Teze pro změnu liniového zákona za účelem podpory klimatu a energetické bezpečnosti ČR

technickaz

Hlavním cílem předkládané novelizace liniového zákona, případně vybraných dílčích zákonů bude zajistit energetickou bezpečnost České republiky, za současného snižování vlivu člověka na klima a dekarbonizace výroby energie. Cíl bude realizován prostřednictvím podpory výstavby a rozšiřování nízkouhlíkových výroben energie na území České republiky. Tato podpora je podmínkou dosažení energetické bezpečnosti České republiky. Současně se jedná o pozitivní krok na cestě k transformaci hospodářství směrem k výrobě energie nízkouhlíkovým a dlouhodobě udržitelným způsobem.

Podpora bude spočívat ve vytvoření vhodných legislativních podmínek pro umisťování, povolování a provozování staveb nízkouhlíkových výroben energie a rovněž dalších záměrů, které jsou nezbytné k dosažení tohoto cíle. Významným důvodem pro novelizaci zákonné úpravy je v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině potřeba razantní akcelerace výroby a skladování energie způsobem, který významně sníží závislost na zdrojích z třetích zemí. Pro zajištění těchto cílů je rovněž třeba posílit soběstačnost České republiky, potažmo Evropské unie, v oblasti těžby pro transformaci nezbytných nerostných surovin.

Zákonná úprava bude podporovat a vytvářet podmínky pro plánování, přípravu, výstavbu, rozšiřování a provozování staveb nízkouhlíkových výroben energie a záměrů těžby surovin nezbytných pro zajištění dekarbonizace hospodářství včetně jejich zpracování. Povolovací režim pro velké a na povolování složité stavby orientované na naplňování cílů České republiky na dosažení klimaticko-energetických cílů je podle stávající právní úpravy složitý a zdlouhavý. Cílem je tedy současně tento proces zjednodušit a zrychlit.

Zákonná úprava bude respektovat požadavky evropských předpisů a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Bude tyto požadavky aplikovat pouze v míře nezbytné k naplnění požadavků evropských předpisů a mezinárodních smluv (bude eliminovat požadavky, které jsou již nyní přísnější než evropské právo). Nepředpokládá se, že by zákonná úprava zasahovala či předjímala novelizaci evropských předpisů (např. směrnice REDIV pro OZE).

Zákonná úprava stanoví nebo upraví podmínky pro plánování, přípravu, výstavbu a provozování všech zvažovaných záměrů, na něž bude právní úprava dopadat. Bude se jednat o úpravy zasahující do procesu územního plánování a povolování záměru v průběhu celého přípravného a povolovacího procesu.

Předmětná úprava bude legislativně-technicky implementována jako novelizace stávajících právních předpisů, zejména rozšířením předmětu liniového zákona, do kterého budou vtělena speciální pravidla pro tyto speciálně vymezené stavby a další záměry („záměry podporující energetickou samostatnost“ dále též „uvažované záměry“).

Vymezení záměrů dotčených zákonnou úpravou

Zákonná úprava přesně vymezí záměry podporující energetickou samostatnost, na něž bude liniový zákon a upravená pravidla dopadat. Bude se jednat nízkouhlíkové výrobny energie (jaderné zdroje energie včetně SMR a změny a rozšíření stávajících jaderných zdrojů) a dále o těžbu a úpravu surovin nezbytných k zajištění dekarbonizace (např. těžba a zpracování surovin pro výstavbu nových jaderných zdrojů). Nepůjde však jen o výrobny či těžbu samotnou, ale rovněž o stavby a technická zařízení zajišťující jejich fungování (jaderná zařízení související s provozem jaderných zdrojů), jejich připojení k sítím dopravní a technické infrastruktury (např. vyvedení výkonu, vyvedení tepla, napojení na komunikace, přívod vody, kanalizace, servisní a provozní budovy) a rovněž o další stavby, které mohou být i vně areálu těchto záměrů, pokud jsou nezbytné k jejich realizaci a provozování (například stavby, opatření či přeložky na stávajících sítích dopravní a technické infrastruktury, které umožní dopravu nadrozměrných a těžkých nákladů). Tyto stavby budou zákonem co nejpřesněji a nejúčelněji vymezeny a budou souhrnně považovány za stavby související a bude se mít za to, že postupy stanovené zákonnou úpravou se budou vztahovat i na tyto stavby.

V případě záměrů nezbytných k dosažení cílů dekarbonizace hospodářství se úprava zaměří na těžbu a následnou úpravu těch surovin (stanovení dobývacího prostoru, otvírku, přípravu, dobývání, úpravu a zušlechťování nerostů a tvorbu nezbytných odvalů včetně sanačních a rekultivačních prací po ukončení těžby a rovněž výstavba důlních a zpracovatelských závodů a související dopravní a technické infrastruktury), které zabezpečí úspěšný transformační proces.

