Evropská komise předložila 5. dubna 2022 legislativní návrh na aktualizaci/přepracování „Nařízení Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech“ s úmyslem nahradit v současnosti platné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech. Organizace sdružující odborníky v oblasti chlazení a klimatizace, Verband Deutscher Kälte-Klima-Fachbetriebe e.V., Bundesinnungsverband des Deutschen Kälteanlagenbauerhandwerks a Landesinnung Kälte-Klima-Technik Hessen-Thüringen / Baden-Württemberg, vypracovaly společné prohlášení k tomuto návrhu a předložily je příslušným politikům a úřadům.
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o fluorovaných skleníkových plynech, kterým se mění Směrnice (EU) 2019/1937 a ruší Nařízení (EU) č. 517/2014 – ze dne 5. dubna 2022
Níže podepsaná profesní sdružení z oboru chladicích zařízení výslovně podporují veškeré úsilí o udržitelné snížení globálních emisí skleníkových plynů a sama významně přispívají k cílům globální ochrany klimatu aplikací účinných řešení a využíváním obnovitelných energií, avšak upozorňují, že je potřeba zabránit vedlejším škodám a že nelze připustit selhání zařízení, která jsou součástí zásobování a kritických infrastruktur a že nikdo by neměl být nucen přecházet na alternativy, které jsou jinak škodlivé.
Nařízení o F-plynech představuje destruktivní zásah do struktury trhu v neprospěch „uživatelů“ chladiv a jejich zákazníků a působí značné problémy v odvětví výroby chladicích zařízení. Odvětví se podle svých nejlepších znalostí připravilo na účinky, které již nastaly, a na účinky, které lze očekávat. K postupnému snižování byla přijata rozsáhlá opatření v oblasti školení a rozvoje. Tyto snahy však narážejí na své limity v podobě ekonomických možností provozovatelů systémů, technických omezení stávajících systémů a v některých případech i na obtížné rámcové podmínky spojené s hořlavými chladivy, která se v současnosti stala nutností. Zejména platné osvědčené normy a stavební předpisy značně omezují nebo zcela znemožňují jejich použití. V tomto prohlášení se níže podepsaná profesní sdružení výrobců chladicích zařízení omezují pouze na základní otázky, které jsou pro ně důležité.
Cíle návrhu
Z technického hlediska není pro obor chlazení žádný problém vyrábět chladicí systémy, klimatizační systémy nebo tepelná čerpadla s toxickými nebo hořlavými chladivy. Historie chladicí techniky se začala psát zhruba před 150 lety právě s těmito látkami, ale také s nebezpečími, která tyto látky představovaly. Teprve později byla zavedena tzv. „bezpečná chladiva“ (FCKW, HFKW atd.), která teprve umožnila masivní uplatnění chladicí techniky dnes již téměř ve všech oborech. Důraz musí být kladen nejen na ekologické požadavky Nařízení o F-plynech, ale také na dodržování maximálních bezpečnostních standardů pro ochranu osob.
Tento návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o fluorovaných skleníkových plynech, kterým se mění směrnice
(EU) 2019/1937 a zrušuje nařízení (EU) č. 517/2014, popisuje v bodě 1″ Kontext návrhu – Odůvodnění a cíle“ obecné cíle politiky
Unie v oblasti klimatu ohledně F-plynů:
(1) zamezit zbytečným emisím F-plynů (fluorovaná chladiva tvoří max. 1 % přímých emisí skleníkových plynů – pozn. redakce)
(2) zajistit dodržování závazků v oblasti používání chladiv HFKW podle protokolu
Předcházet emisím lze dvěma způsoby: zabránit tomu, aby se F-plyny vůbec používaly (administrativní řešení) nebo zajistit, aby
byla přijata opatření, která zabrání vzniku emisí ve výrobě, při provozu a likvidaci zařízení a použitých chladiv (technické řešení).
Konkrétními cíli politiky F-plynů jsou proto:
- odrazovat od používání F-plynů s vysokým potenciálem globálního oteplování a podporovat používání alternativních látek;
- nebo technologií, pokud vedou ke snížení (přímých i nepřímých) emisí skleníkových plynů, aniž by byla ohrožena bezpečnost, funkčnost a energetická účinnost;
- zabránit úniku ze zařízení a zajistit řádné zpracování F-plynů po skončení životnosti zařízení;
- posílit udržitelný růst, podpořit inovace a přispět k rozvoji technologií šetrných k životnímu prostředí zlepšením tržních příležitostí pro alternativní technologie a chladiva s nízkým GWP.
