Na jednání 24. srpna 2020 vláda schválila návrh stavebního zákona. Nový stavební zákon zavádí novou soustavu státní stavební správy, upravuje zřízení informačních systémů státní stavební správy a v rámci územního plánování mění formu územně plánovací dokumentace na právní předpis (nařízení vlády a obecně závazné vyhlášky obce a kraje). Nový stavební zákon stanoví pouze jeden typ řízení o povolení stavby a zavede nový institut automaticky vygenerovaného rozhodnutí.

Očekává se zkrácení délky trvání řízení z téměř pěti a půl let na jeden rok. Úprava přinese hned několik změn. Dojde například k vytvoření nové soustavy státní stavební správy. To by mělo přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů a plnou digitalizaci stavebního řízení včetně jednotného zavádění nástrojů e-Governmentu.

Stavební zákon by měl odstranit i tzv. ping-pong, kdy odvolací orgány již nebudou vracet věc zpět k první instanci, ale budou rozhodovat přímo. Pomocí zákona dojde k posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, zruší se dualita územního a stavebního řízení a dojde k reorganizaci dotčených orgánů a jejich integraci do krajských stavebních úřadů. Počítá se i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Se zavedením nového stavebního zákona souvisel i druhý projednávaný bod. Jednalo se o návrh úpravy celkem 58 navazujících zákonů. Bez provedených změn by nebylo možné stavební zákon správně aplikovat. Mění se například zákon o požární ochraně, který člení stavby z hlediska požární bezpečnosti do čtyř kategorií. Změn se dočká i vodní zákon v oblasti integrace vybraných kompetencí orgánů veřejné správy v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství. Dále také horní zákon, lesní zákon, energetický zákon, či zákon o ochraně přírody a krajiny.