Zemní plyn v posledních letech stále více vytlačuje z řady energetických mixů zemní uhlí, a jeho význam s ohledem na tlak na snižování emisí i nadále s velkou pravděpodobností poroste. Podle sdružení největších světových producentů plynu by jeho spotřeba mohla do roku 2050 vzrůst až o polovinu, a plyn by tak pokrýval více než čtvrtinu všech energetických potřeb lidstva.
Využívání zemního plynu nabývá v posledních letech stále většího významu, jelikož ve srovnání s uhlím produkuje při spalování výrazně nižší emise oxidu uhličitého. Jelikož se jeví i jako vhodný flexibilní doplněk k obnovitelným zdrojům, počítá se s jeho dlouhodobým využíváním i navzdory tomu, že se jedná o fosilní palivo. Podle posledního dlouhodobého výhledu Fóra zemí vyvážejících zemní plyn (GECF) by měl zemní plyn předčit uhlí již v roce 2025, do roku 2047 by se poté měl v globálním měřítku stát nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem. „Transformace energetiky nadále probíhá a zemní plyn spolu s obnovitelnými zdroji budou nabývat na důležitosti a budou hlavními přispěvateli k postupnému růstu celosvětové poptávky po energii,“ uvedlo podle serveru Montel sdružení GECF. Podle predikcí GECF by globální poptávka po zemním plynu měla nadále růst a do roku 2050 přesáhnout 5 900 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, což je ve srovnání se stávajícími zhruba 4 000 bcm ročně růst o bezmála 50 %. Hlavním centrem poptávky po plynu se má stát asijsko-pacifická oblast se 1 660 bcm, více než dvojnásobkem současné poptávky. „Poptávka bude růst konkrétně na trzích v asijsko-pacifické oblasti, severní Americe a na Středním východě, které společně do roku 2050 zajistí více než 75 % dalších objemů,“ uvedlo sdružení. Zatímco v řadě regionů má těžba plynu nadále růst, v případě Evropy GECF očekává pokračování stávajícího trendu poklesu, přičemž během následujících 30 let by místní těžba měla klesnout na 70 bcm ročně, tedy zhruba na třetinu ve srovnání s 200 bcm z roku 2019.
Přestože je sdružení ve svém výhledu o budoucí roli plynu velmi pozitivní, samo uznává, že řada zemí a institucí přehodnocuje svůj postoj k jeho využívání. V budoucnu se by tak mohlo zkomplikovat financování projektů spojených s využíváním zemního plynu. Zásadní roli by nicméně měl plyn hrát i nadále ve výrobě vodíku. Podle předsedy sdružení by se poptávka po vodíku měla do roku 2050 zpětinásobit na 475 milionů tun ročně ze současných necelých 100 milionů tun. Podle GECF by se 52 % vodíku mělo do roku 2050 vyrábět právě ze zemního plynu, 30 % elektrolýzou a 9 % z uhlí.
Český plynárenský svaz