V neposlední řadě je zásadní průběžná a včasná aktualizace bezpečnostních norem, předpisů a legislativy na všech úrovních, tj. evropské, národní, regionální i místní, aby bylo možné maximální využití chladiv šetrných ke klimatu (bez ohrožení bezpečnosti).
Tato tvrzení vytvářejí napětí s prohlášením Komise z dokumentu COM (2016) 749 final ze dne 30. 11. 2016 v bodě 2.2, které můžeme plně potvrdit:
- v mnoha členských státech mohou místní stavební předpisy a předpisy o požární bezpečnosti, jakož i předpisy o přepravě a skladování značně omezovat používání hořlavých chladiv. Omezení jsou v jednotlivých členských státech uplatňována nejednotně. Zejména na nižší administrativní úrovni mohou existovat překážky, které je obtížné identifikovat a řešit. Předpisy jsou zbytečně přísné a často ponechávají prostor pro výklad, který může bránit používání hořlavých chladiv.
Pro realizaci politické vůle zvýšit používání chladiv s nízkými hodnotami GWP je nutné přijmout jednotné celostátní (celounijní)
předpisy, které zajistí, aby mohly být provozovány i systémy využívající přírodní chladiva. V opačném případě se vystavujeme riziku, že budou instalovány systémy, které odborník na požární ochranu v poslední instanci odmítne uvést do provozu. Důsledky by způsobily omezení investiční činnosti, ztrátu pracovních míst a nedostatek chladicích zařízení, bez nichž se dnes již těžko lze obejít.
Další politický cíl, kterým je zvýšení využívání tepelných čerpadel pro vytápění budov, rovněž vyžaduje, aby instalace a provoz systémů s hořlavými chladivy v budovách byly v celém Německu právně čistě a jednotně regulovány (při zachování bezpečnosti).
V této souvislosti je také třeba přehodnotit znění přílohy IV č. 18 písm. b) a c), kde se uvádí, že určité splity s GWP 150 a více, resp.
750 a více, budou zakázány „s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dodržení bezpečnostních norem“. Tato výjimka umožňuje výklad ve všech směrech. Buď je možné bezpečně vyrábět a provozovat dělená zařízení používající chladiva s GWP pod 150 nebo pod 750, nebo to možné není. Nejednotné vnitrostátní předpisy by navíc vytvářely překážky obchodu.
Definice pojmů
V návrhu nového Nařízení o F-plynech, který předložila Komise, se používají mimo jiné následující pojmy, které nebyly definovány:
- uzavřená zařízení (in sich geschlossene Anlagen)
- jmenovitý výkon až do 12 kW (Nennleistung von bis zu 12 kW)
- fluorované skleníkové plyny (fluorierte Treibhausgase)
Nejasné definice neumožňují posoudit rozsah plánovaných zákazů – názvy mají být konformní s platnými předpisy např DIN EN 378.
Těsnost mobilních klimatizačních systémů
Stále je pro nás nepochopitelné, proč neexistují předpisy pro provoz jiných mobilních klimatizačních systémů než v osobních a
lehkých užitkových automobilech. Na klimatizované autobusy, zemědělská a lesnická vozidla, jeřáby atd. se stále nevztahuje povinnost provádět zkoušky těsnosti a používat chladiva s nízkým GWP. Požadované odborné znalosti pro tuto oblast nejsou rovněž upraveny. Proto je podle našeho názoru nepřijatelné, aby se v těchto systémech i nadále používala chladiva HFKW s vysokým GWP, zatímco ve stacionárních chladicích zařízeních, která splňují nejvyšší normy těsnosti, bylo jejich používání stále více omezováno.
Vzdělávání v Německu
Na rozdíl od F-plynů jsou chladiva s nízkou hodnotou GWP (uhlovodíky, CO2 a čpavek) nebezpečnější pro bezprostřední pracovní
prostředí lidí. Nesprávné zacházení s těmito chladivy má často vážné následky (viz nehoda v Dissenu v létě 2017). Aby bylo možné tyto nebezpečné vlastnosti eliminovat, je zapotřebí dlouhodobě pořádat intenzivní a komplexní teoretická i praktická školení. V duálním odborném vzdělávání pro obor mechatronik pro chladicí zařízení se už od roku 2018 vyučuje speciální předmět „Manipulace s oxidem uhličitým a uhlovodíky“. Rozmanitý program seminářů poskytovatelů školení v oboru umožňuje zaměstnancům specializovaných firem i další školení o používání chladiv šetrných k životnímu prostředí, jako jsou CO2, uhlovodíky a čpavek.
