádobách a níže přikládá připomínky svých členů z relevantních odvětví.
Připomínky ke směrnici SVPD pro jednoduché tlakové nádoby
- Většina výrobců stejně dodává JTN podle PEDu, který platí pro všechny tekutiny, včetně dusíku a vzduchu. Posouzení shody výrobci provádí dle PED i u nádob, které byly
vyrobeny dle EN 286. Proto považujeme směrnici o jednoduchých tlakových nádobách jako duplicitní a nadbytečnou. - SVPD je pro nádobu – „svařenec a neurčuje povinnost posuzovat následně vytvořenou sestavu jako u PED.
Připomínky ke směrnici PED
K článku 1 odstavci 2. písmeno a)
Současné znění navrhujeme upravit dle následujícího:
„2. Tato směrnice se nevztahuje na:
a) dálková potrubní vedení tvořená potrubím nebo potrubním systémem a určená k dopravě přepravě jakékoli tekutiny nebo látky do určitého zařízení (pevninského nebo na moři) nebo z něj, počínaje krajním uzavíracím zařízením (včetně něj) umístěným v obvodu daného zařízení a včetně všech připojených zařízení určených zvlášť pro dané potrubní vedení jako jsou například redukční a kompresorové stanice a jiná obdobná zařízení; tato výjimka se nevztahuje na standardní tlaková zařízení, která se mohou nalézat v objektech redukčních nebo kompresorových stanic jako jsou například filtry, výměníky apod.; pokud jsou tato
standardní tlaková zařízení součástí zařízení pro dopravu plynu, tak pro jejich uvedení
do provozu a následný provoz jsou určující příslušné předpisy pro oblast plynových
zařízení a nepřistupuje se k nim jako k tlakovým zařízením;“
Odůvodnění:
Cílem výše navrhovaných úprav je zpřesnění znění tohoto ustanovení tak, aby bylo v jednotlivých členských státech ale i mezioborově stejně vnímáno.
Navrhujeme zvážit, zda by se směrnice PED neměla vztahovat nejenom na dálková potrubí, za něž by v plynárenství mohl někdo považovat potrubí od těžícího zařízení, přes mezistátní až po vnitrostátní přepravu ale na veškerá potrubí tj, i na celou distribuční soustavu ale i průmyslové rozvody plynu. Proto se i navrhuje nahradit pojem „přepravě“, který se v plynárenství používá pro up stream obecnějším pojmem „doprava“, zahrnujícím jak přepravu, tak i distribuci ale i dopravu plynu průmyslovými plynovody. Na konec textu pak doporučujeme doplnit alespoň příkladný výčet oněch standardních tlakových zařízení, které se vyskytují běžně v redukčních a kompresních stanicích a jichž se výjimka netýká, přičemž v našem návrhu nového textu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující zařízení.
Současně s tím považujeme za důležité do textu výše uvedeného ustanovení promítnout zásadu, pokud budou součástí potrubí pro dopravu topného plynu nebo součástí redukční nebo kompresní stanice „standardní tlaková zařízení“, která z pohledu jejich výroby musí splňovat podmínky směrnice PED, tak pro jejich uvedení do provozu a následný provoz jsou určující příslušné předpisy pro oblast plynových zařízení a nepřistupuje se k nim jako k tlakovým zařízením. U těchto zařízení je jejich bezpečný a spolehlivý provoz zajištěn jejich provozovateli na základě příslušných právních předpisů, technických norem ať již mezinárodních nebo vnitrostátních a dalších oborových předpis Jejich těsnost je pravidelně kontrolována detekcí, přičemž její četnost je závislá na výši provozního tlaku. Protože jsou zpravidla napevno zabudována do uvedených zařízení, tak v zájmu spolehlivé dodávky plynu zákazníkům je nelze demontovat a provádět na nich vnitřní inspekce a kontroly.
Další připomínky:
- Zjednodušení kategorizace tlakových zařízení, kdy současné detailní zatřídění nemá žádnou přímou návaznost na stupeň nebezpečí pro následný provoz. Některá potrubí
zařazená do kat.0 jsou z hlediska provozu nejvíce nebezpečná. (např potrubí odvodnění odkalení, odběru vzorků, kdy dochází ke každodenní manipulaci obsluhou) - Jasněji definovat v PEDu neurčité formulace, které následně vysvětlují pravidla PED. Směrnici PED o 96 stranách textu doplňují pravidla pro aplikaci, která nejsou závazná, jsou
doporučující a mají 246 stran textu. Doporučujeme tedy, tam kde je to možné, aby při aktualizaci PED či SPVD byla tato „Pravidla“ zakomponována přímo do těla směrnic. Tím se sníží i počet jednotlivých pravidel a jejich použití bude přehlednější. V současné chvíli je cca 230 pravidel na PED. Podporujeme splynutí pravidel a textu PED v jeden dokument. - Jednoznačně vymezit výrobu náhradních dílů nádob atd., které nejsou tlakovými zařízeními a nejsou označovány značkou CE, např. náhradní svazky u výměníků atd. Přesto se tato jednotlivé dílčí prvky stanou součástí tlakové nádoby představující zvýšenou míru rizika nebezpečí a je ji nutno posuzovat za provozu jako celek, kdy najednou jedna část tlakového zařízení nemá posouzení dle PED, i když je nedílnou součástí sestavy.