Obecná úprava postupů pro uvažované záměry, které bude třeba upravit:

  • Na záměry podporující energetickou samostatnost bude dopadat právní úprava a instituty zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon).
  • Do liniového zákona bude doplněna samostatná část upravující specifické postupy pro záměry podporující energetickou samostatnost.
  • Záměry podporující energetickou samostatnost budou spadat do působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu („SOSÚ“). Povolovací řízení o stanovení dobývacího prostoru a povolení těžby budou spadat do kompetence orgánů státní báňské správy.
  • Vzhledem ke skutečnosti, že výroba energie z nízkouhlíkových zdrojů a těžba a úprava strategických surovin, jež primárně přispívají k přechodu k této výrobě, jsou základními prvky dekarbonizace hospodářství a přechodu na čistou energii, je třeba realizaci a provoz těchto zařízení a výrobu v nich uskutečňovanou považovat za veřejný zájem a v případě zřizování (rozšiřování)  a provozu výroben, které jsou jaderným zařízením, veřejný zájem vysoké míry důležitosti, který slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie. (Deklaraci veřejného zájmu obsahují i jiné předpisy v rámci právního řádu České republiky, např. § 2 či § 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, § 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, či § 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění). Tento princip bude upraven obecně s tím, že jednotlivé veřejné zájmy budou posouzeny u každého jednoho uvažovaného záměru.
  • Bude zachován proces předpokládaný připravovaným zákonem o jednotném environmentálním stanovisku („JES“) s tím, že tam, kde bude v případě uvažovaných záměrů kompetence SOSÚ, bude příslušným v 1. stupni Ministerstvo životního prostředí (včetně povolování staveb souvisejících s uvažovanými záměry). Bude platit obecné pravidlo přednostního projednání zákonem uvažovaných záměrů v povolovacích řízeních. Lhůta pro vydání JES bude zkrácena na 30 dní a v rámci JES nemohou být znovu otevřeny vlivy záměru, které byly již předmětem vyhodnocení na úrovni (dílčího) ÚRP/ZÚR.
  • Uvažované záměry budou povolovány pouze v jediné instanci na SOSÚ, bude tak upuštěno od institutu odvolání (právo na odvolání není ústavním pořádkem zaručeno). Vzhledem k povaze SOSÚ, který bude o záměrech rozhodovat, z toho se odvíjejícího důvodného předpokladu vysoké odbornosti a širokých zkušeností, lze předpokládat, že vydaná prvoinstanční rozhodnutí nebudou zatížena zásadními vadami. Odvolací institut se tak jeví jako nadbytečný. Společně s lhůtami pro rozhodování soudu (viz níže) lze předpokládat významný pozitivní dopad na povolovací řízení. Stále bude nicméně zachována možnost přezkoumat pravomocné rozhodnutí v přezkumného řízení podle procesní úpravy v § 94 – 99 SprŘ. V přezkumném řízení bude rozhodovat ředitel SOSÚ.
  • Pokud se jedná o záměry těžební (dobývací prostory, dobývání ložisek nerostů atd.), bude zachována kompetence orgánů státní báňské správy vydávat rozhodnutí o těchto záměrech. Základní principy rozhodování orgánů státní báňské správy budou kopírovat procesní postup pro ostatní uvažované záměry na SOSÚ.
  • Budou stanoveny správní lhůty pro pořizovatele územně plánovací dokumentace tam, kde nyní nejsou konkrétní lhůty stanoveny. Dále budou stanoveny speciální lhůty, které umožní efektivní postup v krizových situacích ohrožení surovinové a energetické bezpečnosti, krizových stavech nebo stavem nouze podle energetického zákona.
  • Bude prověřena (podrobně zanalyzována s ohledem na požadavky práva EU) možnost zkrácení lhůty (na 10 dní) pro podání vyjádření, námitek nebo připomínek veřejnosti, dotčené veřejnosti a rovněž účastníků povolovacích řízení v rámci územního plánování nebo povolovacích řízeních.
  • Bude prověřeno zefektivnění procesu EIA pro uvažované záměry a omezeného zapojení ekologických spolků jako dotčené veřejnosti, a ne jako účastníka navazujícího řízení podle stavebního zákona. Jeví se jako nezbytné prověřit a upřesnit, že v případě, že nebudou uplatněny připomínky v procesu EIA nebo nebudou uplatněny ve stanovené lhůtě, nelze tyto připomínky obstrukčním způsobem uplatňovat poprvé až v navazujících řízeních či před soudem, za současného zajištění včasné možnosti jejich uplatnění.  Bude prověřena možnost zavedení konzultativního postavení ekologických spolků v navazujících řízeních podle stavebního zákona. Spolkům by zůstala plná možnost vznášet věcné připomínky, které bude správní orgán povinen vypořádat, avšak nebudou mít procesní postavení účastníka řízení podle stavebního zákona, tj. například nebudou moci vznést námitky podjatosti, podat odvolání atd.
  • V případě záměrů posuzovaných z hlediska vlivů na životní prostředí, které je třeba posoudit z hlediska jejich vlivů na cizí státy, bude nutné stanovit těmto dotčeným státům jasné lhůty pro zajištění jejich pozice k záměru a stanovit lhůtu a pravidla pro provedení přeshraničních konzultací. Pokud se dotčený stát ve stanovené lhůtě nevyjádří ať již v procesu EIA nebo v rámci navazujícího povolovacího řízení, nebude na něj brán zřetel.
