Účelem návrhu zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení je tedy zakotvení nové moderní úpravy problematiky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení v českém právním prostředí. Při zpracování zákona byl kladen důraz na jasné stanovení základních požadavků a povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, činností v rámci oprav, údržby a revizní činnosti, včetně požadavku na zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení. Je zde jednoznačně a zcela jasně vymezeno postavení kontrolního orgánu (Státního úřadu inspekce práce) a tzv. pověřené organizace (v současnosti Technické inspekce České republiky).
Základní podmínkou bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení je, aby do používání bylo předáno pouze takové zařízení, které splňuje zákonem stanovené podmínky. Protože ve většině případů je jak předání, tak i provoz spojen s prováděním odborných postupů, u kterých je vyžadována odborná garance za jejich provedení a bezpečnou funkci, stanovuje návrh zákona předpoklady k získání odborné způsobilosti fyzických osob. Jedná se o institut, jehož cílem je osvědčit, že u těchto osob byla prokázána, vzhledem ke stanoveným kritériím posuzování, odborná způsobilost k prováděným činnostem na vyhrazených technických zařízeních. Postupy podle zákona o technických požadavcích na výrobky tím nejsou dotčeny.
Touto úpravou se navazuje na předchozí požadavky stanovené zákonem č. 174/1968 Sb. Návrh zákona tedy stanoví kvalifikační předpoklady a další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na jednotlivá specifika vyhrazených technických zařízení, a to podle případných skupin nebo tříd. Další podrobnější požadavky pro získání odborné způsobilosti nad rámec toho, co je třeba uvádět v zákoně, budou (zejména výčtově) vyjmenována v prováděcích právních předpisech.
Některá technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví osob. Je proto třeba, aby fyzické osoby, jež tato zařízení obsluhují nebo vykonávají výše uvedené činnosti, měly ve stanovených případech, konkrétně se jedná o montéry plynových zařízení a obsluhy kotlů, k tomu vhodné odborné předpoklady. Uvedená odborná způsobilost je v současné době přezkušována Technickou inspekcí České republiky, která základě kladného přezkoušení uděluje osvědčení pro dané činnosti. Další odborná způsobilost je zajišťována v rámci komisí zaměstnavatele, kdy jedním z členů komise musí být revizní technik.
Prováděcí předpisy, které budou zrušeny, nebo nahrazeny
Návrh zákona uvádí, která technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení, a rámcově, přesto zcela určitě, stanoví předpoklady a způsob získání odborné způsobilosti. Dosavadní právní úprava řešící odbornou způsobilost k výkonu činností na vyhrazených technických zařízeních je zastaralá, mnohé obory již nejsou akreditovány, mnohé jsou překonány.
Tímto právním předpisem s podrobnostmi stanovenými v jeho prováděcích právních předpisech budou moci být nahrazeny dosavadní prováděcí právní předpisy:
- vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních),
- vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.), pokud jde o odbornou způsobilost zaměstnanců při odborných činnostech v oblasti vyhrazených technických zařízení,
- vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona vytváří základní předpoklady i pro výkon kontrolní činnosti a garanci odborné způsobilosti s akcentem na její kvalitu a moderní přístup k novým technickým trendům a zařízením. Cílem je zajištění základních znalostí, dovedností a návyků při činnostech na úseku vyhrazených technických zařízení. Návrh zákona také jednoznačně specifikuje, kdo je oprávněn provádět zkoušky odborné způsobilosti – tzv. pověřená organizace (TIČR).
Předpokládané činnosti budou rozděleny mezi Státní úřad inspekce práce a pověřenou organizaci. Státní úřad inspekce práce bude vykonávat kontrolní činnost na úseku vyhrazených technických zařízení (mírně modifikovanou nad současný rozsah kompetencí). Pověřená organizace, kterou návrh zákona předpokládá a která jakožto právní institut není v českém právu ničím novým, bude zřizována Ministerstvem práce a sociálních věcí jako státní příspěvková organizace s jasně daným účelem a rámcem své činnosti v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, bude vykonávat činnosti, jež pověřené organizaci, v případě jejího zřízení, stanoví zákon.
