ERÚ předkládá Národní zprávu Energetického regulačního úřadu o elektroenergetice a plynárenství za rok 2020. ERÚ působí v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích od 1. ledna 2001. ERÚ reguluje elektroenergetiku, plynárenství, teplárenství a stanovuje podporu pro podporované zdroje energie.
V čele ERÚ je pětičlenný kolektivní orgán, Rada ERÚ, jehož členy jmenuje vláda ČR na předem stanovené funkční období. V roce 2020 byl předsedou Rady ERÚ Stanislav Trávníček, dalšími členy pak Rostislav Krejcar, Ladislav Havel, Martina Krčová a Petr Kusý. V průběhu roku se stala novou členkou Rady ERÚ Markéta Zemanová, a to konkrétně od 1. srpna 2020 do 31. července 2025, která nahradila Rostislava Krejcara, jemuž skončilo funkční období dne 31. července 2020.
Národní zpráva ERÚ za rok 2020 nabízí detailní pohled na dění na českém energetickém trhu. Zahraniční aktivity ERÚ rozvíjel především v pracovních skupinách ACER a CEER, a to v oblasti elektroenergetiky, plynárenství, ochrany spotřebitele a REMIT. ERÚ v roce 2020 pokračoval v navázané spolupráci v rámci ERRA. ERÚ věnoval zvýšenou pozornost rozvoji regionální spolupráce
a posilování bilaterárních kontaktů s důrazem na spolupráci s regulátory zemí Visegradské čtyřky. Další spolupráce probíhala v rámci dvoustranných či vícestranných jednání v oblasti integrace trhů s elektřinou, integrace trhů s plynem a konkurenceschopnosti.
ERÚ má pravomoc rozhodovat tzv. spotřebitelské spory. Jedná se o případy, kde je na žádost spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby rozhodnut spor s držitelem licence. Spotřebitelské spory se týkaly plnění povinnosti ze smluv o dodávce nebo distribuci elektřiny nebo plynu a dále otázky existence právního vztahu, zejména v případě odstoupení od smlouvy. Typickým případem bylo nesplnění povinnosti dodavatele řádně vyúčtovat dodávky elektřiny nebo plynu. V roce 2020 bylo vedeno 135 řízení ve věci spotřebitelského sporu podle § 17 odst. 7 písm. e) bodu 1 a 2 energetického zákona, z nichž v roce 2020 bylo celkem 110 pravomocně ukončeno.
V odvětví elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství ERÚ podle § 17 odst. 7 písm. a) až d) v roce
2020 dále vedl celkem 109 řízení, z nichž pravomocně ukončil 34 řízení. Předmětem těchto řízení podle § 17 odst. 7 písm. a) až c) energetického zákona byly spory o uzavření smlouvy podle energetického zákona, spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny nebo plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce.
Dále byly předmětem řízení spory o připojení nebo o přístup k zařízením elektrizační nebo plynárenské soustavy.
Zvláštním typem sporů v oblasti elektroenergetiky byly spory podle § 17 odst. 7 písm. d) energetického zákona ve spojení s § 52 zákona o POZE. V roce 2020 zaznamenal ERÚ v důsledku soudního výkladu § 52 odst. 2 zákona o POZE zvýšený počet sporů o vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody z důvodu neoprávněného čerpání podpory za vyrobenou elektřinu.
Jedná se o skutkově a právně složité případy, které vyžadují individuální posouzení práv a povinností účastníků trhu s elektřinou spojených s právem na podporu elektřiny nebo tepla.
V odvětví plynárenství a teplárenství je dlouhodobě vedeno nejméně sporů. Spory mezi účastníky trhu s plynem a držiteli licencí a zákazníky v teplárenství se daří v mnoha případech vyřešit dohodou stran sporu bez potřeby rozhodnutí ERÚ.
Trh s plynem
Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla v roce 2020 hodnoty 8 694 mil. m3, tj. 92 894 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,68 kWh/m3, tj. 38,46 MJ/m3). Proti roku 2019 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 1,5 %. Průměrná roční teplota činila 9,3 °C s odchylkou +0,8 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -0,4 °C od roku 2019. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 69 % souhrnné roční spotřeby. Nejvyšší měsíční spotřeba byla naměřena v lednu (1 217 mil. m3, tj. 12 976 GWh) a naopak nejnižší v srpnu (401 mil. m3, tj. 4 302 GWh). Nárůst ve spotřebě proti stejnému období roku 2019 byl zaznamenán převážně ve IV. čtvrtletí. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2020 hodnoty 9 006 mil. m3, tj. 96 225 GWh s meziročním poklesem 0,5 %.
Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let mírně vzrostla a rok 2020 dokonce zaznamenal hodnotu nejvyšší. Za vyšším nárůstem spotřeby zemního plynu v posledních letech stojí především dodávka plynu na výrobu elektřiny a v určité míře dodávky plynu do CNG stanic. Z dlouhodobého hlediska se však spotřeba zemního plynu drží od roku 2007 pod hranicí 9 mld. m3
(96 TWh), a to přesto, že v letech 1996 až 2006 byla tato hranice pokaždé výrazně překonána. Na spotřebu zemního
plynu v ČR má silný vliv průběh dosažených atmosférických teplot, které jsou po celé desetiletí nad dlouhodobým teplotním normálem. Rozdíl mezi nejvyšší spotřebou v roce 2020 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,4 mld. m3 (15,5 TWh). Největší propad ve spotřebě, a to o 12 %, zaznamenal rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m3 (77,4 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995.
