Účelem návrhu zákona je vytváření informační základny pro hospodárné a účelné nakládání se stavbou a správu a rozvoj vystavěného prostředí. Návrh zákona stanoví jednotné standardy a postupy pro vytváření informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí a vymezuje práva a povinnosti jednotlivých subjektů v rámci tohoto procesu. Návrh zákona vymezuje, jaký subjekt a pro které stavby bude mít povinnost pořizovat a udržovat informační model stavby. Obsahuje základní vymezení informačního modelu stavby a s tím souvisejících nástrojů, v podrobnostech odkazuje na prováděcí právní předpis. Návrh zákona dále vymezuje, z čeho se skládá informační model vystavěného prostředí, kdo jej pořizuje povinně a které subjekty jej mohou pořídit fakultativně.

Za tímto účelem návrh zákona vymezuje práva a povinnosti jednotlivých subjektů při správě informací o stavbě a o vystavěném prostředí. Přitom platí, že návrh zákona bude kromě úvodních a zmocňovacích a přechodných ustanovení rozdělen na 2 hlavní části. První z nich se týká informačního modelu stavby a druhá pak informačního modelu vystavěného prostředí.

Informační model stavby

návrh zákona vymezuje, u kterých staveb se má povinně pořizovat a udržovat informační model stavby. Jedná se o stavbu zapisovanou do katastru nemovitostí, nebo do digitální mapy kraje, pokud její předpokládaná hodnota nebo pořizovací cena přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce podle zákona o zadávání veřejných zakázek,
návrh zákona vymezuje, kdo bude muset povinně pořizovat informační model stavby. Povinnými osobami bude zejména Česká republika, vyšší územní samosprávné celek a další specifikované právnické osoby s úzkým propojením na stát,
návrh zákona umožňuje, aby informační model stavby pořídila i jiná osoba, než o které explicitně návrh zákona hovoří jako o povinné osobě, případně aby byl informační model stavby pořízen i pro jiné stavby, než se kterými text zákona počítá pro povinné pořizování; pokud se k tomu konkrétní osoba rozhodne, musí postupovat podle návrhu zákona, tedy přistoupit na jeho principy a standardy a dodržovat je.
návrh zákona počítá rovněž s výjimkami z povinnosti pořizovat a udržovat informační model stavby, a to u majetku povinné osoby nacházející se v zahraniční, nebo u staveb sloužících k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, které povoluje jiný stavební úřad,
návrh zákona stanoví s odkazem na bližší specifikaci v prováděcím právním předpise obsah informačního modelu stavby,
návrh zákona stanoví povinnost pořizovat z informačního modelu vybranou sadu informací (tzv. informační kontejner) pro určitý účel (povolení stavby, kolaudaci, převzetí správu a užívání stavby atp.),
návrh zákona stanoví, že digitální model stavby, který je součást informačního modelu stavby, se pořizuje v jednotném datovém standardu tak, aby byly informace i v budoucnu příp. jiným uživatelem dobře využitelné,
návrh zákona stanoví, že informační model stavby se vede ve společném datovém prostředí, ve kterém se obsah informačního modelu stavby uchovává a spravuje a ke kterému mají přístup všechny osoby účastnící se konkrétního stavebního projektu,
návrh zákona dále určuje, že kontrolu nad dodržováním povinností ve vztahu k pořizování a udržování informačního modelu stavby má Ministerstvo průmyslu a obchodu, které může rovněž projednávat přestupky za nedodržování povinností stanovených zákonem,
návrh zákona v rámci přechodných ustanovení konstruuje náběh povinností vztahujících se k informačnímu modelu stavby tak, aby projektová dokumentace zpracovaná před účinností zákona, byla ještě po nějakou dobu využitelná v rámci realizace výstavbových projektů i po účinnosti zákona a návrh zákona tak neměl negativní dopad na časový a finanční harmonogram již realizujících se projektů.