  • Ve vztahu k ochraně veřejných zájmů podle složkových právních předpisů (mimo stanoviska JES) a procesu EIA nebudou vydávána závazná stanoviska, ale podkladová vyjádření tak, aby stavební úřad mohl řešit veřejné zájmy komplexně a nebyl dogmaticky vázán závazným stanoviskem. Na tato vyjádření je aplikována fikce souhlasu, tedy pokud se dotčený orgán nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude se mít za to, že je vyjádření souhlasné a bez podmínek. U negativního závazného stanoviska JES bude zachována možnost jeho přezkumu. Pozitivní závazné stanovisko však nebude možné přezkoumat (z důvodu jeho vydání na již odborné úrovni MŽP a z důvodu zrušení dvojinstančnosti).
  • Budou upraveny hmotněprávní požadavky vyplývající z dotčených právních předpisů jak ve vztahu k požadavkům na vymezování území a umisťování uvažovaných záměrů.
  • V nezastavěném území bude umožněno umísťovat systémy a sítě veřejné technické infrastruktury a s nimi související stavby. Přitom se nebude přihlížet k charakteru území a obec nebude mít právo takové stavby v územně plánovací dokumentaci vyloučit.
  • Zjednoduší se přístup stavebníka uvažovaných záměrů k zajištění příslušných práv k pozemkům na dobu trvání přípravy, výstavby a provozu záměru, a to zavedením institutu zákonného věcného břemene (přitom bude pamatováno na jeho zdokonalení a odstranění nedostatků, které v minulosti vedly k jeho zrušení, obdobně jako v případě sítí elektronických komunikací). Současně bude stanoven transparentní a jednoznačný způsob výpočtu náhrady za omezení vlastnického práva.  V této souvislosti bude zakotven vzájemný vztah zákonné úpravy k ostatním zákonům (zákon o oceňování majetku, zákonu o majetku státu apod.).
  • Bude prověřeno, aby při vydání podkladových správních aktů pro uvažované záměry (včetně souvisejících staveb) např. vynětí ze ZPF či PUPFL, zvláštní užívání komunikací nebyl vyžadován souhlas vlastníka pozemku se záměrem, lze-li práva k pozemkům vyvlastnit nebo zřídit zákonné věcné břemeno.
  • Při stanovení lhůt pro povolování záměru se zohlední umístění záměru (v územích vhodných a prověřených z hlediska environmentálních dopadů v rámci ÚRP viz níže, je možné uvažovat kratší lhůty).
  • Bude prověřena možnost rozšíření množiny terénních úprav (přípravných prací), pro které není vyžadováno povolení, a to pro ty terénní úpravy související se záměry podporující energetickou samostatnost.
  • Ve vztahu k nepředvídaným archeologickým nebo paleontologickým nálezům při uvažovaných záměrech bude zkrácena lhůta pro vyjádření orgánu památkové péče, případně bude stanovena fikce, že se nejedná o nález mimořádného významu, v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě. 
  • Zákonná úprava stanoví, že vláda nařízením definuje, jaké nerostné suroviny jsou potřebné k transformaci hospodářství, přičemž bude vycházet z již identifikovaných strategických surovin v České republice a Evropské unii (Surovinová politika).
  • Vzhledem k tomu, že ložiska těchto surovin jsou vzácná, vázaná k místu vzniku, nelze je nikam přenést a jejich těžba je podmíněna zajištěním přístupu k pozemkům nad těmito ložisky, je v této souvislosti potřebné stanovit pro tyto potřeby účel vyvlastnění i pro těžbu a zpracování těchto surovin, včetně související dopravní a technické infrastruktury podmiňující přípravu, realizaci a provoz záměrů těžby potřebných surovin a jejich zpracování. Pro přípravu a dobývání ložisek nerostů nutných pro realizaci uvažovaných záměrů, včetně souvisejících činností, bude zavedena možnost využití zákonného institutu vyvlastnění, a to včetně pozemků s ložisky nevyhrazených nerostů.
  • Pro stavby nízkouhlíkové zdroje energie, vč. malých modulárních reaktorů může být využit institut rámcového povolení a zbývající podrobnost bude součástí povolovacích procesů dle atomového zákona.
  • Řízení podle atomového zákona vedoucí k povolení a provozování jaderných zdrojů budou nadále neveřejná a nebudou navazujícím řízením s tím, že jediným účastníkem řízení bude žadatel.
  • Bude prověřena nutnost vydání povolení podle NSZ v případě již vydaného územního rozhodnutí ve věci stavby jaderné energetiky podle dosavadních právních předpisů. Předpokládáme, že s ohledem na charakter těchto staveb, stávající podrobnost dokumentace pro územní rozhodnutí a plánovanou podrobnost rámcového povolení, by se povolení podle NSZ nevydávalo a stavebník by pouze zpracoval a vybraným dotčeným orgánům předložil podrobnější dokumentaci v rámci povolovacího řízení podle atomového zákona.
  • Dojde k revizi stávajících i připravovaných zákonů umožňujících veřejnoprávní a majetkoprávní zajištění nových jaderných zdrojů a SMR, aby byl zajištěn mechanismus vymezování a povolování souvisejících úprav či staveb ve shodném režimu jako NJZ a SMR (např. související úpravy a nové stavby na dopravní infrastruktuře potřebné pro přepravu nadrozměrných a těžkých komponent (NTK), vč. vyvolaných úprav a staveb technické infrastruktury). Tím může být potvrzení rozsahu uvažovaného záměru ze strany SOSÚ (tzn. potvrzení, že vymezené stavby tvoří jeden funkční celek a budou povolovány SOSÚ).
  • V návaznosti na předchozí dva body bude prověřena možnost rozšíření kompetencí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
  • Zároveň bude prověřena možnost personálního posílení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s cílem zajistit potřebný rozsah a kompetentnost lidských zdrojů související zejm. s urychlením přípravy nových jaderných zdrojů v ČR a navrhovanými dodatečnými opatřeními.

