Vyhláška, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze, reaguje na možný nedostatek zemního plynu vzhledem k vojenské agresi Ruské federace, jakožto hlavního vnějšího dodavatele zemního plynu do ČR, vůči Ukrajině. Eskalace konfliktu vedla od února 2022 k výraznému poklesu dodávek plynu do EU. Celkové toky zemního plynu z Ruska dosahují nyní méně než 30 % průměrného objemu dodávek z let 2016–2021. Toto snížení nabídky zapříčinilo historicky nejvyšší ceny energie v ČR, což přispívá k inflaci a vytváří riziko dalšího hospodářského poklesu v Evropě.
Navrhovaná vyhláška si klade za cíl snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách při omezení nebo úplném ukončení dodávky zemního plynu do ČR. Vyhláška zavádí povinnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze v oblasti teplárenství, reguluje tak dodávku tepelné energie a ohřev teplé vody v budovách. Předcházení stavu nouze napomáhá prodloužení přístupnosti tepelné energie pro delší období topné sezony v případě nedostatku obzvláště zemního plynu. Úprava povede k přímým úsporám energie a snížení spotřeby fosilních paliv včetně zemního plynu, při zachování minimálních požadavků na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody.
S ohledem na vzájemné propojení a fungování jednotlivých energetických systémů – teplárenských, elektroenergetických a plynárenských – upravuje vyhláška pravidla pro vytápění ze zdrojů tepla spalující všechna fosilní paliva, nejenom ty, které spalují zemní plyn.
Návrh vyhlášky zavádí povinnost, že při předcházení stavu nouze nebude možné zahájit topnou sezónu mimo otopné období, které zůstává v rozpětí 1. září až 31. května následujícího roku, příp. se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.
Zavádí se průměrné teploty vnitřního vzduchu v pobytových i nepobytových místnostech, které je zapotřebí dosahovat. Tyto teploty jsou za účelem úspory tepelné energie snížené oproti návrhovým teplotám při projekci budov. Pro pobytové místnosti (byty) je to 18 °C. Současný legislativní akt[1] umožnuje při shodě dvou třetin nájemníků zvýšit vnitřní teploty vzduchu (kupříkladu až na 24 °C), což navrhovaná úprava neumožňuje. Pro některé byty se tedy jedná o snížení teploty až o 6 °C a tím o snížení spotřeby energie na vytápění o cca 30 %. Nicméně pro zohlednění rozdílných podmínek v bytech s venkovními stěnami a zajištění tepelného komfortu umožňuje ve vybraných případech navržená právní úprava navýšení do výše 3 °C. Snížení teplot, resp. omezení spotřeby zemního plynu v budovách pro vytápění či ohřev teplé vody pomůže k jeho úspoře a prodlouží dodávky tepla o několik týdnů či měsíců.
Návrh vyhlášky jde ruku v ruce s návrhem Nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu na základě článku 122 Smlouvy. Nové nařízení bude všem členským státům stanovovat za cíl snížit poptávku po plynu o 15 % mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023. Nové nařízení by rovněž Komisi poskytlo možnost vyhlásit po konzultaci s členskými státy „unijní stav pohotovosti“, co se týče bezpečnosti dodávek, která všem členským státům ukládá povinné snížení poptávky po plynu. Návrh vyhlášky je jedním z opatření uvedeného nařízení.
Dopisem ze dne 25. července 2022 č.j. 34568/2022-UVCR byla předsedou Legislativní rady vlády udělena výjimka ze zpracování RIA a současně bylo připomínkové řízení zkráceno na 8 pracovních dnů a zúženo na 7 připomínkových míst.
Návrh vyhlášky ke stažení:
[1] Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