Vzhledem k existenci Technické inspekce České republiky, která je Ministerstvem práce a sociálních věcí již zřízena a může sloužit účelu, jež návrh zákona pro pověřenou organizaci předpokládá, nemusela by být zřizována žádná další pověřená organizace a rapidně by se tím snížily případné náklady na implementaci právního předpisu nad míru vynakládanou Ministerstvem práce a sociálních věcí již v současnosti, protože se jako zřizovatel podílí v rámci svého rozpočtu na financování Technické inspekce České republiky.
Nutno znovu zdůraznit, že důvodem pro regulaci předpokladů pro výkon uvedené odbornosti je nebezpečná povaha vyhrazených technických zařízení a veřejný zájem na ochraně bezpečnosti a zdraví při činnostech v dané oblasti. Byl stanoven rámec nezbytný k dosažení cíle s tím, že stanovené podmínky nejsou v žádném ohledu diskriminační, protože jsou dány pro všechny subjekty shodné. Současně se předpokládá, že seznam oborů a stupňů vzdělání a rozsahu požadované praxe bude, vzhledem k rozmanitosti vyhrazených technických zařízení, vyjmenován vždy v konkrétním prováděcím právním předpise dle druhu vyhrazených technických zařízení.
Návrh zákona předpokládá mezi dalším také zakotvení pojmů osvědčení a oprávnění. Tyto pojmy dané oblasti nejsou ani dnes cizí, nicméně je třeba je řádně institucionalizovat v rámci nově nastavovaných zákonných parametrů ohledně získání oprávnění vykonávat odborné činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení. Záměrem není stanovit proces vydání oprávnění a osvědčení, nýbrž z technického hlediska přiblížit obecně stanovené zákonné předpoklady dle jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení.
Využití a rozpracování tohoto konceptu bylo komunikováno v úzké spolupráci se zástupci Hospodářské komory České republiky a jejich členů, především profesních spolků. Po velmi dlouhém vyjednávání tito zástupci ustoupili od té části varianty, která umožňovala provádět inspekce na vyhrazených technických zařízeních I. a II. kategorie dalším autorizovaným subjektům z důvodů složitosti problematiky a komplikovanosti úkolů, které nebylo reálné ze strany Hospodářské komory České republiky a spolků zajistit. Přezkušování revizních techniků a udělování oprávnění z důvodu kontinuity činnosti je výhodné ponechat v působnosti jediné pověřené organizace, tedy Technické inspekce České republiky.
Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem revizního a zkušebního technika vydává pověřená organizace na základě ověření splnění předpokladů kladených na odbornou praxi a vzdělání a na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Pro vykonávání prací ve specifických podmínkách a pracovních prostředích za používání vyhrazených technických zařízení dle parametrů navrhovaných právních předpisů (viz návrh zákona s prováděcími právními předpisy) budou vyžadovat ověření odborné způsobilosti pověřenou organizací v rozsahu navrhovaných právních předpisů.
V souladu s obecným přístupem k právní terminologii i v tomto návrhu zákona má pojem osvědčení charakter listiny veřejné a potvrzuje určité významné skutečnosti, které jsou nesporné. Má informační funkci, zejména vůči orgánům veřejné moci. Osvědčení, též potvrzení, úředně potvrzuje skutečnosti, které jsou v něm uvedeny. Osvědčení je veřejnou listinou. Platí pro ně presumpce správnosti. Proti osvědčení se lze bránit toliko důkazem opaku.
Osvědčení o odborné způsobilosti má platnost pět let.