Další nástroje územního plánování ve vztahu k uvažovaným záměrům

  • Navrhuje se vymezit vhodné (strategické – na úrovni státu) oblasti pomocí Státní energetické koncepce ze strany MPO, která bude zahrnuta do politiky územního rozvoje (pro nízkouhlíkové zdroje energie, vč. malých modulárních reaktorů – SMR). 
  • Vhodné oblasti pro výrobu budou vymezeny v rozsahu, kterým se zabezpečí naplnění národních cílů v energetice. Při určování oblastí se tak zohlední dostupnost a potenciál zdrojů energie, předpokládaná poptávka po energiích a dostupnost příslušné síťové infrastruktury a skladování.
  • Prostřednictvím územního rozvojového plánu (ÚRP) nebo zásad územního rozvoje (ZÚR) budou dále vymezeny již konkrétní oblasti pro konkrétní uvažované záměry.
  • Navrhuje se zavedení možnosti přijetí dílčího územního rozvojového plánu jen pro část území ČR. Dílčí územní plán bude při nebližší aktualizaci celého ÚRP převzat do jeho úplného znění. Rozdílná podrobnost dílčího ÚRP bude řešena shodně jako v případě územního plánu s prvky regulačního plánu, tedy vybraná část ÚRP bude podrobnější.  
  • Dílčí územní rozvojový plán obsahující konkrétní oblasti pro uvažované záměry zpracuje MMR na základě návrhu MPO a MD. 
  • Jeví se jako nezbytné stanovit lhůtu, ve které musí dojít ke zpracování (dílčího) územního rozvojového plánu ve vztahu k vymezení konkrétních oblastí pro uvažované záměry, a to do tří měsíců od vymezení vhodných oblastí ve Státní energetické koncepci / PÚR, resp. návrhu MPO nebo MD. 
  • Vymezení v (dílčím) ÚRP se provádí v již dostatečné míře podrobnosti (měřítku 1:100.000 až 1:10.000), aby mohlo dojít v procesu SEA k dostatečně kvalitnímu vyhodnocení potenciálních vlivů realizace uvažovaných záměrů. Tento postup bude na projektové úrovni eliminovat situace, kdy by byl identifikován významný nepředpokládaný vliv na životní prostředí, který by mohl prodloužit nebo znemožnit realizaci uvažovaných záměrů.
  • Zákonná úprava bude předpokládat, že vymezení konkrétních oblastí pro uvažované záměry, zejména pak v dílčím ÚRP, případně ZÚR je dostatečným předpokladem pro posuzování souladu záměrů s ÚPD, nebude tak možné při povolování záměru odkazovat na potřebu vymezení navazujících stupních územně plánovací dokumentace. Nebude tedy potřebné návazně měnit ZÚR ani územní plány obcí.

Seznam předpokládaných dotčených právních předpisů:

Zákon č. 416/2009 Sb., liniový zákon

Zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Zákon č. 254/2001 Sb., o ochraně vod

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku

Související články