- Vyřešit otázku sestav, protože jejich postupy shody jsou chápány jako složité a těžko uchopitelné. Zakomponovat do znění směrnice dokument Global Conformity Assessment
procedure (GCA) CABF PED/SPVD 2014-06-17document N 13/046 rev2 - Smysluplně naformulovat a vyčlenit z bezpečnostní výstroje ta zařízení, která se svoji podstatou vymykají klasickým přímočinným tlakovým zařízením např. E/E/PE SRCMR a řešit je samostatně v návaznosti např. na EN764-7. Chybí požadavek na písemný důkaz o provedení funkčních zkoušek hardware/software pro bezpečnostní funkce (validace
výrobcem, FAT, loopcheck, reakční časy a akční členy) a to zkouškami „za studena“ simulacemi provozních stavů následně a za provozních teplot a tlaků buď simulací, nebo
dosažením hodnot bez vyvolání havarijních stavů a to jak na úrovni signalizace, tak na úrovni blokáda. Následně stanovit lhůty pro pravidelné kontroly funkčnosti a stanovit podmínky proveditelnosti zkoušky za provozu. - Jasně jednotné a smysluplné definovat obsahy průvodní technické dokumentace tak, aby se dalo zařízení opravovat, udržovat a revidovat. Hlavně u tlakových nádob nelze na základě dodané dokumentace hodnotit životnost, sledovat úbytky materiálu, rozhodovat o opravě, protože nejsou dostupné výchozí výpočtové a skutečně zvolené tloušťky jednotlivých komponent.
- U PEDu v modulu G (oproti jiným modulům) není vyžadováno podání žádosti o provedení postupu posouzení shody OS.
- Provést zpřesnění informace o analýze a hodnocení rizik, vztahujících se požadavcích a jejich interpretaci provést s odkazem na příslušný technický předpis. Jasně definovat
„zbytková rizika“, které se přenáší na provozovatele. Výrobci používají všeobecnou šablonu a nerozdělují návrhová a zbytková rizika. - Upřesnění informace uvedené v článku 26 Předpoklad shody subjektů posuzování shody PEDu, která se týká situace, pokud subjekt posuzování shody neprokáže svou shodu s kritérii uvedenými v příslušných harmonizovaných normách.
- Jasné stanovení povinnosti předat budoucímu provozovateli tyto 3 dokumenty: EU Prohlášení o shodě obsahující detailní technické údaje z EU Certifikátu oznámeného subjektu (obsahuje detailní údaje zejména s ohledem na posuzování sestav) Návod na obsluhu a údržbu a hodnocení zbytkových rizik a určit minimální obsahovou náplň těchto dokumentů. V PED řešeno pouze částečně.
- U tlakových nádob má výrobce dokumentaci nabídnout provozovateli až po 10ti letech. U ostatních tlakových zařízení ihned, jedná se o zmatečný požadavek, který navrhujeme zrušit. Výrobce nemusí vědět, kdo je provozovatel. Výrobce již nemusí existovat (zánik subjektu). Výrobní dokumentace musí být dostupná provozovateli ihned po uvedení do provozu.
- Sjednotit požadavky na konečnou zkoušku (kontrola dokumentace před tlakovou zkouškou), důkazní zkoušku (tlaková zkouška) a konečnou kontrolu (kompletnost dokumentace a splnění požadavků EN). Konečná zkouška má deklarovat splnění podmínek pro uvedení zařízení pod tlak s ohledem na nebezpečí při tlakové zkoušce, přesto má být provedena před a po tlakové zkoušce, což je z hlediska časové návaznosti nenaplnitelný požadavek. Každá z harmonizovaných norem EN 13480 – potrubí, EN 12952 a EN 12953 – kotle a EN13445 toto řeší různě.
- Zpřísnit podmínky pro modul „H“, kdy výrobci často již nedisponují odborným personálem, na základě kterého jim NoBo udělil certifikaci pro tyto moduly, a podmínky se plní pouze formálně bez skutečného odborného dohledu odbornými zaměstnanci nahrazující účast třetí strany. Nutnost účasti odborného personálu při sestavování zařízení a kompletaci u provozovatele včetně funkčních zkoušek.
- Zjednodušit kategorizaci tekutin a určení skupiny I. v návaznosti na směrnici 1272/2008 ES (1355 stran textu). Z hlediska nebezpečí tlakových zařízení se jedná o látky z velmi
vysokou mírou rizika, kdy se jedná o toxické, hořlavé, výbušné, jedovaté a zdraví škodlivé látky. - Stanovit, že tlakových zařízení obsahující látky z velmi vysokou mírou rizika, kdy se jedná o toxické, hořlavé, výbušné, jedovaté a zdraví škodlivé látky je nedílnou součástí ověření bezpečnosti i zkouška těsnosti při provozních parametrech jako součást funkčních zkoušek, garančních testů a zkušebního provozu.
- Z hlediska legislativy je uvedení do provozu považováno „první spuštění uživatelem“. Avšak u větších technologických celků nebo zařízení, jsou sestavy (kotle, výrobny chemickém průmyslu) provozovány v režimu zkušebního provozu a garančních zkoušek i v řádu měsíců. Tato oblast a podmínky provozu nejsou zcela řešeny, ohraničeny a stanoveny podmínky pro uvádění do provozu, bezpečný zkušební provoz s ohledem na tlaková zařízení.
Zpětnou vazbu k hodnocení směrnic SPVD a PED odborných subjektů z dalších členských států budeme postupně publikovat.
Odborné akce zaměřené na problematiku směrnic pro tlaková zařízení PED a jednoduché tlakové nádoby SPVD
Problematika směrnice PED a SPVD bude zahrnuta také do programu odborných akcí AKADEMIE APTI jakými jsou TLAK 2024 nebo odborný seminář PED 2025.