Na základě zkušeností s odbornou přípravou z posledních let se domníváme, že je nutné, aby tato opatření byla orientovaná na
praxi a předávala fundované znalosti. To přirozeně není možné v krátkých kurzech. Navíc školicí střediska potřebují rozsáhlé doplňkové vybavení pro kvalitní praktickou výuku.
Odborníci znají hraniční podmínky pro konstrukci, instalaci, provoz a bezpečnostní vybavení systémů s nebezpečnými chladivy.
Školicí zařízení v oboru chladicí techniky mají díky kvalifikovanému personálu a dostupnému vybavení dostatečnou způsobilost k
tomu, aby mohla provádět školení o aplikaci přírodních chladiv v požadované kvalitě. Z tohoto důvodu musí školení a další vzdělávání a vytváření jednotných norem i nadále zůstat na vzdělávacích institucích v oboru chladicích zařízení. Jedině tak lze zajistit, aby chladicí a klimatizační systémy včetně tepelných čerpadel byly instalovány bezpečně, v souladu s předpisy a s ohledem na nejlepší možnou energetickou účinnost při zachování maximální těsnosti a minimalizaci možných emisí.
Phase-Down
Pořizování systémů v oblasti chladicí a klimatizační techniky a tepelných čerpadel je většinou spojeno s velmi vysokými investičními náklady a plánování a projekční příprava často trvají měsíce až roky. Jedná se o dlouhodobý investiční majetek s dobou užití často delší než 15 let. Výrobci a provozovatelé jsou proto závislí na spolehlivých rámcových podmínkách. Nově navrhované postupné další snižování velmi silně zasahuje do stávajícího plánování podniků a v rozhodující míře mění prakticky ze dne na den rámcové ekonomické podmínky, investiční rozhodnutí, a tím i jistotu pracovních míst (provádění tak zásadních změn v horizontu několika let je nezodpovědné a svědčí o nekompetentnosti, případně úplné nevědomosti/ignoranci rozhodovacích orgánů – pozn. redakce).
Poslední Nařízení o F-plynech mělo plánovací horizont 15 let. Urychlení vyřazování, které bylo nyní zahájeno, bude silně zasahovat do výše uvedených ekonomických mezních podmínek. Na pozadí doby vývoje, ekonomických rozhodovacích procesů a dostupnosti chladiva pro zajištění výrobních a zpracovatelských procesů v obchodě a průmyslu vnímáme nově navrhované masivní snížení od roku 2027 (tj. již za čtyři a půl roku) jako potenciální hrozbu pro fungování celých hospodářských odvětví.
Vzhledem k množství současných výzev pro ekonomiku (změna energetického systému, dodávky plynu, technologické změny, energetická účinnost, nedostupnost dodávek) považujeme za důležité alespoň zachovat současný scénář postupného snižování spotřeby do roku 2030 . Pokud by se plánovaný návrh realizoval a od roku 2027 by bylo k dispozici pouze 10 % a od roku 2030 pouze 5,1 % množství chladiva (podle roku 2015), vznikly by velké problémy pro další provoz stávajících zařízení, mimo jiné v kritické infrastruktuře (serverovny, nemocnice, farmaceutický a chemický průmysl, bezpečnost zásobování obyvatelstva potravinami). V mnoha případech jsou tyto provozy integrovány do dalších výrobních, zpracovatelských a logistických procesů.
Toto velké riziko pro výživu a zdraví naší populace a pro naše hospodářství by nemělo být podstupováno!
Signatářské Svazy
Svaz německých odborných podniků z oborů chlazení a klimatizace (VDKF), Kaiser-Friedrich-Straße 7, D-53113 Bonn
Spolkový cech německých řemeslných výrobců chladicí techniky (BIV), Kaiser-Friedrich-Straße 7, D-53113 Bonn
Zemský cech chladicí a klimatizační techniky Hesenska-Durynska / Bádenska-Württemberska, Bruno-Dressler-Str. 14, D-63477 Maintal