Informační model vystavěného prostředí

návrh zákona vymezuje, že informační model vystavěného prostředí sestává ze základního modelu vystavěného prostředí a z jeho doplňků,
návrh zákona stanoví, že propojení základního modelu vystavěného prostředí a jeho doplňků zajišťuje referenční rozhraní veřejné správy, které je stanovené zákonem o základních registrech,
návrh zákona stanoví, že základní model vystavěného prostředí pořizuje a zpřístupňuje povinně Zeměměřický úřad, tento model obsahuje základní údaje o objektech vystavěného prostředí na území České republiky,
návrh zákona stanoví, že doplněk základního modelu vystavěného prostředí se pořizuje fakultativně, a to podle konkrétní potřeby jeho pořizovatele; doplněk obsahuje podrobné údaje o objektech vystavěného prostředí reprezentující konkrétní území, může být pořízen pro území obce, kraje, národního parku nebo chráněné krajinné oblasti, pro území dotčené stavbou vybrané dopravní či energetické infrastruktury či pro jiné území dotčené jiným veřejným zájmem,
návrh zákona stanoví výjimky pro vedení údajů o stavbách důležitých z hlediska obrany státu a bezpečnosti,
návrh zákona odkládá účinnost části týkající se informačního modelu vystavěného prostředí o pět let tak, aby bylo možné se na povinnosti pramenící z pořizování a udržování informačního modelu vystavěného prostředí náležitě připravit.

Návrh zákona také obsahuje některé další změny souvisejících zákonů. Bylo přistoupeno k legislativní konstrukci, kdy se nevytváří tzv. změnový zákon, a to z důvodu, že počet doprovodných zákonů je velmi nízký. Tyto se proto jako související připojí přímo k návrhu zákona. Ačkoliv se jedná o řešení méně časté, než jak je tomu v případě připojení tzv. doprovodného zákona se souborem změnových předpisů, jedná se o řešení legislativně možné. Návrh zákona je veden minimalizací doprovodných změn a obsahuje skutečně pouze to, co je nezbytné, aby byl právní řád provázaný a funkční.

V současné době v České republice neexistují jednotné standardy pro pořizování a uchovávání informační modelu stavby či informačního modelu vystavěného prostředí. Informační model stavby v současné době vytváří pouze ten stavebník, který se k takovému kroku dobrovolně rozhodne. Ani poté však takový stavebník není vázán jednotným standardem, který by byl závazně stanoven a měl by být využíván jednotně. Z tohoto důvodu je možné, aby stavebník pořizoval informační model stavby, nicméně tento nemusí být srovnatelný, resp. údaje v něm obsažené nemusí být srovnatelné s jiným informačním modelem, což omezuje možnost využívání dat z jednotlivých informačních modelů stavby do budoucna. Takové řešení rovněž komplikuje správu, užívání a provoz stavby po dokončení její výstavby, neboť k jednou pořízeným datům nemusí mít přístup další osoby, které by tento přístup mít měly a mohly, nadto tato data mohou být obtížně vyhodnotitelná.

Ačkoliv by jednotné standardy mohly být stanoveny například pouze v usnesení vlády, čímž by zavazovaly všechny členy vlády, ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, ostatní správní úřady a další subjekty, pokud tak stanoví zvláštní zákon, toto řešení by nepokrývalo všechny subjekty, u kterých bylo vyhodnoceno, že je pro ně pořizování informačního modelu stavby účelné. Povinnosti dalším subjektům lze stanovovat pouze na úrovni zákona, z tohoto důvodu bylo vyhodnoceno, že je třeba připravit zákonnou úpravu.

Z hlediska komplexnosti právní úpravy pak bylo zvoleno řešení speciálního zákona, který novou regulaci popíše ve svém souhrnu tak, aby se jednalo o úpravu přehlednou. Předkladatel byl nicméně veden snahou zatěžovat povinné osoby novými povinnostmi pouze v nezbytně nutném rozsahu tak, aby pořizování a následné udržování informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí ještě vedlo ke svému cíli a přitom nebylo nepřiměřeně zatěžující.

Navrhovaná úprava ve svém celku tak představuje moderní nástroj pro správu informací o stavbách a vystavěném prostředí, které budou dostupné, srovnatelné a dále využitelné s potenciálem předcházet problémům ve výstavbě a následné správě pramenící z nedostatku informací, jejich nedostupnosti a nedostatečné koordinovanosti dotřených subjektů. Návrh zákona vymezuje nové nezbytné pojmy, povinné osoby a konkrétní povinnosti, které těmto osobám při pořizování a uchovávání informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí ukládá.

V době digitalizace veřejné správy je sdílení dat naprosto klíčové, a je třeba s tímto principem počítat a uplatňovat jej ve všech oblastech, kde to přichází v úvahu; je tedy nutné i při správě informací o stavbě vytvářet prostředí, kde se budou data nezbytná pro další správu stavby sdílet mezi zainteresovanými osobami. Data je potřeba umožnit zpracovávat a uchovávat v předepsané struktuře a v otevřeném a neutrálním formátu podporujícím interoperabilitu. Tak se umožní jejich další použití v budoucnu. Vzhledem k okruhu povinných osob je pak nezbytné, aby povinnosti spojené s informačním modelem stavby a informačním modelem vystavěného prostředí byly stanoveny zákonem.