Osvědčení bude obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození osvědčené osoby, kategorii, třídě, skupině, druhu a rozsahu vyhrazeného technického zařízení, na kterém může provádět ověřování stavu bezpečnosti, evidenční číslo osvědčení s rozlišovacími znaky rozsahů, datum úspěšného vykonání zkoušky a datum skončení platnosti osvědčení.
Databáze revizních techniků
Návrh zákona také stanoví způsob provozovaného informačního systému s údaji o revizních technicích a vydaných oprávněních různého druhu. Na evidence upravené v návrhu zákona se vztahuje působnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (dále také „GDPR“), v souladu s čl. 3 nařízení, protože pověřená osoba bude správcem a zpracovatelem evidovaných osobních údajů. Evidence splňují definici evidence dle GDPR, tj. jedná se o strukturovaný soubor osobních údajů centralizované povahy přístupných dle zvláštních kritérií.
Osobní údaje budou ve vztahu k subjektům zpracovávány zákonně, korektně i transparentně, ke shromažďování těchto údajů bude docházet ve snaze chránit veřejný zájem v podobě ochrany bezpečnosti a zdraví při činnosti zahrnující vyhrazená technická zařízení, což lze považovat za zcela legitimní účel shromažďování.
Jsou požadovány pouze takové údaje, které jsou k naplnění účelu shromažďování nezbytné a relevantní, a to mimo jiné v souladu s čl. 6 odst. 1. písm. c) GDPR. Jedná se o zcela jednoznačně stanovený rozsah údajů, který je zákonem přesně vymezen a aktualizovatelný. Vzhledem k dosavadní praxi a zkušenostem, jak rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak Technické inspekce České republiky, s vedením různých druhů evidencí lze předpokládat, že osobní údaje budou zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů, včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických a organizačních opatření před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením.
Současně platí, že nařízením jsou správci (pověřené organizaci) stanoveny informační povinnosti ve smyslu Kapitoly III GDPR. Osobní údaje budou evidovány v délce 20 let, jedná se o délku přiměřenou danému účelu zpracování i se zohledněním obdobnosti ve vztahu k jiným evidencím (např. evidence odborně způsobilých osob podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
Dosavadní právní úprava umožňuje zveřejňovat údaje pouze o těch odborně způsobilých fyzických osobách, které s tímto uveřejněním vyslovily souhlas. Tento způsob vedení evidencí je neúplný a pro potřeby praxe (tj. aby se zabránilo výkonu vysoce odborné a ze své povahy často vysoce nebezpečné činnosti po skončení platnost daných osvědčení či oprávnění, v některých případech dokonce bez vydaného osvědčení nebo oprávnění) a orgánů veřejné správy (např. živnostenských úřadů nebo orgánů inspekce práce) nevyhovující.
Jak je již výše zmíněno, vzhledem k účelu, pro který je evidence vedena (mít jednoduchý a úplný seznam osob, které mají, popř. měly, v určitém období způsobilost k výkonu činnosti, která má bezprostřední vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci), a k možnosti využití těchto údajů při různých druzích řízení, byla zvolena doba 20 let od skončení platnosti osvědčení, popř. oprávnění. Byly zvažovány jak potřeby kontrolních orgánů (např. možnost orgánu inspekce práce a živnostenské kontroly trestat za přestupky až do 3 let ode dne, kdy byly spáchány), tak konsenzus odborné veřejnosti na dostatečné délce evidence daných údajů. Je zde tedy snaha, aby v případě pochybení evidovaných osob s odbornou způsobilostí, i po delším časovém období, bylo možné dohledat základní údaje související s jejich činností.
Pro úplnost je třeba závěrem shrnout, že navrhovaná ustanovení týkající se evidovaných údajů jsou v souladu s nařízením GDPR. Zpracování osobních údajů je v tomto případě totiž nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu a při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce nebo třetí osoba, které jsou údaje sdělovány (důvody, pro něž dochází ke sdělení osobních údajů třetím osobám, jsou popsány výše v odůvodnění).
